Chci svobodu...

Už mi je vše jedno.

3080 slov :3

Už mě to přestává bavit. Pořád se snažím a je mi to na nic. Proč to prostě nevzdám? Je moc brzo. Proto.
Pomalu jsem otevřela oči a zamžourala na bílý strop. Cítila jsem doteky na břiše, ale bylo mi to fuk. Jsem moc líná abych se odstrčila a spadla z postele. Vlastně se nemusím odstrkovat.
Líně jsem zavřela oči a přetočila se. Už jsem cítila hranu postele, ale někdo, kdo ležel vedle mně si mě přitáhl zpátky. "Nech mě spadnout." zavrčela jsem a zabořila hlavu do měkkého polštáře. "Mohla by sis ublížit." řekl Jack vedle mě a vsunul ruku pod mou hlavu. Zavrtěla jsem se. Jeho svaly jako polštář byly nedostačující.
S Jackem se cítím líp. Proč proti tomu bojovat? Nikdy nejde říct kdo je zlý a hodný. Teď jsem úplně spokojená. Bojuju s tím jenom, protože mi je líto citů Ela? Každopádně dneska se necítím na přetvářku.
"Můžeme dneska jenom ležet a nic nedělat?" navrhla jsem a přitulila se k Jackovi. "Budeme se aspoň mazlit, ne?" navrhl trochu překvapeně kvůli změně mého přístupu. "Mmm." zamumlala jsem a zabořila se víc do peřin.

Najednou jsem uslyšela tlumenou ránu. Otevřela jsem oči, ale pořád to nebylo až tak vážné abych se posadila. "Slyšel jsi to?" zamručila jsem. "Ne. To se ti jen zdálo." popřel to hned a začal mě hladit po vlasech.
"Kde jsem? Nejdřív to byl dům s mou matkou, pak ta chalupa a teď tohle. Co to vlastně je?" zavrčela jsem abych mu naznačila že mi jeho doteky nejsou příjemné. Odtáhl se a posadil se. Teprve teď jsem si všimla co má na sobě. Jenom trenýrky.
Najednou jsem měla energie dost. Odstrčila jsem se a spadla po zádech z postele. Au au au. Zasyčela jsem a protáhla si ruce, abych je měla v pohotovosti.
Co mám na sobě?! Co mám na sobě?!
Jenom spodní prádlo. Tak teď jsem už dost naštvaná.
"Proč mám na sobě jen tohle?! A ty tohle?!" máchala jsem rukou ode mne k němu a zase zpátky.

Doplazila jsem se ke stěně, když se na mě jen pobaveně koukal, a zvedla se. Bolela mě noha a pořád mi křupalo v zápěstí.
"Dej mi triko nebo tak nějak sakra. Nekoukej tak blbě!" cítila jsem jak rudnu v obličeji. On se jen posadil na posteli čelem ke mě a lehl si na záda, tak aby na mě pořád viděl a já viděla jeho břišní svaly. Štve mě že je tak dokonalý. Přimáčkla jsem se víc ke zdi aby na mě aspoň trochu neviděl. "Chci tričko blbečku!" zakřičela jsem, aby mu to už došlo. Jeho výraz pobavení v obličeji nezmizel, ale zvedl levou ruku, ve které držel nejspíš jedno ze svých triček. No juchů. Natáhla jsem ruku a čekala až mi ho podá.
Pohnul se a já si oddechla. Předčasně. Jeho ruka i s tričkem zmizela v jeho trenkách. Nacpal si tam celé to tričko. Stáhla jsem zhnuseně ruku zpátky k sobě. "Pojď si pro něj." zamrkal, prohlédl si mě od hlavy až k patě a olízl si rty.
Zase se ozvala ta tlumená rána. Tentokrát jsem si byla jistá že se mi to nezdá. Jack trochu trhl s levým ramenem a věděla jsem že to taky slyšel. "Co to je?" zavrčela jsem na něj. "Nevím. Asi sourozenci hrají nějakou hru." pokrčil rameny. "Ty máš sourozence? No..to je jedno. Dej mi nějaké to triko." řekla jsem odměřeně.
"Nemám jiný triko." zasmál se. "Kecáš!" vykřikla jsem a zamířila si to obezřetně ke skříni. Jack si jen dal ruce za hlavu a potěšeně mě sledoval jak pomalu otevírám skříň. Prázdnou skříň. Aaaghr. To je parchant.
"Tak fajn. Tohle je možná moc velký krok." zamyslel se a vytáhl to tričko z jeho spodního prádla, které se neznatelně vytáhlo. Pocítila jsem naději, že to triko dostanu bez úchylného boje. To by si to triko ale nesměl dát pod záda. "Už žádné ústupky." zašklebil se. "Když chceš triko, tak si ho vem."
