První polibek!!

21 3 0
                                    

Byla to zábava. Ani mi nedošlo, že jsem nahá před cizími kluky. Když si mě nikdo nevšímal,tak jsem vyleza a rychle jsem si oblékla župan. Morgan a Bio šly do sauny. Šla jsem za nimi.
Seděly a povídaly si o klucích. Nic pro mě. Chvilku jsem tam s nimi seděla a snažila se nevnímat řeči o tom kdo z kluků má nejhezčí zadek, vlasy, oči, atd. "Když se na to podívám celkově tak nejhezčího chytla asi Fau." řekla Morgan. Zpozorněla jsem. "Jak jako?" Bio si odfrkla "El je vážně nejhezčí. Když sem přišel tak jsem se ho pokusila svést, ale byl odtažitý. Thunder je, ale lepší. Umí se mazlit." Morgan se zasmála a šťouchla do ní. Usmála jsem se, ale přišlo mi to odporný. Vždyť on měl s Biothou sex prakticky na stěně! "Co ty obličeje Fauno?" uvědomila jsem si, že jsem několikrát protočila oči. "Přemýšlím o tom co tu vlastně dělám." podívala jsem se do země. Morgan si přehodila nohu přes nohu a pohodila vlasy. "Moc nad tím přemýšlíš. Ber to jako kdyby jsme to tu měli pronajaté." mrkla na mě. Pokývala jsem hlavou a odešla. Přišla jsem k bazénu s tím, že se ještě smočím, ale když jsem uviděla situaci v bazénu tak jsem si řekla, že půjdu něco zakousnout. Flo a Shock byli v bazénu. Flóra byla uvězněna v rohu a Shock se po ní sápal. Držel jí ruce, ale Flo se povedlo jednu ruku uvolnit a vlepila Shockovi takovou facku až se potopil pod vodu a pustil Flo. Ta se rychle vyškrábala ven z bazénu a rychle na sebe navlékla župan. Když mě uviděla rychle ke mě přiběhla. "Fau! Já tu nevydržím. Musíme vypadnout!" pošeptala mi. "Flóro...ani nevíme kde jsme. Jak bys chtěla utéct?" Flo se podívala do země. "Bylo nám řečeno že můžeme kdykoliv odejít." protočila jsem oči. "A ty tomu věříš?" Flo se mi zadívala do očí "Ne, ale neměli nám to říkat."
Dívala jsem se na Flóru s nechápavým pohledem. Chtěla jsem se jí zeptat co tím myslela, ale přišel k nám El. Flo se otočila s tím, že Elektrona nějak odpálkuje, ale sotva otevřela pusu někdo ji sestřelil. Flo i se Shockem slítla zpátky do bazénu. Začala nadávat a křičet a topit Shocka, který se jen smál. Už jsem se chtěla vydat nahoru do kuchyně, ale El mě chytil za ruku. "Ahoj. Co budeme dělat?" usmál se. Vykroutila jsem se mu. "Ty tu zůstaneš a já půjdu nahoru si dát něco k jídlu." vyplázla jsem na něj jazyk jako malé dítě a obešla jsem ho. "Já už tu nechci zůstávat. Udělám ti něco k jídlu...prosím." usmál se sladce. Aghr ten jeho pohled je hroznej. Jsem přesvědčena, že kdyby vás s tímhle úsměvem poprosil abyste se zabili tak to snad i uděláte. "No dobře. Tak pojď." Elovi se rozzářily oči. "Tak půjdeme nahoru a já ti něco udělám." vzal mě za ruku a vedl mě zpátky nahoru. Vysmekla jsem se mu. Trochu svěsil ramena, ale jinak nic neřekl. Došli jsme ke kabinkám a převlékli se zase do svého oblečení.
Když jsem vyšla ven, tak na mě El už čekal. "Co máš ráda?" zeptal se mě. Chvilku mi trvalo než mi došlo na co se ptal. "Mám chuť na něco slaného." zamyslela jsem se. "Třeba bramboráky?" usmál se. Ten úsměv byl tak sladký, že jsem myslela, že dostanu cukrovku. "Třeba." oplatila jsem mu neochotně úsměv. Rozzářil se. Došli jsme k závěsu. El ho odhrnul a nechal mě projít jako první. Věděla jsem od Flóry, že kuchyně je nahoře, takže jsem zamířila do chodby, která vedla ke schodišti. El mě dohnal. "Proč jsi sem vlastně přijela?" začal vyzvídat. "Já jsem sem nechtěla jet." řekla