Is he my destiny? Or he?

»the eleventh part«

Přišla jsem k němu a.. Prostě jsem ho objala. Vycítila jsem z něj, že to potřebuje. Jelikož je jen o trochu vyšší, tak se ke mně trošku ohnul a chytl mě pevněji. Po chvíli jsem se odtáhla a za ruku jsem ho odvedla za klukama, kteří stále vedli silnou debatu s Nerem a Týnkou, která o něj byla ze předu opřená hlavou a on ji objímal. „No.. Já už bych šla, ať nemusíme jít domů v úplné tmě." prohlásila jsem a všichni začali chápavě pokyvovat hlavou. Už jsme chtěli odejít, když k nám doběhl Macko. „Lidi, mě ujel vlak a další mi jede až zítra kolem 12. Nemohl bych třeba jít s váma? Vůbec, kam jdete?" pronesl zadýchaně a díval se na nás. Vašek mu odpověděl celý příběh o tom, jak se dostali k tomu, že u mě spí. Rovnou jsem mu odkývala, že u nás přespat může taky a vyšli jsme na tramvaj. Po asi deseti minutách, jsme vystupovali před velkým, červeným, rodinným domem, ve kterém na kluky čekalo překvapení. Odemkla jsem a zakřičela jsem, že jsem doma, načež na mě hned zpoza rohu vyskočila malá, šedá kulička. „Ahoj Nore." pozdravila jsem malinké štěňátko, které radostně vrtělo ocáskem a snažilo se mi olíznout obličej. Položila jsem ho na zem a než jsem se stihla zvednout, vyskočila na mě o něco, spíš o hodně větší, spíš šmouha než kulička. Sotva jsem ji stihla chytit. „Ahoj Aničkoo." pozdravila jsem svou mladší sestřičku, která mě objímala kolem krku. Chytila jsem jí na ruce a otočila jsem se ke klukům. „Hoši, tohle je moje malinká sestřička, jmenuje se Anička a je jí 7 let. Ani, toto jsou moji kamarádi, to je Vašek, Sajmon, Víťa a Martin." ukazovala jsem popořadě na každého z nich. „Vás já znám!" vykřikla, zasmála se a zavrtala si do mě hlavu. „Už se mi chce spát." zamručela a tak jsem jen kývla a vysvětlila jsem klukům, ať počkají v kuchyni, že ji jen uložím a dojdu za nimi. Odnesla jsem ji do schodů a po převlečení do pyžama jsem ji odložila do postele, kde po puse na čelo začala usínat a já, už ve svém spacím úboru, který se skládal z kraťasů a tílka, přes které jsem hodila župan, jsem se za nimi vrátila dolů. Všichni 4 seděli u stolu a povídali si o akci a videích, co stihli natočit. „Chcete něco k jídlu?" stoupla jsem si k lince a opřela jsem se o ni zády. Všichni jen zavrtěli hlavama a dál diskutovali o YouTube. Přisedla jsem si k nim a zapojila jsem se do debaty, jestli je lepší Sterak nebo Dee.
Po nějaké chvíli jsem se podívala na hodiny a zjistila jsem, že už je devět a my jsme 2 hodiny mluvili o YouTuberech. „Hele, já už bych vám šla ukázat spaní, ať to neřešíme o půlnoci." zasmála jsem se představě, jak by to vypadalo. Všichni přikývli, pobrali své tašky a vydali se za mnou. Vendaliho a Sajmona jsem ubytovala v pokoji dole, Víťu a Macka na místě rodičů a šla jsem si umýt hlavu.