Leader

I Hate You!

Budu hodná a přidám vám takový trochu štěkací díl s otevřeným koncem^^
Myslím, že se vám to bude líbit, protože jste to museli čekat...

Až tehdy Aronovi došel smysl Minkiho předchozích slov. Prudce se na něj obrátil a odstrčil jej do vzdálenosti svých paží. ,,Tys zešílel!" Dělali si z něj legraci? ,,Tady zůstat nemůžeš, zvláště ne s ním! Všichni moc dobře vědí, jakej je to homofob a líbal tě jen proto, aby tě skryl. Brzy na tebe přijdou a Baekho tě ojede na místě. Musíš pryč."

Ren i Jonghyun se na černovláska zadívali s podivem. Oba dva věděli, že pokud na to přijdou ostatní, bude z toho průšvih, ale že by to bylo až tak horké? JR Minkimu vyhrožoval podobným způsobem, jenže on jej pouze strašil a myslel to z legrace...

,,Nikam nepůjdu. Jonghyun mi řekl, že tu dnes zůstanu s ním." Zamával Ren Aronovi před obličejem svou zlámanou rukou a o několik kroků ustoupil, aby byl blíže svému zachránci. ,,Ty vaše schody jsou zrádné. Navíc je večer, všude tma a na každém rohu úchyl. A já? Já jsem sexy známý zpěvák, se kterým by se vyspala půlka planety." Pokusil se ignorovat Taeminův hlásek ve své hlavě, který mu na podobné řeči vždy říkal, jak je arogantní. ,,Takže tu chci dnes přespat. A jelikož mě Jonghyun kromě tebe jako jediný zná v podobě Leadera, nebude problém, když přespím u něj."

,,Ale -"

Aron se mu pokoušel vzdorovat, jenže to nemělo cenu. Do tohoto boje se vložil i Jonghyun, který jej svým projevem šokoval mnohem víc.

,,Prostě ho tu nech, Arone. Je pravda, že jsem mu přikázal, aby tady zůstal. Kvůli mně si málem zlámal vaz, takže by měl mít právo mě na místě zabít. Udělal to? Ne. Věří mi - nebo to dobře předstírá - a dovoluje mi, abych to napravil tím, že se o něj postarám. Tak tě prosím, nepleť se do věcí, které se tě netýkají."

Na to dlouhou dobu neměl Kwak co říct. Mlčel a kmital mezi nimi pohledem, jako kdyby chytal podezření, že si k Renovi Jonghyun vytvořil nějaký hlubší vztah než povinnost. To by nebylo dobré, pro Jonga by to bylo vážně zlé. Aron totiž věděl něco, co se JR neměl dozvědět ještě dlouhou dobu. Zlomilo by ho to.

Jelikož se nic nedělo, Jonghyun se vrátil ke svému vaření a nechal ty dva, ať si dělají, co chtějí. Zdálo se, že jim Aron hodlá po svém dlouhém vnitřním boji/monologu pomoci a postavil se ke dveřím, aby náhodou nevstoupil dovnitř někdo, kdo neměl. Ren si tak mohl sundat svou roušku a s úsměvem se plést Jonghyunovi všude, kde to šlo.

Blondýnovi po čase už došly nervy a tmavovlásek schytal pěstí do ramene, aby vypadl, protože ho jen rušil, otravoval a dělal z něj blázny. ,,Když nevaříš, čti si kuchařku nebo tak něco." To mu říkal asi třikrát, než se rozhodl mu natočil sklenici vody, kterou si předtím druhý tak přál. Snad ho pití na chvilku zabaví.

Štěstí se nad ním usmálo - také se modlil hodně dlouho - a Choi mu stejně jako Aron dříve dal pokoj. Tak tomu bylo až do doby, než Kim skončil s vařením. Vše připravil tak, aby si každý mohl vzít, a pro sebe a Rena připravil dva talíře. Renovi poté vecpal do rukou příbory a hůlky - netušil, čím jí - a kývl na Arona, který jim dělal hlídku. Měli to štěstí, že jediný, kdo v místnosti seděl, byl T.O.P, který neodtrhl pohled od svých knih a nenechal se nikým rušit. V klidu se jim tedy podařilo překonat společenskou místnost.

Jonghyun ještě musel mluvit s Aronem, který čekal před jejich dveřmi. Otočil se na Rena a přikázal mu: ,,Sednout ke stolu a najíst se, mladej. Hned jsem zpět." Vážně by si měl uvědomit, s kým to mluví. Větší problém teď však viděl v Aronovi, který se zdál být dost nervózní a taky naštvaný. Na pavouka, který se skrýval kdesi v pokoji, všichni zcela zapomněli.