Ozvaly se tři duté rány. Nebylo to z vedlejšího pokoje. Zvedla jsem obočí a obejmula si rukama své tělo. "Chceš to triko? Jestli si to triko nevezmeš, tak se neudržím a ztrhám z tebe to co máš." zasmál se a zaklonil hlavu do zadu. "Ale nebudeš se bránit. Jasný?!" přiblížila jsem se k posteli. Nic neříkal a měl zavřené oči. Nenápadně jsem se natáhla pro triko, které čouhalo zpod jeho zad. Špatný nápad.
Jakmile jsem se trika dotkla, tak oči otevřel a chytil mě rukama za paže. "Ne!" zavřískla jsem a cítila zase to mravenčení v prstech. Uklidnila jsem se, protože mi bylo jasné že jestli se dozví že tu barikádu neudělala Leslie, ale já, tak budu v ještě větším průšvihu.
"Když jsi se probudila, tak jsi byla vstřícnější." povzdechl si a stáhl mě celou na sebe.
Nebudu lhát. Bylo mi to víc než nepříjemné.
Začala jsem se klepat a snažila jsem se z jeho sevření dostat. Jeho paže byly jako železné. "Přestaň! Nepoužívej to! Není to fér!" zaprotestovala jsem třesoucím se hlasem. Věděla jsem, že mám celý červený obličej a začínají mi téct i slzy.
Kdyby chtěl, tak by mě mohl prostě hodit, užít si a pak mě zabít jedním mávnutím.
"Tak fajn. Ale teď už vážně žádný ústupky." zasmál se.
Fascinovalo mě jak se mi dokázal dívat pořád do očí, i když jsem na něm ležela jen ve spodním prádle a měl výhled na všechno.
Bylo znát že tu silovou schopnost "vypnul". Když jsem sebou trhala tak se jeho ruce hýbaly taky. Vytáhla jsem zpod něj triko a vyškubla se jednou rukou, kterou jsem mu šla hned po obličeji a hlavně očích. Otevřel pusu a já mu nechtěně bouchla palcem do stoliček. Skousl.
Sice ne tak, aby mě to bolelo, ale stačilo to.
Triko jsem odhodila ke skříni a vrazila mu pěstí. Pustil i mou druhou ruku. "Už na mě kurva nešahej nebo toho budeš nadosmrti litovat! Takže ne moc dlouho, protože tě zabiju!"
Zakřičela jsem na něj až mi vylítly sliny. Ukazováček jsem mu držela pod bradou po které mu tekl tenký pramínek krve, protože se mu roztrhl ret. Dřív než po mě stačil navztekaný Jack chňapnout jsem vyskočila na nohy a začala si přes tělo přetahovat triko, které bylo oproti mě obrovské a přímo jsem v něm plavala. Jack byl už samozřejmě na nohou a zuřil. Asi nebyl dobrý nápad ho naštvat.
Ani nevím jak, ale ocitla jsem se u dveří. Jacka to očividně nerozhodilo a vystartoval po mě.
Samozřejmě bylo zamčeno. Překvapení.
Jack byl kousek odemne a skočil. Vyhla jsem se mu a on narazil do dveří. Zasyčel a znovu se za mnou rozeběhl. Měla jsem namířeno do koupelny, ale dva kroky od dveří jsem do něčeho narazila. Do vzduchu. Nic jsem neviděla, ale nemohla jsem projít. Jack se zastavil a nenávistným pohledem mě sledoval. Obešla jsem celý obvod prostoru ničeho. Bylo to před dveřmi do koupelny a bránilo to tak vstupu.
Byla jsem tak udivená, že jsem si nevšimla Jacka jak se přibližuje . Pozdě. Chytil mě a hodil mě na postel. Aktivoval několik schopností. Sílu, rychlost a zbystřené smysly. Nevím jak, ale poznala jsem to.
Ruce mi zkroutil za záda a přidržel je jednou rukou. Druhou vytáhl z pod postele provazy. "Teď už neutečeš a nebudeš dělat kraviny." zavrčel.
Jedním provazem mi svázal ruce, pak mi ho jednou omotal kolem těla a zavázal. Druhým mi svázal nohy, ale proplétal to složitě pod matrací, aby mi nohy mohl roztáhnout. Začínala jsem být zoufalá. Provazy byly pevně utažené a pevné a i kdyby se mi podařilo se z nich vykroutit... Stejně bych si nepomohla. Zavřela jsem oči a přemýšlela jaké to poprvé asi bude.
