•Emma•
Vzbudila jsem se další ráno, cítila jsem se šťastná, dokud jsem si nevzpomněla, že Harry byl tady, přála jsem si, aby ty dva týdny byly u konce a mohl odejít, nemusela bych ho vidět každý den, dobře, vidím ho skoro každý den, ale ne tak moc. Vstala jsem a vzala jsem si oblečení, pak jsem šla z pokoje do koupelny, nějak jsem zapomněla, že jsem měla koupelnu v pokoji, a šla jsem do předsíně.
Hádám, že jsem byla tak unavená!
Zívla jsem si a vešla jsem do koupelny, dveře byly široce otevřeny, takže jsem si myslela, že tam Harry nebude. Otevřela jsem dveře a pověsila jsem si oblečení na věšák za dveřmi. Otočila jsem se a uviděla jsem Harryho jenom s osuškou kolem jeho pasu. Zakryla jsem si rukou oči a otočila jsem se.
„E-Emmo," řekl za mnou Harry.
„Proč byly otevřené dveře, když se sprchuješ?" zeptala jsem se pořád se zakrytýma očima, přestože jsem byla čelem ke dveřím.
Nechtěla jsem nic vidět, jestli mi rozumíte.
„Myslel jsem si, že jsi spala," řekl. Otevřela jsem dveře a vyšla jsem.
„Příště se nezapomeň zamknout," volala jsem, když jsem došla do pokoje. Jak jsem mohla být tak unavená, že jsem zapomněla, že mám v pokoji koupelnu?
Vešla jsem do koupelny a pustila jsem sprchu. Po sprše jsem kolem sebe omotala ručník, dívala jsem se po oblečení, ale nemohla jsem ho najít. Bože, ne! Nechala jsem ho na věšáku v druhé koupelně. Nechtěla jsem, aby mě Harry viděl v ručníku.
„H-Harry," volala jsem po chvíli rozhodování, jestli bych ho měla zavolat nebo ne.
„Jo?" slyšela jsem ho volat zespodu.
„Můžeš mi, prosím, přinést oblečení z koupelny?" řekla jsem, doufala jsem, že to udělá a takhle ho neuvidím.
Zaklepal na dveře koupelny, snažila jsem se schovat za nimi, jak jsem mohla. Pomalu jsem otevřela dveře.
„Jenom to hoď na podlahu," řekla jsem a otevřela jsem dveře trochu více, takže to mohl hodit dovnitř. Mé oblečení vletělo do koupelny a přistálo na podlaze. Zavřela jsem dveře a sebrala jsem oblečení.
Kde je moje podprsenka a kalhotky? Neříkejte, že je má Harry, sakra!
„Harry?" zavolala jsem trapně.
„Jo?" mohla jsem slyšet, jak šel blíže ke dveřím.
„Máš moje... uh, moje."
„Tvoje co?" uměla jsem si představit jeho úšklebek na tváři za dveřmi.
„Ty víš, co," řekla jsem a otevřela jsem dveře, takže jsem mohla vidět, jestli je měl nebo ne. Zapomněla jsem, že jsem byla jen v osušce. Co je to s tím zapomínáním dneska?
Harry se posadil na postel, držící mé prádlo v ruce.
„Dej mi to," řekla jsem a vystrčila jsem ven ruku.
„Proč?" zeptal se, pitomě se šklebící.
„Protože potřebuji něco pod prádlo," řekla jsem unaveným tónem.
„Co když si ho chci nechat?" uculil se.
„Jenom mi to vrať, není to tak těžké, a proč by sis chtěl nechat moje spodní prádlo?" zeptala jsem se, na sekundu ztuhnul. Trapně se postavil, přešel ke mně a podal mi mé spodní prádlo zpátky.
„Děkuji," řekla jsem, převrátila jsem oči a šla jsem zpátky do koupelny. Idiot.
•Harry•
Vždycky je uvnitř mě něco, co mě dělá opravdu sebevědomým, když jsem v její přítomnosti, ale pak, když se na to zaměřím, uvědomím si, co to, sakra, dělám. Nevím, co mě to tentokrát udělalo sebevědomým, nemůžu uvěřit, že jsem to udělal.
No, držel jsem její kalhotky a podprsenku, takže to je výhra, asi?
Seděl jsem na gauči a četl jsem si knihu, skoro jsem ji měl dočtenou, přestože jsem ji začal číst před dvěma dny.
Emma sběhla schody s úsměvem na rtech. Kvůli čemu.
„Harry, zítra večer budeš jíst sám, jdu na rande." Usmívala se.
„S kým?" zeptal jsem se, pokusil jsem se schovat zraněnost v mém hlase, přesně jsem věděl, s kým jde, Zayn.
„Se Zaynem." Její úsměv byl ještě zářivější, oh, jak jsem si přál, abych mohl být důvod pro tenhle úsměv.
↓↓↓↓↓↓↓
Moc se omlouvám, zlatíčka, že díl nebyl dřív, ale když jsem ho chtěla přidat, wattpad na mě něco zkoušel a pomalu to nešlo ani odhlásit.:)
Takže asi tak, ale co říkáte na Harryho "akci"???:D
Jako já bych si tam radši zašla.:D Představa, že by kámoš držel mé spodní prádlo, omg, moc špatná představa, ale já to chci vědět od vás!:)
Edited.
ČTEŠ
The Boy Next Door // h.s. (CZECH TRANSLATION)
FanfictionEmma a Harry jsou sousedi, ale navzájem se nesnáší, no, Emma nesnáší Harryho. Jsou přinuceni se vídat, protože jejich rodiče jsou nejlepší přátelé a všude spolu jezdí. Jejich rodiče se rozhodnou jet na dva týdny do Paříže a nechají ty dva spolu sam...