13.část - Revenge

1K 47 2
                                    

Caroline:

Uběhlo pár týdnů..

Strávili jsme čas hledáním Mikaela, nebo alespoň něčeho, co by ho mohlo zabít.

Ale zatím jsme nic nenašli.

Od Stefana, Eleny, Bonnie, Matta a ostatních jsem dostala několik zpráv, ale neodepsala jsem na ně.

Byla jsem na ně naštvaná, za to, že se sami rozhodli a poslali Mikaela sem a kvůli tomu je teď Kol mrtvý.

Rozhodla jsem se napsat alespoň Bonnie, jestli neví o nějakém kouzlu nebo jestli nějak nedokáže najít kůl z bílého dubu.

Hned co jsem jí napsala mi odepsala.

*Jsem ráda, že jsi v pořádku a mrzí mě, co se stalo Kolovi.*

*Jinak jsem našla nějaké staré knihy po babičce, ale v nich nic o zabití starého a mocného upíra nebylo. Ale zjistila jsem ještě něco... jeden čaroděj mi řekl, že existuje ještě druhý kůl z bílého dubu, ale prý ho má nějaký Marcel.*

Zarazila jsem se nad tím a běžela jsem to říct ostatním.

Rebekah se podívala na Klause a pak na Eliáše.

,,Pojďme pomstít našeho bratra." měla vidět v očích vztek.

Hayley zůstala v sídle a my jsme šli navštívit Marcela.

,,Ale, ale... dlouho jsme se neviděli, blocko." Rebekah k němu přišla a chytla ho pod krkem.

,,Nevím, komu tady z nás říkáš bloncko, ale já říkám, že by jsme si měli promluvit o kůlu z bílého dubu. Prý ho máš ty." byla velmi naštvaná.

,,Fajn, fajn... klid. Dám vám ho, ale chci něco na oplátku." mrknul na Rebeku a Rebekah ho pustila.

,,A to je co?" zeptala jsem se pro změnu já.

,,Chci, aby tohle město bylo jen mé. A také se chci nastěhovat k vám do sídla a vzít s sebou pár svých kámošů." usmál se.

,,Ty myslíš ty poskoky, co mě předtím unesli?
No super.."protočila jsem očima a koukla jsem se na Klause, který šel k Marcelovi blíž.

,,Fajn.. máš mé slovo." řekl po chvíli Klaus a Marcel se usmál.

,,Víte, ten kůl je vlastně v Mystic Falls. A tam je taky Mikael.
A neptejte se, jak to vím, protože odpovědí je, že potom, co se tu ukázal jsem nechtěl, aby mě čirou náhodou taky zabil a tak jsem ho nechal sledovat." dořekl.

Mystic Falls? No super..

Ale musím to udělat.. pro Kola.

,,Dobře." řekla jsem a Klaus přikývl.

...

Po tom, co jsme to oznámili Hayley, jsme si sbalili všichni věci.

,,Hayley, ty zůstaň s Hope v zátoce. My přijedeme, jak jen to bude možné." řekl Elijah a nastoupili jsme do auta.

Cesta byla dlouhá, ale vůbec ne nudná.

Spíše zajímavá..

Plánovali jsme, jak to celé udělat.

...

Když už jsme míjeli ceduli Welcome in Mystic falls, bylo nám jasné, že zábava teprve začne.

Ani jsme se nestavili u Salvatorů, protože jsem na to neměla náladu a vyrazili jsme k místu, kde byl les.

,,Podle mapy je to tady." řekla Rebekah Klausovi a ten jen pokrčil rameny a začal lopatou kopat do země.

Po pár minutách jsme vytáhli z vykopané jámy truhlu a otevřeli jsme ji.

Byl tam ten kůl z bílého dubu.

Rebekah si ho vzala k sobě, protože by to Mikael čekal u Klause, že ho bude mít.

...

Dorazili jsme na místo, kde se měl údajně nacházet Mikael.

Byla to chudá čtvť, takže mi bylo divné, co by tu pohledával.

,,Víš Caroline, tady jsme se dříve před naším otcem skrývali, ale on nás zrovna na tomto místě našel." řekl Klaus a podíval se do země.

,,Já věděl, že tenhle bastard není zas tak hloupý, jak vypadá. Bravo synu." ozval se za námi známý hlas.

Otočili jsme se a stál tam Mikael.

Klausovi se změnil obličej na hybridí a hned zaútočil na Mikaela.

Elijah se k němu přidal a já jsem popadla kovovou tyč a probodla jsem s ní Mikaela.

Zakřičel bolestí.

,,Nic lepšího neumíš, ty děvko?! No to je teda romantika... bastard a jeho děvka." usmál se falešně a snažil se nemyslet na tu bolest.

Rebekah mě chtěla zastavit, ale já jsem jí z ruky vzala kůl z bílého dubu a vrazila jsem ho Mikaelovi do srdce.

,,Chcípni v pekle." flusla jsem mu do jeho odporného ksychtu.

,,Tohle je za Kola." řekla Rebekah a vytáhla z něho ten kůl, těsně než začal hořet a pak ho probodla znovu.

,,Spi sladce... otče." zašeptal mu Klaus do ucha a potom začal Mikael hořet a křičet.

Koukali jsme na něho, jak umírá a bylo nám to jedno.

...

Pohřbili jsme Mikaela, tam, kde ho nikdo nenajde a kůl z bílého dubu Klaus zničil.

Chtěla jsem se alespoň podívat, jak se mají ostatní, ale zatím jim nedokážu odpustit to, co zavinili.

Bonnie už jsem ale částečně odpustila.

Pomohla nám, ikdyž nemusela.

...

Dorazili jsme zpět do New Orleans.

Už se stmívalo.

Povídali jsme si všichni chvíli v obýváku, ale pak jsme šli každý do svého pokoje.

Já jsem se jen koukala z okna a vzpomínala jsem, jaké to bylo, když mě Klaus poprvé zachránil.

Bylo to na mé narozeniny.

Sice to bylo kvůli jeho ovlivnění, že mě Tyler pokousal, ale jsem ráda, že se to stalo.

Pamatuji si, jak mi druhý den nechal na mém nočním stolku krabičku, ve které byl ten náramek, který stále nosím.

...

Po chvíli přemýšlení jsem se rozhodla zajít za Klausem.

Zaklepala jsem na jeho dveře od ložnice.

Nikdo neotevíral a tak jsem pomalu otevřela dveře.

Klaus tu nebyl, ale myslím, že maloval obraz.

Cítila jsem ten divný pach od barev.

Porozhlédla jsem se po jeho ložnici, když v tom jsem najednou něco zahlédla.

Byl to obraz, který byl zakrytý nějakou látkou.

Byla jsem zvědavá a tak jsem látku odendala na stranu a byla jsem z toho obrazu v šoku.

Vyrazilo mi to dech.

Na chvíli jsem nemohla dýchat.

Na obraze jsem byla namalovaná já s Klausem, když jsme se po mém příjezdu poprvé políbili, od té doby, co byl v Mystic Falls naposledy.

Usmívala jsem se štěstím a prohlížela jsem si ten obraz.

Dokonce jsem cítila, že mi ukáplo pár slz z radosti.

Slyšela jsem vrznutí podlahy, tak jsem se otočila a tam stál Klaus opřený o futra.

Uculil se a já jsem se k němu rozběhla a své rty jsem přilepila na ty jeho.

Byl to skvělý pocit..

I've lost you a long time ago.Kde žijí příběhy. Začni objevovat