Chci svobodu...

Přežila jsem??

Stmívalo se. Už jsme tam podle mých výpočtů měly dávno být. Ztratily jsme směr. Sakra!
"Stůj Flo!" zašeptám a Flóra jak na povel zastaví. "Copak?"
Rozdýchala jsem se a opřela se dlaněmi o kolena.
"Nejspíš jsme ztratily směr." zachraptěla jsem a hned na to si odkašlala abych neměla hlas jako umírající člověk.
Flo si sedla a opřela se o kmen. "Tak to jsme v háji." konstatovala klidně a prohlížela si své ruce. Ona je úplně v klidu?!  Teda aspoň tak působí.
"Neříkej!" Vyjekla jsem víc nahlas než jsem chtěla. Okamžitě jsem si zakryla ústa rukou a vyděšeně se rozhlížela. Určitě mě teď El a Shock slyšeli. Jsem blbá!
"Flóro. Musíme vypadnout!" zašeptala jsem. Flo odvrátila pohled od svých rukou a zavrtěla hlavou. "Musíme je zabít."
V tu chvíli do mě uhodil šok. Zapotácela jsem se a zalapala po dechu. "Nemůžeš jen tak zabít člověka!" zakřičela jsem šeptem.
Flóra se na mě podívala líným pohledem. "Oni nás chtějí taky zabít." V tu chvíli jsem vážně nenalézala slova. Flo má pravdu.
"Ale to... " začala jsem zase, ale Flo mě přerušila mávnutím ruky. Zvedla se a zadívala se na ten strom, o který byla před tím opřená. Najednou na něj začala šplhat.
Měla jsem tak sucho v puse, že jsem nemohla protestovat, když slezla, došla ke mě a začala mi pomáhat na nejnižší větev. Když jsem se na ni vyškrábala, tak jsem se koukala na zem z pětimetrové výšky. Zaryla jsem nehty do kůry stromu a čekala až mi Flo vysvětlí co má za lubem.
Vyšplhala ke mě a posadila se obkročmo na větev proti mě.
"Až přijdou, tak každá skočíme po tom kdo po nás nejde. Takže ty po Shockovi a já po Elektronovi. Budeš se mu snažit vzít nějaký nůž a zabít ho."
Jak to může vysvětlovat bez otřesu v hlase? Jako by zabití člověka bylo normální.
"Já nedokážu zabít člověka. Nechci nikoho zabít Flo." zavřela jsem pevně oči a snažila nebrečet, ale mé slzy si našly skulinku, kterou unikly a teď se mi kutálely po tváři. Flo mi zvedla bradu a setřela mi slzy a tím mě donutila oči otevřít. "Musíš ho teda aspoň zranit. Postarám se o Ela a pak dodělám Shocka."
Spadla mi brada. "Ty...ty nejsi ta holka, za kterou jsem tě měla." zašeptala jsem neslyšně.
"Zapomněla jsem vám asi říct že mě máma vychovala celkově jako tvrdou holku, která ví co je potřeba ať to je cokoliv. Teď svůj chlad mohu uplatnit." zadívala se do větví nad sebou. Bála jsem se jí a tak jsem se od ní trochu odsunula. Všimla si toho. "Nemusíš mít strach. Někomu koho mám ráda bych neublížila. Je to vše o citovém poutu mezi tou osobou a mnou. Kdybych k Elovi nebo Shockovi cítila aspoň přátelství tak bych jim prostě neublížila. Ale slyšela jsi že Zak a Thunder zabili své holky ať k nim cítili cokoliv." odmlčela se a vyčkávala.
Skočím na Shocka:
Pro:
-varoval mě El
-varovala mě ta "elfka"
-Zak a Thunder zabili Morgan a Bio
-větší šance na přežití
Proti:
-El i Shock umřou
-může se něco zvrtnout a Shock zabije Flo a El mě
-možná bych je dokázala přemluvit a přivést je k rozumu
-nechci vidět někoho umírat
Čtyři a čtyři. Sakra! Flo je přece nemůže zabít. Nemůže zabít člověka! To je odporné a....
