Leader

Illness

Kdyby nejstarší předem věděl, co za přednášku je po této otázce čeká, tak by se na ni nejspíš ani nezeptal.

Minki se začal znovu sápat po Jonghyunovi, očka se mu strachem rozšířila. Klepal se jako osika, neměl o sobě ani tušení. ,,To Choi," zašeptal v slzách, ,,to Choi ti ublížil. J-já nejsem zlý, on ano! A-a já nechci, a-aby se znovu pro-probudil."

G-Dragonovi jeho slova jednoduše nedávala smysl. Sklonil se k němu, aby si něco ověřil. S nakrčeným nosem se vrátil do své původní polohy a na Jonghyuna zavrtěl hlavou. ,,Neber ho vážně," varoval ho, ,,je zlitej jak hovado. Cítím z něj alkohol až moc dobře."

,,To s tím ale nesouvisí!" okřikl jej Ren divoce. Nikdo by neřekl, že dokáže takhle zareagovat, když se tu utápěl v slzách. I když mu Jonghyun uhýbal, jak jen mohl, Ren se po něm vysápal až na nohy. Pevně se blondýna chytil za tričko, které sevřel v pěst a chvíli na něj bezmocně hleděl. Znovu ztlumil hlas. ,,Prosím, věř mi, Hyune."

JR si povzdychl. Proč? Proč zrovna on? Asi se začne za všechny své hříchy modlit, aby jej znovu nepotkalo nic takového. Momentálně trpěl více než kdy jindy. Přiložil své dlaně na Minkiho tvář - z dechu cítil, že toho stihl už vážně dost vypít - a zatlačil na ně. Jestli od sebe dostane jeho tvář, bude ten nejšťastnější člověk na světě. ,,Promluvíme si o tom, až nebudeš idiot a nebudeš v sobě mít alkohol. Do té doby s tebou odmítám mít cokoliv."

Zdálo se, jako by Ren o jeho slovech přemýšlel. Svou snahu nevzdal, ale i tak se od něj odtáhl. Zakolísal a nebýt toho, že se natáhl a zapřel se o linku, asi by se svalil na zem. Nějak se mu zatmělo před očima a zamotala se mu hlava. Asi toho vážně vypil moc.

Jak jej Ji-yong sledoval, svým způsobem měl strach o jeho zdraví. Neměl by, protože stál na Jongově straně, ale i tak vzal Minkiho za paži a posadil jej na své místo. Nechtěl, aby si při pádu ublížil, takhle se alespoň mohl opřít. Taemin by ho zaškrtil na místě, kdyby dopustil, že se jeho bratrovi něco stalo.

Kim na něj koukal jako vyoraná myš. Víc než to, že GD Renovi uvolnil místo, ho překvapil fakt, že mu vůbec pomohl. Pozorně sledoval každičký pohyb, který hnědovlásek udělal, aby se ubránil jakémukoliv ublížení na zdraví nebo jeho pokusu. Co kdyby Renovi najednou přeskočilo, vzal do ruky láhev s pitím a hodil ji po něm?

Místností se rozhostilo ticho, které narušoval pouze hukot a hlasitá hudba z provizorního tanečního parketu. Minkiho prsty sklouzly k jedné ze sklenek, které se válely na lince. Chopil se jí a ono broušené, kapkami zakalené sklo po vypitém nápoji začal laskat svými dlouhými prsty. Zkoumal každou hranu a zákoutí, což mu pomáhalo zklidnit a rozjasnit chaotickou mysl.

,,Jsem nemocný," promluvil, když z jeho tváře skanula poslední slza. Jonghyun si zasloužil znát pravdu, alespoň částečnou. Skrýval před ním spoustu informací až moc dlouho, přestože s ním měl ještě velké plány. Cítil na sobě dva upřené pohledy, ale neopětoval ani jeden z nich. ,,Mám mnohočetnou poruchu osobnosti."

Znovu nastalo to tíživé ticho, které vyvolávalo spoustu děsivých myšlenek v jejich hlavách. Mladíci tak nějak čekali, že Leader své tvrzení ještě nějak rozvede, ale to se nejspíš stát nemělo. Choi nadále utápěl své opilé, čokoládové studánky na skleničku od alkoholu.

,,Jsi opilý a plácáš nesmysly," obvinil jej Jonghyun a zničil tak Minkiho naději, že by ho pochopil. ,,Jak jsem řekl. Promluvíme si, až budeš střízlivý. Potkal jsem lidi s touhle poruchou a od toho, jaký jsi ty, byli mnohem odlišnější. Takže nám tu, podle mě, mažeš med kolem huby. Je to tak, nebo snad ne?"

,,Není to moje jediná nemoc," hlesl Ren raněně. Nečekal, že po něm druhý tak vyjede. Bohužel, co se dalo dělat, musel se s tím nějak smířit. Pokusil se na něj vytáhnout něco, čím jej zaručeně dostane. ,,Vzpomínáš na tu noc? Měl jsi zlý sen o mně a ustrašeně jsi za mnou přiběhl. Brečel jsi a bál se o mně." Přítomnost G-Dragona vypouštěl do doby, než GD překvapeně zalapal po dechu. O tom mu JR nejspíš neřekl, bingo. ,,Tak co když ti řeknu, Hyune... že to, co se ti zdálo, se stalo?"