Dalibor Slepčík aneb český Bieber?!

2. První setkání - Slepčík je debil

  Myslela jsem si, že mě bude čekat krásný dlouhý víkend, plný odpočinku a mlsání cukroví.
Bože, jak moc jsem se mýlila.
Ségra mě hned ráno v devět s rámusem probudila, za doprovodu hlasitého řevu:

,,Slepčík je dneska v obchoďáku a rozdává autogramy, musíš tam se mnou jít!'' hulákala na mě má ''milovaná'' sestřička Lucie.

,,Za prvý, neřvi na mě. Za druhý, nikam s tebou nejedu, a za třetí... mě nech spát!'' vyprskla jsem na ni rozladěně a schovala si hlavu pod polštář. Dřepla si k nohám mé postele a začala smutně prosit:

,,Víš, co to pro mě znamená? Prosím, ségra, prosím! Kdybych tě tam vzít nemusela kvůli tátovi*, tak tě nechám doma, ale bez tebe jít nemůžu. Prosíííííííím.... já ti budu prát oblečení, mýt za tebe nádobí a...,'' chrlila ze sebe jeden kompliment a slib za druhým.

,,No, dobře, dobře... Ale k té slepici jdeš sama!'' odfrkla jsem si a s námahou se vyškrábala z postele.

,,Miluju tě, ségra! Miluju! Jo, a pospěš si, za chvíli nám jede bus.'' Vlepila mi ještě pusu na tvář a práskla za sebou dveřmi.
Ozývalo se už jen: ,,Pár přátel stačí mít, když uměj za to vzít...'' a já si povzdechla:

,,To bude zase den.''

*

,,Vidíš ho? No, není dokonalej?'' rozplývala se Lucka nad mladým zpěvákem, co seděl u velikého stolu a rozdával podpisy.
Protočila jsem očima a se slovy, že si jdu koupit kafe do Starbucksu, jsem odešla.
V klidu jsem si ho popíjela a pozorovala prázdná místa okolo fontány.
Všichni byli ve druhém patře a žádali si o autogram.
Sedla jsem si na kraj a vychutnávala si samotu, kterou jsem tady v centru mockrát neviděla, když v tom do mě někdo drkl a já se i s kafem svalila do vody.
Úplně mokrá jsem si stoupla a vysloužila si smích nějakého náctiletého spratka.

,,Sorry, kotě. Jsem tě neviděl,'' pokusil se o omluvu se smíchem daný kluk.
Konečně jsem na něj pohlédla, a co jsem spatřila, mě nepřekvapilo.

,,Ty hovado! Myslíš si, že když kvákáš do mikrofonu a mrkáš na posedlý fanynky, tak tě mine pořádná omluva?!'' Překvapeně, ale pořád povýšeně, na mě koukal. Měla jsem v sobě tolik vzteku, kvůli mokrým teniskám a oblečení, že jsem musela pokračovat dál:

,,Jasně, teď panáček mlčí. Ale, když balí nějakou puberťačku, tak toho má hodně co říct!'' Koukal na mě jako na blázna a měřil si mě pohledem.

,,Co na mě tak čumíš? Tos nikdy neviděl holku, co je zmoklá jak slepice?
Jo, promiň, vlastně viděl. Stačí se po koupeli kouknout do zrcadla!'' V hlavě jsem se pousmála nad svou stěrkou a sledovala jeho popuzenou reakci.

,,Právě jsem se ti chtěl omluvit, slečinko... Jenomže jsem si to rozmyslel!
Dlouho jsem neviděl tak hubatou holku.
Víš vůbec, s kým to mluvíš?" Rozpřáhl ruce na znamení, jak moc velkej frajer je, a já se opět ušklíbla.

,,S egoistickým kreténem!'' odpověděla jsem mu na otázku a vyštrachala se z fontány.
Zanechala jsem za sebou mokré stopy a tvořící se kaluž chlorované vody.

,,A já s krávou!'' doplnil mě a nahodil ten svůj vítězný úsměv.
Naštvalo mě to tak, že jsem na něj vychrstla ještě zbývající obsah kelímku a dodala:

,,Hlavně se nerozbreč jako při Superstar!'' Odkráčela jsem s pocitem vítězství a pocitem, že mě do zad propalují oči Dalibora Slepčíka!

* Táta nechtěl, aby Nela zůstala sama doma. Navíc chce, aby dohlídla na rozvášněnou Lucku.😊😅

Zdar, lidi! Děkuju za přečtení a hvězdičky. Šíleně se na téhle story vyžívám, jak jste si mohli všimnout, a doufám, že se líbilo. Pokud chcete, zanechte komentář😊!