"Proč si myslíš že tě chce znásilnit?" Moje podvědomí se probralo. Ano. Přesně tak. Mluvím sama se sebou, ale poslední dobou jsem neměla důvod.
"Proč by mi jinak chtěl roztahovat nohy?" Odpověděla jsem otázkou.
"Nevím. Každopádně... Je asi naštvaný." Konstatovalo podvědomí.
"Postřeh." Zamručela jsem a dál se soustředila jen na místo, kde bylo něco a zároveň nic. Jack si stoupl před postel a tak mi zastínil výhled na dveře do koupelny.
Tvářil se jako umělec, který zhodnocuje své dílo a je s ním spokojen. Krev mu zaschla, ale on si ret ještě jednou rozkousl. A bylo to naschvál.
Potom hupsnul do postele. A položil mi ruku na rameno.
Kdyby to nebyl takový úchyl tak by byl můj vysněný kluk.
Pomalu začínal sjíždět rukou po mé paži dolů, pak po břiše přes triko a zastavil se na podbřišku, který jsem měla schovaný pořád ještě pod tričkem. Hleděl na mě zkoumavým pohledem. Nejspíš ho udivilo že se nebráním.
Samolibě jsem se ušklíbla a protočila oči.
Jack odtáhl ruku, podepřel si hlavu a obrátil se na bok. "Není to sranda když se nebráníš." povzdechl si. "Něco vyzkouším. Třeba ti to pak jedno nebude." rozzářily se mu oči, jako dítěti co zahlédlo velké lízátko.
Natáhl se přes mne a něco lovil v šupleti. Jeho vůně byla úžasná, jakoby kombinace borového dřeva a soli z oceánu s příměsí slaboučké vůně medu. Musela jsem si dávat pozor, aby neslyšel že k němu čichám.
Konečně našel co hledal a zaujmul předešlou polohu. Držel v ruce malou krabičku - ovladač.
Prohrábl si levicí vlasy, posadil se a opřel se o čelo postele stejně jako já a levou ruku mi položil kolem ramen. Přitiskl se ke mě. Byl skoro stejně vysoký jako já a tak mi položil hlavu na rameno. Jakoby jsme se měli koukat na film.
Stiskl jedno tlačítko. Před dveřmi do koupelny se začala objevovat taková krabice s rozměry přepravního WC. Bylo to průhledné. Když se to objevilo celé, tak jsem ztuhla. Uvnitř byl El. Celou dobu tu byl s námi. To on bouchal do toho pevného plexiskla.
Jeho tvář byla zkřivená vztekem a odporem. Díval se pouze na Jacka a dlaněmi se opíral o plexisklo.
Jack zmáčkl další tlačítko a najednou bylo slyšet jak El funí. Hruď se mu nepřirozeně rychle zvedala a klesala.
"Zdravím." pronesl Jack nadšeně "Konečně jsme si udělali chvilku jen pro nás tři." pokračoval dál.
El zavrčel a znovu do skla bouchl pěstím.
Bylo mi trapně. Neměla jsem dost opodstatněný důvod, ale prostě mi bylo trapně.
Všichni jakoby zkameněli. Jack udělal první pohyb. Přisunul se blíž ke mě a políbil mě na krk. Nemohla jsem se pohnout ani když mě do toho krku začal jemně kousat. Proč mě tělo neposlouchá?! Chci mu jednu vrazit!
El se napjal a mučivě sklopil hlavu k zemi. Byl ticho.
Jack po dlouhé chvíli přestal. "Proč jsi tak napjatá? Jsi nervózní? Z něho? Ale jdi. Byl tu celou dobu s námi. Stejně to viděl. Klidně se ke mě zase přitul." zavrněl Jack a pohladil mě po místě kam mě před chvílí kousal a líbal dohromady. Zašklebila jsem se. "Jsi nemocný." Schytala jsem plácnutí do stehna. Štípalo to. "Příště to bude víc." zasyčel mi do ucha, aby to El neslyšel.
"Nechápu o co ti jde!" zařval El.
"Chci abys věděl že ona je moje. Toť vše." usmál se. El se zašklebil. "Prosim tě. Já ji nechci. Je to mrcha." zavrčel a otočil se k nám zády. Tak to mě dostalo. Po tváři se mi kutálela slza. "Ele! Já jsem... Jsem unavená. Nevěděla jsem že to je Jack! Prosím..." zaúpěla jsem, protože jsem schytala další plácnutí do stehna. Tentokrát to bolelo víc.
Moje srdce tlouklo pomalu a to taky bolelo. Pocit, že to vypadalo, že jsem Ela zradila.
