Chci svobodu...

Už vím koho se bát

Klečela jsem na silnici před naším domem a nemohla dýchat. Všechna okna byla vytlučená a dveře vyrvané z pantů. Kluci za mnou jen čučeli. "Hele to bude chtít poldy." ozval se blonďák. Utřela jsem si slzu, zvedla se a rozběhla se dovnitř. Někdo mě chytil za rameno. Ohnala jsem se. Praštila jsem blonďáka do nosu. "P-Promiň." stáhla jsem k sobě vyděšeně ruce. "Přežiju to. Nemůžeš tam jen tak vyběhnout jestli šli po tobě." Zamyslela jsem se. "A co bych měla udělat?" Zadíval se na mě. "Já bych asi udělal to samý." ohlédl se na kluky za sebou. Mluvili nejspíš s policií a přitom divoce gestikulovali rukama. Pak mě obešel a prošel rozmlácenou brankou v plotě. Přišel ke vstupnímu vchodu a nakoukl dovnitř. Potom uvnitř zmizel úplně. "Tak pojďte!" zavolal. Kluci dotelefonovali a přišli ke mě. Černovlasý přišel až ke mě, "Policie tu bude za 10 minut." a šel za blonďákem. Zrzek do mě strčil a zasyčel na mě. Když oba dva zmizeli dovnitř, tak jsem ještě chvíli zůstala venku a prohlížela si pošlapané záhonky na kterých jsem s matkou sázela bylinky. Bylo mi šest a matka byla ještě normální. Všechno bylo lepší.
Vešla jsem dovnitř. Byl tu nehorázný nepořádek. Vázy, které jsem obdivovala byli rozbité, obrazy které malovala matka byli sházené na zem a některé byli i proražené a nábytek zpřevrhaný. Kluky jsem neviděla, ale slyšela jsem je šeptat. Zamířila jsem do kuchyně. O něčem si povídali. Zakašlala jsem. Všichni se na mě zděšeně otočili a odskočili od sebe. "Co jste probírali?" povytáhla jsem jedno obočí. "N-nic. Neřeš." vykoktal blonďák. Co se sakra děje?
Prohledali jsme celý dům, ale matka nikde. Jenom zaschlá krev na okně v přízemí. Někdo ji udeřil a ona se pak ještě plazila ke sklepu. Pak krev končí. Nemám ponětí co se s matkou dělo dál.
Pořád jsem neslyšela sirény policejních aut a to už to bylo víc jak půl hodiny. "Kluci? Dali jste těm policajtům správnou adresu?" zahleděla jsem se na černovlasého kluka. Ten vstal z křesla, na kterém seděl, a přišel ke mě s úšklebkem na rtech. "Vážně si myslíš, že bych volal policii, když s tebou.máme něco v plánu?" "C-cože? Nechápu..." začala jsem couvat, ale narazila jsem do někoho za mnou. Otočila se. Zrzek. "Copak nechápeš zlato?" Chytil mě za zápěstí. Zakňučela jsem bolestí. Jeho oči teď byli opravdu zlé. Z druhé strany přišel černovlasý a chytil mě za druhou paži. Najednou předemnou stál blonďák se zlým úsměvem. Dostali mě na kolena. "C-c-co to děláte?" vykoktala jsem. Blonďák se ušklíbl. "Ty jsi snad vážně úplně pitomá. Kdybys měla aspoň trochu přehled tak víš, že jsem ojebal snad každou holku v tomhle městečku. Ty ses mi nabídla. Pozvala jsi mě i k sobě domů. Vím že mě chceš zlato." Přišel ke mě a zvedl mi bradu. "Já t-to nechápu. Jak bych tě měla ch-chtít?" Zasmáli se. "Moje tělo. Chceš moje tělo. Tak co? Bude to dobrovolně nebo tě mám znásilnit přímo tady a teď před nimi? Nemám problém. " ukázal na své dva společníky. Začínala jsem panikařit. Znásilnit? O tom jsem četla. Je to nedobrovolný sex. Ale co je to ten sex tak to jsem nepochopila. "Já-já nevím. Nechci." polkla jsem. Ucítila jsem tlak na ramenou a klesla ještě níž. Sykla jsem bolestí. Proč jsem jen nešla dál když jsem mohla? To je zlé. Co mám dělat? "Mě se neříká ne kočičko." řekl blonďák a vlepil mi facku. Do očí mi vyhrkly slzy. "Ale copak? Snad bys nebrečela..." Kluci mě pustili a nechali mě klečet a popadat dech. Rozhlédla jsem se. Nějak jim musím utéct. Blonďák se nachvilku otočil. Za ním jsem uviděla východ. Vyrazila jsem. Zrzek a ten tlusťoch po mě chňapli, ale nestihli to. Proběhla jsem okolo blonďáka. Tomu jsem se jen tak tak vysmekla. A už jsem byla ze dveří. Začala jsem se radovat a zrychlila jsem. Najednou mě něco chytlo za tílko a táhlo mě to zpátky. "Ty svině. Mě neutečeš." slyšela jsem blonďáka. Tak to je konec. "Pusť mě!" začala jsem se ohánět, ale byl silnější. "Vy dva jste taky neschopní!" zařval na své poskoky. Vtáhl mě do obýváku. Ti dva mu ihned zvedli zvrhlý gauč. Hodil mě na něj a sedl si na mě obkročmo. Strhl mi tílko a zaslintal. Naklonil se nademne a políbil mě. Nebudu si nalhávat. Líbat umí. Když se začal do mých úst dobývat jazykem, tak jsem se nechala unést a pustila ho dovnitř. Hned jsem se vzpamatovala. Kousla jsem ho do jazyka. Ucítila jsem krev v puse. Zařval. "Ty djevko zkulvená!" vyskočil a běžel si pusu vypláchnput do kuchyně. Hned se na mě svalili ti dva, aby mě udrželi na místě. Házela jsem sebou a plivala jsem po nich krev toho úchyla. Po deseti minutách se blonďák vrátil a vypadal dost naštvaně. Plivla jsem poslední kapičku krve. "Vypadněte!" zařval na ně. Poslechli ho. Zase na mě seděl obkročmo. Prohlížel si mě. "Krev vyplivnput můžeš, ale to co budeš mít v puse teď už polkneš." zašklebil se na mě a začal si rozepínat kalhoty. Když byl hotov tak mi začal sundávat kraťasy. Když jsme byli nazí úplně, tak si mě projížděl pohledem a začal slintat doslova. "Věř mi, že kdybych tě poznal dřív, tak bych si dal na čas než bych tě položil a mohli bychom si to zopakovat." posunul se se svou chloubou blíž k mé puse, chytil mě za vlasy a pošeptal mi," Jestli kousneš teď tak přísahám, že tě ty dvě hovada budou šukat dokud ti neroztrhnou prdel. Teprve potom tě zabiju." a začal mi nutit jeho penis do pusy. Když mě začal tahat za vlasy, tak jsem to vzdala a otevřela pusu. Na jeho rtech se objevil úšklebek. "Tak je hodná." Ti dva jen koukali a v kalhotách se jim udělali boule. Zavřela jsem oči.

Najednou...

Ahojky,
tenhle díl je trošičku úchylnější, ale nevadí :D já se při psaní pobavila.
Omlouvám se za možné chyby. :)

Lucka