New Faces

225 35 12
                                    

Možná ne pro vás, ale alespoň pro mě je čas na oslavu. :3 Protože tuhle storku píšu už od listopadu minulého roku a poslední kapitolou jsem překročila hranici celkem 50 000 slov! (Přesný počet: 51 781 slov a 98 A4 ve Wordu - velikost písma 10,5, aby si někdo nemyslel, že přeháním. :D) Takže jako dáreček tu máte další kapitolu. :3

Rozhostilo se mezi nimi ticho. Dalo by se krájet. Naštěstí byl Jonghyun první, kdo jej prolomil, a to docela příjemným způsobem. Položil dlaň na G-Dragonovu ruku, která mu přistála na rameni, a stiskl ji. ,,Děkuji..." zašeptal. Pak od rudovláska odstoupil a s nepatrným úsměvem otevřel dveře do nové fáze života. 


O dvě hodiny a několik mučivě nudných konverzací s otravným G-Dragonem déle

Taemin lehce nedomyslel to, že budou muset pěšky a městskou dopravou, protože nebyl nikdo, kdo by tak velkou partu bláznů s taškami úplně všude dovezl do jejich nového domova. Stal se tedy terčem nadávek a šťouchanců, ze kterých jej bolelo celé tělo. Sebevědomí, které si udržoval v Renově frakci, velice brzy opadlo a z něj samotného se stalo bezmocné štěně mezi hladovými vlky.

,,Za tohle nám zaplatíš," mručeli, nadávali a peskovali jej. ,,Mám úplně podupané boty..."

,,Kterej idiot mi vzal mobil?!"

,,Uhni, ty blbe!"

,,Nešahej na mě, pedofile!"

,,Ti dám pedofila, že se z toho poděláš!"

A zhruba tak to probíhalo. Vůbec je nezajímalo, že na ně ostatní zírají lidé s otevřenou pusou, na to byli jednoduše zvyklí. Cestování městskou hromadnou dopravou pro ně bylo příšerné. Docela je i zajímalo to, kdo měl původně brát věci těch, kteří byli na misi, když je ve výsledku stejně táhli oni. To vše jim bude Lee muset vynahradit.

Jediní, kteří se svým způsobem doopravdy bavili, byli G-Dragon a Jonghyun. Rudovlásek za celou cestu nezavřel pusu a pořád o něčem mluvil, ať to byla sebevětší kravina. Nejspíš jej popadla hovořivá, díky které se z něj stal ten největší blázen pod sluncem. JR se pokoušel jej několikrát umlčet, slovy i pěstí, ale nic z toho nezabíralo. Kdyby mu GD netáhl polovinu tašek, asi by jej z malé tramvaje vykopl. Byl by větší klid a také více místa.

Konečně dorazili na místo určení. Nacházeli se na okraji města, shodou okolnosti přesně na druhé straně od bývalého příbytku Renovy frakce. Trmáceli se tedy přes celé centrum, kde se potýkali s problémy jako ještě jindy. A o co hůř, když dorazili, zjistili, že nejsou jediní, kteří zde budou bydlet. Jediným existencím, kterým došel fakt, že se k nim připojí zbytek Taeminovi frakce, byli Key, G-Dragon, Minhyun, T.O.P a Taemin.

Dalším výrazným ‚pozitivem' – hlavně pro Jonghyuna – bylo, že se během cesty probudil Ren. Stále si udržoval svou malátnou osobnost, ale dokázal se pochybovat tak nějak sám. Pomáhal mu Taemin a možná to byl také důvod, proč na něj vrazi křičeli a dělali z něj blázna. Prostě se jim to nelíbilo.

Když se dvě velké skupiny střetly před svým novým domovem, měřily se nepřátelskými pohledy. Pořád se jednalo o dvě skupiny vrahů, které se v první chvíli nedokázaly přátelsky promíchat. Všichni si drželi odstup. Našli se však i tací, kteří se mezi druhé vnutili rádi. Kupříkladu GD s Keyem se na sebe usmáli, a poté, co G-Dragon položil Jonghyunovy tašky na zem, se rozešli ke své partě. Byli přivítáni velice mile. Někteří dostali objetí a poplácání po zádech, i když o to nejspíš nestáli. Key se mezi Onewem, Minhem a svým parťákem Jonghyunem cítil jako doma.

LeaderKde žijí příběhy. Začni objevovat