Is he my destiny? Or he?

›the third part‹

Při pohledu na Olyho šťastnou tvář mě bodlo u srdce. Ano, dlouho jsem o něm už nepřemýšlela jen jako o kamarádovi. Teda, snažila jsem se, říkala jsem si, že mezi námi je jen přátelství, ale teď můžu s jistotou potvrdit, že není. Že ho mám nejspíš víc než ráda.
„Víš, že se mi můžeš svěřit. Se vším." pokračoval Tomáš. „Já.. No, možná později." usmála jsem se na něj opravdu a on se usmál obrovským, radostným úsměvem. „Takže, kdo potřeboval pomoc?" zeptala jsem se ho. „Ve skutečnosti nikdo, jen jsem s tebou chtěl mluvit a nechtělo se mi tam chodit." šibalsky se usmál. Jako odpověď jsem ho praštila pěstí do ramena. Sice jsem holka, ale moje rány dost bolí. „V klidu, Hulku." oba jsme se zasmáli jeho vtipu. To, bohužel, přilákalo pozornost skupinky složené ze tří lidí, přesněji dvou kluků a jedné blondýny. A já jsem to spozorovala až když se k nám už blížili. „Tomee, zachraň mě, prosím." objala jsem ho a zavrtala jsem se mu hlavou do trička. „Co se děje Kačko?" zeptal se překvapeně, „Myslel jsem, že jsou to tví přátelé." "No, oni byli, ale já-.." snažila jsem se mu vysvětlit situaci, když mi NĚKDO skočil do řeči. „Ahooj Káťo a.. Její příteli?" udiveně promluvil Vendali. „Hraj to se mnou." pošeptala jsem Tomášovi. Vylezla jsem z jeho objetí, chytila jsem ho kolem pasu a opřela jsem si o něj hlavu. „Ahoj Vendali, ahoj Oly a ahoj neznámá blondýnko." při vyslovování klučičích jmen jsem se usmívala opravdově, protože jsem byla ráda, že tu jsou, ale při zdravení té holky jsem nahodila svůj jedovatý úsměv. Olymu chvilku šrotovalo v hlavě, než mu došlo, že by nás dvě měl představit. „Kačo, tohle je Sára, moje přítelkyně, Sáro, Kateřina, naše dlouholetá kamarádka." řekl a mně při slově přítelkyně bodlo u srdce. Konečně jsem se na ni mohla podívat zblízka a musím říct, že byla vážně krásná. Moje dlouhé, špinavě blond vlasy neměly na ty její, ještě delší, rozhodně ne přirozeně blond vlasy. Její postava byla vysoká a hubená. Snad 90-60-90. Myslím, že kdyby si sundala tričko, všichni kluci by leželi na zemi a všechny holky by závistí zezelenaly. Opět jsem se s ní nemohla rovnat, protože já prostě nemám dokonale hubené bříško a ani to moc neřeším, klidně si za den dám Snickersku. Její a moje nohy byly docela shodné, obě máme dlouhé a hubené nohy. Ve vzhledu měla dost navrch, plus jí ještě dával její styl oblékání, její dnešní sukně do áčka s tílkem s výstřihem dobře zdůrazňovaly její křivky. Kdybych si měla vybrat mezi mnou a jí, taky bych si vybrala ji. „Těší mě Sáro." usmála jsem se na ni mile, ale ona si jen odfrkla a začala se rozhlížet. „Olyyy, kdy už mě seznámíš s Teri a Gabčou?" začala poroučet Olymu, ale hned se otočila ke mně, „Sleduješ je? Ony jsou úplné BOHYNĚ. Kdybych mohla, stala bych se jimi, třeba ten nový make-up tutorial od Teri byl-.." „Ona na ně nekouká, lásko. Katku baví spíš hry." přecházel mezi námi pohledem Oly. Zahřálo mě u srdce, že jí to řekl za mně, ale zároveň mě znervóznilo to oslovení. 'Lásko'. To musí být vážné..