I've lost you a long time ago.

15.část - Magic

Caroline:

Bylo pět hodin ráno..

Vzbudila jsem se, když jsem dostala žízeň.

Vstala jsem z postele, pohladila jsem Klause po tváři a šla jsem tiše dolů do kuchyně.

Bylo tu hrozné ticho, což mě trochu děsilo.

Nalila jsem si do skleničky vodu a posadila jsem se ke stolu.

Jen tak jsem koukala naproti sobě na prázdnou židli a usrkávala jsem vodu ze skleničky.

Dlouho bylo ticho, ale pak jsem zaslechla nějaký hluk.

Možná se mi to jen zdálo a tak jsem to nechala být.

Jenže pak jsem to slyšela znovu.

Vstala jsem a se skleničkou v ruce jsem se šla podívat do obýváku.

Když jsem nic neviděla, prohrábla jsem si vlasy a otočila jsem se zpět k odchodu.

Nešlo to..

Muselo to být nějaké kouzlo, které kdysi také Bonnie seslala na Klause, aby nezabil Elenu za smrt Kola.

Bušila jsem do neznáma, ale nešlo to. Kouzlo bylo dost silné na to, abych tu bariéru zničila.

,,Myslím, že se ještě neznáme." řekl hlas zamnou.

Pomalu jsem se otočila a stále jsem držela v ruce tu skleničku s vodou.

,,Kdo jsi?" zeptala jsem se ženy, která stála přede mnou.

,,To není důležité, důležité je to, co chci já.."řekla.

,,A to jsi nemohla počkat do rána?" ušklíbla jsem se, ale měla jsem trochu strach.

,,Hele.. odejdi. Nebudu tě poslouchat." řekla jsem a otočila jsem se k ní zády, ale ona začala čarovat a mě začala strašně bolet hlava.

Upustila jsem skleničku s vodou na zem a chytla jsem se za hlavu.

Křičela jsem bolestí a prosila jsem, aby přestala, ale bolest byla stále silnější.

Držela jsem se stále za hlavu a klesala jsem na zem.

Spadla jsem na zem a byla jsem v bezvědomí.

Už jsem jen slyšela nějaké hlasy v dálce, myslím, že to byl hlas Rebeky.

Otevřela jsem oči, ale skoro vůbec nic jsem neviděla, protože vše bylo rozmazané.

Po pár vteřinách jsem zase oči zavřela.

...

Probudila jsem se přivázaná rukama nahoru a visela jsem kus nad zemí.

Bolela mě hlava a také mě páleli ruce, protože provazy byli jako vždy ze železníku.

Známá firma..

Snažila jsem se provazy uvolnit, ale byli až příliš utažené.

Z vedlejšího pokoje jsem díky svému upířímu sluchu zaslechla, jak se dvě čarodějky baví mezi sebou.

Podle hlasu jsem poznala, že jedna z nich mě unesla.

Ale proč?

Po chvilce vešla ta čarodějka, která mě unesla do místnosti a koukla se na mě.

,,Nebudu to zdržovat zbytečným okecáváním, takže.. unesla jsem tě, abych mohla provést jedno kouzlo a věřím, že by nám to nikdo z rodiny Mikaelsonových nedovolil, tak proto ten únos." řekla.