Jack mi dělal imaginární cestičky prstem na ruce a pozoroval co se bude dít dál.
"Je konec. Jestli jsem k tobě něco cítil, tak je to pryč, protože to tvoje "únava" zahrabala pod zem." zamručel a dál čučel do stěny.
Začala jsem sebou házet. Já mám Ela ráda a nechci s ním být rozhádaná.
Jack se usmál a přimáčkl mě na matraci. Začala jsem se kroutit ještě víc.
"Ano. Ano. Snaž se víc! Jo!" Jack už pomalu dostával orgasmus a já se nemohla dostat z provazů. Je nemocný. A na nemocné lidi musím být hodná. Připomínala jsem si pořád do kola.
Jediné co mě ale opravdu zajímalo byl El. Nenápadně se po mě koukal a když se naše pohledy střetly, tak mrkl a usmál se. Opravdu se usmál. On to hraje? Páni.
Jack se zasmál. To mě přimělo obrátit pozornost na něj. Držel v ruce ten svůj nůž. Ztuhla jsem.
"Takže... Mě to vzrušení stačí. Můžeme jít dál." usmál se. Zamrazilo mě. Jeho úsměv byl to nejkrásnější co jsem kdy viděla a to mě právě děsilo. Jakoby mi nechtěl nic udělat.
Vypustila jsem z plic vzduch a když jsem se znovu nadechla tak mi Jack přiložil k hrdlu nůž.
Zadívala jsem se mu do očí. Prohlížel si můj obličej. Jakoby uvažoval. "Rád bych udělal tu jizvu tady, ale tady to bude zase vypadat drsně. A tady a tady by to bylo módní..." přemýšlel nahlas a nůž mi přesouval po obličeji.
"Hele zlato? Chceš vypadat stylově, roztomile nebo drsně?" zeptal se mě a opět se usmál.
Začínala jsem se cítit divně. Jako bych mu chtěla udělat radost, protože ho miluju. Otevřela jsem pusu, ale hned jí zase zavřela. Podíval se na mě tázavým pohledem. Ten pocit zmizel.
"Buď si vyber jednu z možností a já tě pustím nebo..." odmlčel se a začal mi vyhrnovat triko. Jeho triko.
"Úchyle!" zavřískla jsem. El se otočil aby viděl co se děje. To pokazil.
Jack si ho všiml. "Takže ti na ní přece jen záleží!" řekl vítězoslavně. El něco odvětil, ale já ho neslyšela. Jack nahmátl ovladač a namačkal pár tlačítek. El se najednou zvedl a otočil se směrem k nám. Vznášel se.
Jack se spokojeně na Ela usmál a sedl si obkročmo na mě. Strhl mi triko. Zavřela jsem oči a přitiskla nohy a ruce blíž k sobě.

Najednou se ozvala rána ode dveří na chodbu. Polekaně jsem se podívala na Jacka. Dřív než stačil zareagovat, dovnitř vtrhly tři malé děti. Všechny měly blonďaté vlasy. Dva chlapečci měli dřevěné meče a bojovali spolu a třetí dítě, holčička, byla navlečená do šatiček a smála se grimasám obou chlapců.
Když si děti všimly, že tu Jack není sám, tak se přestaly smát a jenom vyjeveně koukaly kolem.
Jack ze mě hned slezl, vrátil mi zpátky triko a zastínil dětem výhled na Ela.
"Kolikrát jsem vám říkal ať nelezete ke mě do pokoje?!" zařval na ně. Děti sebou trhly, ale neutekly pryč.
"Hodněkrát." špitl jeden chlapeček.
"Ano! A vám to pořád nedochází!" zakřičel znovu.
"My jsme tě měli jít zkontrolovat. Derek si myslí, že tu děláš něco ošklivého." chopila se slova holčička "A taky že jo." její pohled přelétl Jacka, který byl jen ve spodkách a zůstal viset na mě. "Co jí děláš? Mám pocit, že ona vyhrála." podivila se holčička a skočila na postel ke mě. Měla krásnou tvářičku.
"Derek mi může... To je jedno. Padejte!" rozkřikl se znovu.
Tentokrát děti poslechly a vyběhly ven z pokoje. Jack za nimi prásknul dveřmi.
"Haranti." zavrčel a zamkl.
"To byli fakt tvoji sourozenci?" zeptala jsem se.
"Jo. A mám ještě dva starší bratry. Rodiče mají rádi malý děti nebo sex bez ochrany." zamumlal. Opřel se o dveře a vydechl. Vypadalo to že ho nálada přešla když ho nachytali sourozenci. "Jestli to vyklopí matce tak jsem dost v prdeli." zašeptal a prohrábl si vlasy rukou.