Z myšlenek mě vytrhlo zašustnutí kousek od stromu na kterém jsme seděly. Větve s listím nás zakrývaly a máme to oblečení. Nikdo by nás neviděl pokud by se nepodíval přímo nahoru. O napjatou chvíli později jsem uviděla Shocka a Ela. Jejich tváře byly dost špinavé a jakoby se rozpadaly. Všechny zbraně byly stejné jako u Thundera a Zaka. Flo se už dávno předtím připravila ke skoku a jenom čekala na vhodnou chvíli. Zadržela jsem dech a neslyšně se posunula abych pak mohla lépe seskočit.
A co mám jako dělat až na něj spadnu? Neudržím ho. Meditace je teď na nic!
"Kde jsou sakra! Slyšel jsem to tady odsud!" zařval El. "Drž hubu idiote! Chceš aby nás uslyšely?!" zakřičel šeptem Shock a stoupnul si přesně podemne. Neodvážila jsem se pohnout. Moje svaly ztuhly a odmítly jakkoliv spolupracovat. El si stoupl přesně pod Flo.
Je to jako nacvičené. Plán Flo vychází až moc dobře. Něco je špatně.
Viděla jsem periferním viděním jak se Flo napjala a znervóznila. To opravdu není dobré.
Obrátila jsem svůj pohled zpátky dolů. A zaječela jsem.
Už na mě dost tlačilo to že mám někomu skočit na záda a kdybych byla těžší tak bych mu mohla zlomit pár žeber, ale teď už jsem byla totálně vyděšená.
Příčina mého výkřiku bylo to, že El měl jakoby vyvrácenou hlavu a koukal na nás. Shock po mém výkřiku udělal to samé a oboum se na tváři vytvořil nechutný úsměv. Flo se zaryla nehty do větve, ale hned se vzpamatovala a skočila na Ela.
Bohužel mi nedošlo že bych měla taky skočit a dřív než jsem to stihla, tak se Shock po Flóře oháněl nožem. Posunula jsem se na větvi abych byla zase nad Shockem, ale nebylo to lehké když se pořád hýbal.
Flo zaječela. Bodl ji!
Skočila jsem a sejmula jsem Shocka, který ten nápor nevydržel a sesunul se k zemi. Zaryla jsem mu nehty do hrudníku, když jsem ho objala rukama okolo krku. Moje nehty pronikly skrz triko až pod kůži. Syknul. "Pusť mě Fauno. Musím něco dodělat." řekl klidným hlasem a zvedl se ze země i se mnou na zádech. Snažila jsem se ho strhnout zpátky na zem, ale měl stabilní postoj. Začal se šinout k Flo, která docela obstojně zadržovala Ela na místě a on tak neměl šanci mě zaměřit a hodit po mě nůž. Krvácelo jí zápěstí, ale očividně ji to nijak netrápilo. "Flo! On mi neubližuje. Jde jen po tobě!" Flo se na mě jen neznatelně otočila, ale jinak se pořád věšela na Ela a snažila se vzít mu jeden nůž.
Když jsem se znovu vrhla na Shockova záda tak mi něco prořízlo triko a škráblo mě to. Podívala jsem se. Mačeta. Úplně jsem vypla nebo jsem blbá a sklerotická že jsem zapomněla na ty mačety? Seskočila jsem a vzala s sebou tu mačetu. Asi si toho nevšiml. Rychle jsem ji položila za sebe a vrhla jsem se po něm znovu.
Podařilo se mi zahodit 3 nože, ale poslední držel v ruce. Skočila jsem před něj a vrazila do něj ramenem. Trochu jsem ho odstrčila, ale efekt to jinak moc nemělo. "Shocku. Proč chceš Flo zabít?" fyzicky jsem nic nedokázala, ale můžu to zkusit psychicky. "Máš ji přece rád." opírala jsem se o něj. Trochu povolil, ale vzápětí se do mě opřel.
