The Boy Next Door // h.s. (CZECH TRANSLATION)

SEVENTEEN

•Emma• 

Vyšla jsem ze svého pokoje a šla jsem do kuchyně nachystat si něco k jídlu. Zastavilo mě, když jsem uslyšela své jméno. 

„Říkám ti, Lou, políbil bych Emmu, ale moje máma mi musela zavolat, byl jsem tak rozzuřený. Chci říct, miluji svoji mámu a všechno, ale kurva." Slyšela jsem říkat Harryho z druhé strany dveří, mohla jsem slyšet smutek v jeho hlase, opravdu mě chtěl políbit tak moc? Myslím, že začínám mít pro Harryho menší slabost. Byl tak... Jiný a to se mi trochu líbilo. Ignorovala jsem, co Harry řekl a šla jsem znovu do kuchyně. Otevřela jsem ledničku a spatřila jsem nějaké zbytky těstovin, ohřála jsem to v mikrovlnce. Když to bylo hotové, posadila jsem se ke stolu a začala jsem jíst. 

„Ahoj," řekl Harry, vcházející do kuchyně s rukama v kapsách. 

„Ahoj," odpověděla jsem mu s plnou pusou. 

„Je tam ještě něco pro mě?" zeptal se a otevřel ledničku. 

„Jo, je jich tam více," řekla jsem a strčila jsem si do pusy další sousto. Vytáhl je a ohřál. 

„Takže... Ugh... Louis, můj kamarád se tě chtěl zeptat, jestli bys nešla na jako „dvojité rande"." 

„Počkej, takže já, tvůj kamarád Louis a ty a?" zeptala jsem se. 

„Ne, chtěl se tě zeptat, jestli bys mohla přivést Zoe, na jeho rande," vysvětlil. Byla jsem si jistá, že s tím Zoe bude souhlasit. 

„Ale s kým pak půjdu já?" zeptala jsem se a položila jsem vidličku do napůl prázdné misky. Na chvíli zůstal ticho. 

„Se mnou," konečně řekl. 

„S tebou?" zeptala jsem se zmateně. 

„Jo, ugh, má pro ni slabost tak dlouho, jak si pamatuji, prosím, udělej to, hodně to pro něj znamená. Mohli bychom jít jako přátelé?" 

„No, teď jsi to řekl, myslím, že Zoe měla pro něj slabost od první chvíle, co se tady nastěhovali, ale nejsem si jistá," řekla jsem a nabrala jsem si další lžičku. 

„Takže, co říkáš?" zeptal se ještě jednou. 

„Jestli Zoe půjde, půjdu."

-

„Ahoj, zlato," odpověděla Zoe do telefonu. 

„Ahoj, takže, ugh, k věci. Znáš Louise, Louise Tomlinsona, že?" zeptala jsem se, zatímco jsem chodila po pokoji sem a tam. 

„Jo, mám pro něj slabost od chvíle, co jsme se přestěhovali." Zasmála se. 

„Jo, no, Harry se mě zeptal dneska ráno, jestli bychom nešli na dvojité rande. Ty a Louis a já a Harry. Co říkáš?" kousala jsem si spodní ret a zavřela jsem oči. 

„Ty a Harry, jo?" mohla jsem slyšet úsměv přes telefon. 

„Jo, ty a Louis, Harry řekl, že to pro něj hodně znamená, jestli bych tě dostala na to „dvojité rande". Neříkej mu, že jsem ti to řekla! A já a Harry jdeme jako kamarádi nebo co." 

„Co budeme dělat na tomhle „rande"?" zeptala se. 

„Zeptám se Harryho, hned budu zpátky," řekla jsem a odtáhla jsem mobil od ucha.  „Harry!" zavolala jsem, žádná odpověď. Šla jsem se podívat do "jeho" pokoje, jestli tam je. Pomalu jsem otevřela dveře a podívala jsem se dovnitř. Harry ležel na posteli s nohama přes okraj postele. Spal? 

„Zoe, zavolám ti později, až budu vědět víc, musím jít," řekla jsem, než jsem zavěsila potom, co řekla Ahoj. „Harry." Pomalu jsem s ním zatřásla. Zabručel a poškrábal se na tváři. 

„Harry," řekla jsem trochu hlasitěji. No, musela jsem ho probudit jiným způsobem. Přešla jsem na druhou stranu postele a pomalu jsem se k němu plížila. 

„Harry," zašeptala jsem do jeho ucha, „HARRY!" zaječela do jeho ucha, což zapříčinilo, že spadl z postele, lehla jsem si zpátky na jeho postele a začala jsem se hystericky smát. 

„Vyděsila jsi mě," řekl a položil si ruku na srdce. Neodpověděla jsem, jenom jsem se začala smát hlasitěji. Postavil se a posadil se na postel vedle mě. Začal se smát, přičemž se na mě podíval. 

„To nebylo vtipné." Zasmál se. 

„Měl bys... v-vidět... svůj obličej," řekla jsem mezi smíchem. Můj obličej byl pravděpodobně tak červený ze všeho toho smíchu, slzy se pomalu začaly kutálet po mých tvářích, nebylo to tak vtipné, tak proč jsem se tak moc smála? Přestali jsme se smát, po chvíli, co jsme se konečně uklidnili, no, spíše já. Přetočila jsem se na břicho, vzhlížející na Harry. 

„Každopádně." Zasmála jsem se trochu a utřela jsem si oči, „O tom rande, můžeš mi dát více detailů." 

„Jo, jasně," řekl Harry a vytřel si z očí ospalky, „Co chceš vědět?" 

„Zaprvé, potřebujeme vědět, kam půjdeme, do parku nebo restaurace nebo někde na zmrzku," řekla jsem a přetočila jsem se do polohy, takže jsem mu viděla do obličeje. 

„Půjdeme do nějaké nové restaurace ve městě, kterou právě otevřela Louisova sestřenka," vysvětlil. 

„Takže nemusíme si oblékat něco drahého, dobře?" zeptal jsem se, doufala jsem, že řekne ne. Mám více radši jako pohodlné a příjemné rande, můžete mě nazývat, že jsem divná, ale nemám ráda rande na veřejnosti, cítím se, jako by všichni sledovali každý můj pohyb a odsuzovali mě.

„Ne, prostě si obleč něco, v čem je ti dobře," řekl a věnoval mi malý úsměv, „Vím, že ve všem vypadáš krásně," řekl a pohlížel si mě a já zčervenala. 

„Kdy to je?" zeptala jsem se, pokusila jsem se změnit téma, ignorující jeho komentář. 

„V sedm, myslím," odpověděl a na několik vteřin se mnou navázal oční kontakt, „Něco dalšího?" dodal. 

„Ugh... Jde někdo další?" zeptala jsem se, měla bych na tohle myslet, ne že se jen přijdu zeptat. 

„Ne, jenom my. Já, ty, Zoe a Louis, chci říct," řekl. 

„Jdu zavolat Zoe a řeknu jí o tom," řekla jsem a nechala jsem ho samotného v bráchovém - skoro - prázdném pokoji.

***
HM, tak tohle bude ještě zajímavé! (:
Co myslíte, jak to dopadne? 😅
Příští díl bude super dlouhý a stane se toho více, než by kdo řekl.😊
Jak jste na to se sněhem ve vašich krajích, městech atd.? Tady u nás na Moravě jsme se probudili do bílá. Všude je sníh, i když to zřejmě teď taje, jelikož slyším, jak nám to hňape o parapet.😂😂
Děkuji za všechny hlasy, jste skvělí!!👏👏💞💞

Edited.