jsem to tak, aby pochopil, že se o tom bavit nechci. "Máš nějakého mazlíka?" nahodil jiné téma. "Kočku. Jmenuje se Betz." zachmuřila jsem se při vzpomínce na kočičku, kterou jsem nechala někde toulat. Ale aspoň utekla a nezabili ji ti muži. "A ty?" Elovi se rozzářily oči. "Já mám koně." řekl hrdě. "Koně?" vyvalila jsem oči. "Nevím jestli je v pohodě, protože je zvyklej na pravidelné vyjížďky." podrbal se za krkem. "Ty jsi mohl z domu?" podívala jsem se nevěřícně na něj. "Ano mohl. Chodil jsem nedávno i na bojové sporty." chlubil se. "A dokonce i na gymnastiku." nervózně se zasmál. "Tak to musíš být dost ve formě." usmála jsem se. "Taky že jo." podebral mě a vzal mě do náruče. "Pusť mě!" začala jsem panikařit. Blonďák, zrzek a černovlasý. El mě pomalu položil na zem. "Nenávidíš když na tebe někdo sahá?" Hluboce jsem dýchala a zaháněla blonďáka ze své mysli. Je mrtvý. Už nepřijde. Nikdy. Klid. Když se mi přestala klepat kolena, tak jsem se omluvila "Promiň. Nepříjemná vzpomínka. A ano, nesnáším když na mě někdo sahá." nervózně jsem se zasmála.
Už jsme dorazili do kuchyně. El se ihned vhrl k lince a začal hledat ingredience na bramboráky. "Chceš pomoct?" pozorovala jsem jak pobíhá po kuchyni a hledá kde co je. "Nene. Jen se hezky posaď a povídej mi něco hezkého," a mile se usmál. "Já nevím co." "Na něco už přijdeme." mrknul na mě. "Co dělají tvoji rodiče?" zeptal se po chvíli přemýšlení. "Já mám jen matku." El se kousl do rtu. "Promiň. Já mám zase jen tátu." podíval se do země. Pak začal vyndávat ingredience. "Táta mě vychoval jako silného bojovníka. Prý že se mi to všechno jednou bude hodit. Jsem vlastně skoro vychovaný divočinou, protože mě táta nechával samotného v lese a já se měl dostat zpátky domů." začal drtit česnek. "A co tě učila tvá matka?" zadíval se na mě. Sklopila jsem zrak k zemi. "Mě matka učila doma. Nikdy jsem nebyla venku. Běhala jsem na pásu, učila se, meditovala na zahradě a matka se mě potom ptala co jsem viděla a pak..." nedořekla jsem větu, protože se ozvaly kroky z chodby.
"Fauno! Já tě hledala snad všude a pak mi došlo, že jsi od tvého příchodu nic nejedla. A..." zastavila se a nevěřícně se podívala na Ela s jistým znechucením. "A co tu děláš ty Elektrone?" podívala se na směs, která vznikla z věcí, které El naházel do mísy. "Ty vaříš?! Chceš někoho otrávit?" ušklíbla se Flóra. El ji ignoroval a matlal něco dál. Flóra si povzdechla a otočila se na mě, "Snad to nekuchtí pro tebe nebo ano? Jestli jo tak ti to radím nejíst. Když přijel tak chtěl upéct jednoduchý perník. Překvapivě ho nespálil, ale místo směsi do perníku tam dal nevím co, ale bylo to hnusný a když někdo spolkl aspoň něco, tak zvracel. Chápeš?! Zpackal i jednoduchý perník!" Flóra se opravdu rozjela. "Nedělej ze mě špatného kuchaře před Faunou." řekl na svoji obhajobu a dál míchal těsto. Nechci být zlá, ale myslím že to dost přehnal s kořením a solí. "Nechci aby Fauně bylo blbě celej den jen proto, že tě nechtěla urazit." našpulila rty Flo a začala mě táhnout pryč z místnosti. El přeskočil linku a chytil mě za druhou ruku. Začali se o mě přetahovat. "Hej! Přetrhnete mě!" zařvala jsem smíchy. Flo mě pustila. El a já jsme to nečekali, takže jsem letěla až jsem přistála na Elektronovi. Ten se jen smál a držel mě za obě ruce. Chtěla jsem se zvednout, ale El si mě přitáhl k sobě a políbil mě.








Chci svobodu...Kde žijí příběhy. Začni objevovat