COLOURS OF LIFE // Larry Stylinson, CZ

9// Stereotypical&You and Me

Prošli parkem, tím parkem, ve kterém spolu víceméně mluvili poprvé jako rovný s rovným, tedy alespoň Louisovi to tak připadalo. Prošli vlastně snad celým městem, až se Harry konečně rozhodl zastavit na jedné vyhlídce, která byla víceméně na konci parku. Nebyla to nějaká vysoká vyhlídka, vlastně šlo jen o krásný výhled dolů do města a na slunce, které začínalo pomalu zapadat.

"Vidíš to?" Zeptal se Harry a jak dýchal, šel mu od pusy obláček teplého vzduchu. 

"Co?" Odpověděl Louis otázkou a nechápavě se díval na Harryho, dolů do města a pak na oblohu. Nechápal co měl vidět.

"Všichni ti dole, alespoň většina, žijí svůj vysněný barevný život s člověkem, kterého milují a já tu skončil s Tebou. Neber si to ovšem nějak osobně, přišli jsme sem, abychom si o tom popovídali." Vysvětlil mu Harry bez toho, aniž by mu věnoval jeden jediný pohled.

Louis nakrčil nos, nelíbilo se mu, jak Harry začal. Jeho společník se na něj podíval a zasmál se.

"Vypadáš jak velikonoční zajíček." Poznamenal vysoký chlapec, a to dohnalo Louise k tomu nakrčit noc ještě o něco víc.

"Vážně se nezlob. Podívej." Řekl a chytil Louise za loket. Ten instinktivně uhnul. A zvedl hlavu, aby se mohl kouknout na Harryho. Harry mu pohled oplatil, byl to uklidňující pohled, vstřícný a milý. 

A tak ho chytil za loket ještě jednou, opatrněji, a přitáhl ho blíž k místu, kde vyhlídka končila, aby se mohl podívat, aby mu mohl vysvětlit. Jeho ruka mezitím sjela z loktu níž, až k zápěstí. Dál ale nepokračoval, prostě ho pustil. 

"Všichni ti lidé pod námi žijí svůj stereotypní barevný život." Začal Harry.

"Není stereotypní, musí být úžasný!" Opravil ho Louis.

"No tak vydržíš chvilku, poslouchej přeci." Okřikl ho Styles, a tak menší chlapec poslušně přikývl. Možná proto, že z něj měl respekt a nelíbilo se mu, že Harry zvýšil hlas.

"Všichni ti lidé žijí naprosto stejný život jako každý druhý, víš? Každý muž má ženu a jejich děti budou mít taky muže nebo ženu, prostě budou mír někoho opačného pohlaví. Ale my jsme výjimka. Ty si tolik toužil po tom, mít dokonalý barevný život, až ses stal jiným případem barevného života. A já se tomu snažil tak moc vyhnout, protože se prostě bojím vztahů, až mi to dalo jinou možnost."

Louis se přestal dívat dolů do města a zaměřil se na Harryho. 

"Ty se bojíš vztahů?" Zeptal se tiše. Jeho hlas zněl nejistě.

"Jo. Teda ne. Já nevím. Ne, že bych se bál, jen jsem je asi nikdy prostě nepochopil a nic jako láska mě neláká." Zamumlal Harry a zadíval se na špičky svých bot.

"Ale proč tohle? Proč prostě nenecháš, aby se z nás stali siluety, když vlastně nic tohohle nechceš?" 

"A proč to nenecháš ty?"

A pak nastalo hrobové ticho. Jeden se díval na druhého, oba moc rozhozeni tím, co právě jeden druhému řekl.

"Já nevím, myslím, že by se to už stalo, kdybych měl být silueta, nebo tak. Ale nestalo." Řekl nakonec Louis tiše a podíval se zpět dolů do města, které ozařovalo zlaté světlo zapadajícího slunce. Bylo to krásné.

"Louisi, dostali jsme šanci mít jiný život, než kdokoliv ostatní na téhle planetě, není to žádný nudný stereotyp, jsme to my dva. Pojď ten život zkusit." Harry si pečlivě rozmyslel každé slovo, než ho opravdu řekl. Potom se na něj podíval a hřbetem ruky přejel po té jeho.

Louisovi chvilku trvalo, než se vzpamatoval. Když tak ale udělal, opatrně chytl Harryho za ruku a oplatil mu pohled. Harry mu lehce stiskl ruku a usmál se.

"Jen ty a já. Jen my dva zatím. Nikdo jiný to vědět nemusí." 

Louis přikývl a Harry mu znovu stiskl ruku. 

"Víš, myslel jsem si, že láska neexistuje, nebo tak něco. Zkus mi dokázat, že tady je. Každý mi říká že je v každým z nás. Tak ten kousek ve mně najdi a nauč ho milovat. A já ti slibuju, že když ho najdeš, milovat nepřestane." Zašeptal Harry a potom si přitáhl Louise o něco blíž. Louis neprotestoval, byl zmatený, nevěděl co se děje. A tak se jen tak stulil Harrymu do objetí.

//

Woohoo, doufám, že se líbí, budu neskutečně a nekonečně vděčná za vaše votes a názory (jako vždy) jste moje sluníčka, vážně moc děkuju za všechnu vaši "podporu" <3 

Mimochodem budu psát příběh své vlastní tvorby, doufám, že se někdo z vás snad možná chytne a že se bude líbit. <3