Já to vydržím. Musím.
Zapřela jsem se o zem a odstrčila Shocka dost daleko. Hned jsem se po něm vrhla znovu a zapřela se ještě jednou. "Máš ji rád Shocku! Proč jí chceš ublížit?" začaly mi stékat slzy. "Nechci jí ublížit." vyšlo z jeho úst.
"Tak proč máš v ruce nůž?"
"Nemám v ruce nůž."
Mluví monotónně. Jako by v sobě neměl žádné city.
"Ale máš. Dej mi ho." natáhla jsem pomalu ruku k noži.
"Nemám nůž!" vyštěkl a začal se zase prorážet vpřed jako kdybychom hráli ragby.
"Shocku. Já vím že Flo zabít nechceš, pak bys toho litoval. Ona tě má ráda a když ji zabiješ tak přijdeš o to nejlepší co tě v životě mohlo potkat." zadívala jsem se mu poprvé do očí. Ano, lhala jsem, ale pro dobrou věc.
Jeho oči. Duhovky byly černé. Co to sakra je?! Najednou se mu oči zesvětlily na světlejší modrou a v očích byly vidět emoce. Strach, zmatení a bezmoc.
"Nikdo z nás nemá život. Je to jen iluze Fauno. Oni chtějí abysme si to mysleli." promluvil. Po tváři se mu skutálela slza. "Utečte tímhle směrem. Já se pokusím zdržet Ela." ukázal směr a po chvíli mu oči zase začaly tmavnout.
Musím mu věřit. Pustila jsem ho, popadla mačetu a ramenem srazila Ela k zemi. Podívala jsem se mu do očí.
Černé. Jako u Shocka.
Popadla jsem Flo za ruku a táhla ji směrem určený Shockem. Chvilku se na mě dívala tázavě, ale když uviděla že se Shock vrhl s nožem v ruce po Elovi, tak se rozběhla taky. Zmizely jsme v křoví.
"Tys mu vzala mačetu?" vykulila oči na zbraň v mojí ruce.
"Jo."
"Co jsi udělala že Shock jde po Elovi?" zeptala se mě s obdivem v hlase. "Asi jim tím rituálem nějak zablokovali mysl či co a Shock si na chvíli získal kontrolu díky lásce k tobě, ale brzy tě bude zase chtít zabít." řekla jsem souhrn věcí co se mi míchaly v hlavě. Flo sklopila hlavu a pět minut nic neříkala.
Uviděla jsem konec lesa. Jo!
Šťouchla jsem do Flóry a kývla hlavou k mýtince. Zrychlily jsme.
Doběhly jsme na ni. "To je ta věž!" vykřikla Flo a obě jsme se co nejrychleji rozběhly k budově uprostřed mýtiny. Flo byla trochu rychlejší.
Najednou jsem ucítila bolest v kotníku a spadla jsem. Z úst mi unikl výkřik, který zastavil Flo. Taky jí unikl zděšený výkřik a hned přiběhla ke mě s pohledem upevněným k lesu. Otočila jsem se. Běžel ke mě El. Sakra!
Flo mě zvedla. Prohlédla jsem si kotník. Měla jsem v něm zaseknutý nůž. Rychle jsem se vrhla pro mačetu, kterou jsem upustila a nechala se znovu zvednout. Napřáhla jsem se. El se zastavil. Z lesa vyběhl i Shock.
El měl jen jeden nůž a mačetu jsem u něj neviděla, takže Shock ho musel odzbrojit až na ty dva nože. Ten nůž v kotníku mi začíná vadit. Vykrvácím.
Flo jakoby četla moje myšlenky. Ona svoje krvácení už zastavila. Vzala mou bundu a obvázala mi to. Když vytrhávala nůž tak to byla bolestivá úleva.
