I've lost you a long time ago.

3.část - Lost hope

Nemůžu tomu uvěřit!

Čí je to dítě?!

Nahlas polknu a nedokážu nic říct. Sice mi na Klausovi nezáleží a jsem tu jen kvůli jeho krvi, ale v hloubi duše doufám, že to dítě není jeho. Třeba je Eliáše. Nebo někoho jiného. Třeba ho jenom hlídají.

,,Caroline..." říká Elijah. Takže je to jeho dítě. Trochu se mi ulevilo.
,,Chci ti představit mou neteř." třeba je to dcera Rebeky.

,,Jmenuje se Hope" řekne s úsměvem na tváři, ale já stále nevím, čí to dítě je.

Klaus se na mně podívá zklamaným pohledem. ,,Hayley je její matka." řekne tichým hlasem. Stále mám v sobě naději.

,,A já jsem otec." řekne potichu a chce jít ke mně, jak vidí, že jsem zaskočená, ale já jsem sebou cukla a ustoupila o krok dál. Cítila jsem, jak mi po tváři teče slza.

,,Děje se něco?" zeptá se Elijah. Nedokážu nic říct. Rozběhnu se pryč k hlavním dveřím. ,,Caroline! Počkej!" slyším Klause křičet na mně.

Nezastavím se. Vyběhnu ven a nastoupím do svého auta. Rychle nastartuji a vyrazím pryč.

Jen tak jezdím asi už 10 minut a cítím v sobě smutek, ale i vztek. Vztek ke Klausovi.

Jak je to možné? Proč spal s tou vlčicí? Proč mi o tom už dříve neřekl? To už na mně úplně zapomněl?

Neustále si kladu otázky, na které neznám odpovědi...

Do dalších 5 minutách přemýšlení jsem zastavila u jednoho baru.

Vešla jsem dovnitř a posadila jsem se na barovou židličku. ,,To nejsilnější, co tu máte." řekla jsem barmanovi a čekala jsem, než mi drink podá.

Vypila jsem ho na ex a objednala jsem si další. Nedokážu říct, co to bylo za druh alkoholu, ale bylo to silné, což jsem teď rozhodně potřebovala.

...

Stále jsem si objednávala další a další drink a snažila jsem se zapomenout. Na Klause.

,,Co tu dělá tak krásná blondýnka sama?" zeptá se muž za mnou. Otočila jsem se, ale nepoznala jsem ho.

Viděla jsem po tom alkoholu trochu rozmazaně, ale jeho tmavší pleť nešla přehlédnout.

,,Co chcete? Jste nějaká městská alkoholická policie?" zeptala jsem se hrubě.

Muž se zasmál. ,,Jsem Marcel." uculí se. Protočím oči.

,,A abych odpověděl na tvou otázku... jen mě zajímá, jak se jmenuje dívka, která zavítala do mého města a také odkud zná rodinu Původních." usměje se. Já si jen usrknu ze svého drinku a ušklíbnu se.

,,Jmenuji se Caroline...Caroline Forbes." řeknu po minutě. ,,A rodinu Původních znám z mého města."

,,Tedy.. nejvíce jsem znala Klause Mikaelsona, dokud jsem nezjistila, že mi ani neřekl, že má dceru s tou vlčicí." Klausovo jméno jsem zdůraznila a ten více opálený muž si ke mně přisedl. Chci říct Marcel..

Zřejmě byl moc dlouho na sluníčku. Řekla jsem si pro sebe.

,,Myslím, že si my dva budeme rozumět." šibalsky se usměje... asi zná rodinu Původních moc dobře.
,,Jsi si tím nějak jistý."řeknu a zaplatím.

Chystám se vstát z barové židličky, ale on mě chytí pěvně za zápěstí a druhou rukou natočí můj obličej na něho.

Dívá se mi do očí a podle jeho síly stisku mé ruky usuzuji, že je také upír.

Dlouho nic neříká a tak se mu snažím vykroutit z pevného stisku jeho ruky. Koukne se mi do očí a usměje se pobaveně.

,,Nabízím ti dohodu... připojíš se k nám a budeš s námi a mou armádou upírů bojovat proti rodině Původních, až zjistíme jaká věc je dokáže zabít." oznámí mi a já se hlasitě zasměju.

,,Myslíš, že se tě bojím?" zasměju se a prudkým pohybem se vytrhnu z jeho pevného sevření.

,,Rozhodně se nepřidám ke tvé armádě nezkušených dětiček a navíc vím, co dokáže zabít Původního." řeknu, usměju se a odejde z baru.

Chci se projít takže jdu kolem kolem starých domů a zhluboka dýchám čerstvý vzduch.

...

Po pár minutách procházení slyším kroky kousek za mnou. Zrychlím krok a zajdu do uličky. Muž se najednou objeví přede mnou.

Otočím se a je tam druhý upír.

Vypadá to, že je poslal Marcel.

Začnu se bránit, ale najednou mi ten druhý zlomí vaz.

...

Probudím se přivázaná k židli. Jsem v nějakém domě.
Provazy jsou namočené v železníku.
...
Najednou slyším něčí kroky.

Objeví se přede mnou Marcel a zasměje se.

,,Neměla jsi mi říkat, že víš, jaká zbraň je dokáže zabít.
Teď tě použiji jako svou tajnou zbraň." znovu se zasměje.

,,Dobrou noc." řekne, ale než jsem si stačila uvědomit, co tím myslel, byla jsem mimo.

Zlomil mi vaz...

( Děkuji, že čtete můj příběh ♥ )