Přemýšlela jsem jestli mám něco říct nebo bude lepší mlčet. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Mlčela jsem. Nikdo a nic se nehlo dalších pár minut. Jack zřejmě čekal jestli se bude dít ještě něco kromě vpádu sourozenců.
Očkem jsem pomrkávala po Elovi, který se nenápadně uličnicky ušklíbl vždycky když jsem se na něj koukla.
Jeho slova mi před tím vyrazila dech, ale nemyslel to vážně ať už ho k tomu vedlo cokoliv. Pořád jsem jeho plán neprokoukla.

Po další minutě se ozvalo zaťukání na dveře. Lehké, ale podrážděné. Jack strnul a v jeho očích se mihl strach. Za chvilku mě už rozvazoval a zneviditelnil Ela s krabicí.
Konečně rozvázal ty složité uzly, které tak pečlivě udělal. "Ani slovo. Jenom si tu povídáme. Jasný? Neodpovídej na nic. Prostě nereaguj." zavrčel mi do ucha a já na krku ucítila ostří nože. Kývla jsem a když ostří odendal, polkla jsem.
Jack si na sebe dal triko a mě rychle z pod postele vyndal volné kalhoty. "Navleč si to!"
Poslechla jsem a sedla si na postel tak, jako bych seděla s matkou na zahradě a měly piknik. Jack jen pokýval hlavou a nůž schoval.

Otevřel. "Ahoj mami." rozzářil se. Cítila jsem jak někdo aktivoval schopnost. Nedokázala jsem určit jakou ani kdo, jenom jsem věděla že byla aktivována.
"Ahoj Jacku. Dvojčata a Rachel žalovali, že to děvče zneužíváš. To se tátovi líbit nebude Jackie." spustila melodickým hlasem bruneta, která převyšovala Jacka o hlavu. Na sobě měla top a kraťasy. Byla štíhlá. Krásná. Její oči měly skoro oranžovou barvu. Co po ní Jack vlastně zdědil?
"Neříkej mi tak mami." zasténal Jack.
"Ale Jackie! Nevyhýbej se tématu!" ťukla mu prstem do špičky nosu.
"Nic jí nedělám. Hrajeme hry. Ty děti si zase něco vymysleli. Znáš je." zamručel Jack.
Brunetka nahlédla do pokoje. Jack jí nemohl bránit když ho viditelně převyšovala.
"Zdravím! Copak vám dělá? Víte...nebylo by to poprvé co by Jackie zneužil dívku proti její vůli." zachmuřila se. Kývla jsem že rozumím a chtěla jsem něco dodat, ale Jack mě zpražil vražedným pohledem a já věděla že si to pak odskáču. Reagovala jsem.
Ale jen jsem kývla hlavou!
"Slečno. Můžete mi to říct. Já vás odvedu na lepší místo, kde vás Jackie nebude obtěžovat." zalilo mě teplo jejího úsměvu. Už jsem si myslela že řeknu že chci pryč, ale vzpomněla jsem si na Ela. Očkem jsem vyhledala místo s krabicí a Elem v ní.
Máma Jacka najednou svého syna odstrčila a šla ke dveřím do koupelny. Pátravě hleděla před sebe.
Bylo to nápadný víc než jsem myslela?!
Zaťala jsem pěsti. Nejspíš si všimla i toho, protože se zastavila a podívala se na mě vševědoucím pohledem. Usmála se a zaťukala na stále neviditelnou krabici. Spadla mi brada. Ona je úžasná!
"Jackie! Podej mi ten ovladač." křikla na zaraženého Jacka. Ten jenom po své matce navztekaně hodil krabičku. Žena namačkala pár tlačítek a krabice se zjevila otevřená. El byl v pořádku. Usmála jsem se.
"Tak." bruneta si oprášila neviditelnou špínu z dlaní. "To by bylo. Tak jdeme děcka." zavelela s úsměvem a rozešla se ze dveří a táhla za sebou Ela. Já jsem nedůvěřivě slezla z postele a rozběhla se za mizející ženou a Elem.
Jack mě chytil za zápěstí. "Jsi svině. Ale neboj." zasyčel mi do ucha. "To mám na holkách rád." zavrněl nakonec, přičichl si k mým vlasům a pustil mě.
Dřív než jsem z pokoje vystřelila jako střela, tak jsem Jackovi vrazila pohlavek. "Ale já nestojím o namyšlené kluky. Jackie." prskla jsem na něj. Ach. Jak jsem jen lhala! Zatím jsem ale musela.