Znovu jsem namířila mačetou na kluky a Flo si vzala nůž. Samozřejmě mě musela podpírat, abych nespadla.
Takový kousek od té věže!

Začali oba postupovat k nám až když jsme byly připraveny. Aspoň tohle bylo férové.
Shock se zničehonic rozběhl a hodil dva nože. Oba namířené na Flo. Odstrčila jsem ji hned jak jsem viděla, že Shock zaměřuje. Netrefil se. Ležela jsem na zemi. Posadila jsem se a nahmátla mačetu. Někoho jsem viděla přibližovat se zprava takže jsem sekla.
Shock se skácel. Shock?! Asi běžel za Flo. Najednou Flo přiběhla a vrazila mu nůž do zad. Několikrát.
Byla jsem celá od krve. Nelíbilo se mi to. Když do Shocka bodla asi po deváté tak jsem ji strhla ke straně. "Je mrtvý Flo." koukla jsem se jí do tváře. Plakala. "Šššššš. Neplač. Prosím." zašeptala jsem jí.
Zakývala hlavou a otočila se na Ela, který v ruce držel poslední nůž a nebezpečně se přiblížil.
Hodil nůž. Mířil mi přímo na hruď a nestihla bych uhnout. Kdybych stála bylo by to lehčí. Zavřela jsem oči a čekala na bolest, ale ta nepřišla. Uslyšela jsem jak se nůž zařízl do masa. Otevřela jsem oči. Nůž se nezasekl do mě, ale do Flo, která se naklonila a tak nůž schytala mezi žebra.
Určitě jí to propíchlo plíci. Nemůžu už nic udělat.
Začínalo se mi rozmazávat vidění. Flo se ale držela. V očích jsem jí viděla bolest. Naklonila se ke mě, ale já instinktivně uhnula.
"Pro...sím." zašeptala.
Ona tu umře a kvůli mě.
Váhavě jsem se k ní naklonila zpátky a ona mě políbila. Nespolupracovala jsem. Bojím se.
Potom se s úsměvem na tváři odtáhla a z úst jí kapala krev. "Dostaň....s.e..k věži... Pro..s..ím." zašeptala, vzala nůž a mačetu. El mezitím přišel blíž. Flóra se po něm vrhla. Začala jsem brečet. Chtěla jsem jí jít na pomoc, ale jakmile jsem udělala jeden pohyb jejich směrem tak zařvala "Běž!"
To mě vyděsilo. Obrátila jsem se a plazila se k věži. Bylo to pár metrů, takže jsem tam byla za chvilku. Byla tam nízká nádoba kulatého tvaru se jmény Flóra, Fauna, Morgan a Biotha. Co s tím mám dělat?
Kousek se válely klacky, takže jsem si vzala improvizovanou berly. Otočila jsem se zpátky. Flo ležela na zemi a z pusy a rány jí tekla krev. El si to mířil ke mě. Měl rozseklé rameno a bok a ještě měl v krku zabodnutý nůž. Nejspíš ztratil dost krve, protože se motal. "Nelez do toho!" zařval a víceméně se rozběhl ke mě. Do toho květináče či co to je? Vlezu si tam!
Stoupla jsem si do nádoby s mým jménem a čekala co se stane. Uslyšela jsem bzučivý zvuk. El začal řvát a opravdu se rozběhl. Bylo vidět že ho to dost bolí. Začala jsem plakat.
Je to určitě jen zlý sen. Určitě. A za chvíli se vzbudím.
Najednou se z nebe snesla průhledná trubka a dřív než jsem si uvědomila co se děje, tak zapadla do nádoby podemnou a uvěznila mě. El přiběhl a začal do trubky bušit pěstmi a kopat.
Pak se ozval pípavý zvuk a okolo mě se vše začalo rychle pohybovat.

Ztratila jsem vědomí.

2126 slov :D