Leader

Are You Kidding Me?!

Hnědovlásek se zhluboka nadechl a sklopil hlavu k zemi. Do tváře mu popadala velká spousta oněch lesklých pramínků. Možná by bylo lepší, kdyby tohle zamlčel, ale zašlo to už tak daleko, tak proč to zamlčet? Povzdychl si. ,,Mám zhruba tak rok, než podlehnu nemoci. Do roka zemřu a ty budeš dalším Leaderem."

Jonghyun neměl slov. Němě na svého nadřízeného zíral a v hlavě si opakoval, že to, co Ren řekl, je lež. To prostě nemůže být pravda. Není, že ne? hovořil sám k sobě. Když tak nad tím přemýšlel, v jednu chvíli si silně přál, aby mu Minki zmizel z života, ale představa toho, že by tu nebyl, byla prostě strašná! Ren to řekl tak, jako kdyby s tím byl sám smířen a nějak mu to ani nevadilo. Proč? Proč se Choi nesnaží něco udělat, aby žil déle? To už to prostě bere jako fakt? Ne, ne, ne, ne!

„Hyune, ty pláčeš," zašeptal překvapeně hnědovlásek. Váhavě se k JRovi sklonil a přiložil své dlaně k jeho tvářím. Koulely se po nich slané kapičky, které připomínaly drahé diamanty, jež jeden čas Choi loupil. Ihned by je všechny vrátil zpět, kdyby tím ukončil Jonghyunův pláč.

„Co-cože?" vykoktal ze sebe starší. S vytřeštěnýma očima se dotkl špičkami prstů oblasti pod očima a rozplakal se ještě víc. Neovládal to. Jeho tělo jednalo místo něj a činilo to, co se mělo v té situaci dít. Kim cítil náhlou bolest, která uchvátila jeho srdce, ale nikdy by psychicky nesklouzl tak nízko, že by kvůli tomu plakal. Takových situací bylo v životě jen málo. A teď pláče, aniž by to mohl ovládat?

„Nechceš mi říct, že tě to tak vzalo, že ne?" hlesl užasle Ren. Neměl za to, že by svým prohlášením měl způsobil nějakou pohromu. Hádal, že na něj za to bude Jonghyun ječet, že mu to neřekl dřív, bude k tomu lhostejný, nebo se mu dokonce vysměje. Pláč byl jediná varianta, již vůbec nebral v potaz. Ta představa se v jeho hlavě jednoduše nevytvořila. Nepočítal Hyuna mezi slabé povahy a tohle prostě... Nezdálo se mu to náhodou? „Nechceš mi říct, že ti na mě záleží tak moc, že ne...?"

„Já, sakra, nevím!" vykřikl frustrovaně blonďáček. Praštil u toho Rena do prsou; tentokrát kupodivu ne proto, že by byl moc blízko. „Prostě... udělal jsi mi spoustu hnusáren, ale jsi můj Leader, kterého uznávám a... ne, nevyznám se v sobě, nevyznám se ani v tobě, nevyznám se už v ničem! Vážně to není tak, že bych byl na chlapy, protože ty nemám rád, ale k tobě cítím to, co k nikomu! Jenže ty to nedokážeš pochopit! Kvůli tobě už i plácám nesmysly, jsem na odpis... A ty mi teď řekneš tohle!" Odmlčel se, aby mohl hnědovláska znovu bouchnout. „Řekni mi, co mám teď jako dělat? Mám být naštvaný, žes to přede mnou tajil? Mám tě za to nenávidět? Má mi to být jedno? Mně to jedno vážně není!"

„Hyune..." Jak tak Ren držel Jonghyunovy tváře, onen polibek se přímo vybízel. Přitáhl si blonďáčka blíže k sobě a konečně znovu okusil jeho hebké rty. Bylo možné, aby byl někdo tak dokonalý? V tuhle chvíli Jonghyuna nikdo nepřekonal. „Vážně plácáš nesmysly..." zamumlal do jeho rtíků. Cítil, jak se tomu Kim brání, ale užíval si to, dokud to šlo. Ojedinělá pusa se pomalu měnila v nejisté políbení, které JR odmítal, ale i tak se lehce zapojoval. Choi si tak moc toužil přivlastnit jeho ústa, ale překonal se, jinak by to celé zkazil. Pomalu dostával Jonghyuna tam, kam ho chtěl.

„Rene..." vzlykl JR zmateně. Až si tuto situaci přehraje zpětně, bude se za ni nenávidět. Ten polibek... svým způsobem mu nevadil. Z velké části si přál se od Choie odtrhnout, ale v jeho duši existovala i část, která se těšila z Minkiho doteků. Těžila z nich a skýtala tělu alespoň malé potěšení. Rozum však srdce přebíjel. „Prosím, přestaň..."

Když mladší zaslechl tuto žádost, okamžitě Jonghyuna ústa, ač nechtěl, opustil. Stáhl se a pozorně si druhého prohlížel. „Promiň mi to," omluvil se šeptem. Mluvil o tom, co provedl, ale také o tom, co provede. Nešlo tomu odolat. Potřeboval Hyuna utěšit a na to bylo objetí nejúčinnější. Přiložil své ruce na Kimovy boky a pokusil se potlačit chuť jej pustit, když se blonďáček zachvěl. Dával si pozor na to, aby nijak netrefil jeho ruku poraněnou od střepů, o niž se v noci také postaral.