Jdeš po ulici a všichni do tebe narážejí, jsi jako duch. Tak takhle vypadala moje cesta ke hřbitovu. S bílou hůlkou jsem si klepala před sebe, bylo to poprvé, co jsem vyrazila takhle ven. Musela jsem si vzít i mého psa Asmana, který věrně šel vedle mě. Táhl mě vpřed.
„Počkej chvilku." Zašeptala jsem a on se zastavil.
„Můžeme." Řekla jsem a on se rázem dal do pohybu. S úsměvem jsem se vydala dál.
„Počkej." Zařval kdosi vzadu, nevěnovala jsem tomu pozornost.
„Ty s tou hůlkou." Dodal a mně bylo jasné, že je to na mě, na chvilku jsem zapochybovala, ale pak jsem zastavila.
„Ty jedna mrcho, jestli si myslíš, že mi budeš brát Brada, tak to se pěkně mýlíš." Řval na mě dívčí hlas, vůbec jsem to nepochopila.
„Co jsem ti udělala, že na mě řveš?" zeptala jsem se, Asman začal vrčet.
„Měli jsme s Bradem naplánovaný život, ty se objevíš a je to pryč." Křičela.
„Ale já opravdu nevím, o čem mluvíš." Omlouvala jsem.
„Ty se ještě ptáš?" zaječela, že to museli slyšet všichni okolo.
„Já se ti omlouvám, ale opravdu nevím, o čem mluvíš." Řekla jsem.
„Jenom výmluva." Zařvala.
„Já už musím jít." Řekla jsem a pobídla Asmana, aby šel. Rychle jsem vyrazila od té šílené baby, ale už jsem nešla na hřbitov, ale domů. Doma jsem si sedla na sedačku a zachumlala se do Asmanovi hřívy. Zazvonil mi mobil a oznámil, že volá Brad, ignorovala jsem to, nechci s ním mluvit. Ne když mi lže.
Ahoj, je tu další část a s ní začíná můj příběh brát rychlé obrátky. Miluju zvraty a myslím, že tahle knížka nebude výjimkou.
ČTEŠ
Kamarádova Sestra
Teen FictionPlameny pohlcovaly velkou budovu zvláštní školy. Nikdo netušil, že uvnitř bojuje slepá dívka o život. Z očí jí tekly slzy a z hrdla se jí ozýval sípavý zvuk. Byla otřesena událostmi, které se právě staly a vůbec si neuvědomovala, že jí hrozí obrovsk...
