Never Let You Falling Down

9. kapitola - Ronalde??!!!

Hermiona

Leden už bušil na bránu Bradavic a mě začínalo být každé ráno špatně. Za madam Pomfreyovou jsem nechtěla jít, abych se zbytečně před zkouškami neznervózňovala, stejně je to blížícím se jejich termínem.
Život v Bradavicích se pomalu blížil ke konci a já prakticky žila v Dracově náruči i ložnici. Učili jsme se společně, trávili spolu veškerý čas a Draco s Harrym si k sobě našli cestu a stali se z nich přátelé, z toho jsem měla největší radost. Jen Ron byl teď podivně neutrální, protože Levandule se s ním rozešla. Draco byl chvílemi tajemný, jindy sršel vtipem a čas od času zašel do kuchyně za skřítky, aby jim zpříjemnil den a dostal tak něco na zub mimo obědy.
Dnes, konkrétně v pátek osmnáctého ledna, přišel za mnou do knihovny, kde jsem seděla na svém oblíbeném místě u okna, aby mi řekl, že si se mnou dává rande na den svatého Valentýna v Prasinkách, políbil mě na tvář a zmizel kamsi do hlubin bradavického hradu. Jen jsem zavrtěla hlavou, abych urovnala myšlenky a pokračovala dál v učení. Hravý Draco. Pokračovala jsem dál v procházení knihovny, když madam Pinceová oznámila odchod na večeři. Neměla jsem za sebou ani polovinu domácích úkolů, když se do knihovny doslova vřítil Harry s Ginny, kterou držel za ruku.
"Pane Pottere, slečno Weasleyová, uklidněte se prosím, tady nejste na večírku, ale v knihovně!"
"Pardon, madam, Ginny, kam jsi mě to zavlekla, knihovna?"
"Jo, a teď hezky Hermioně řekni, co jsi provedl s Křivonožkou!"
"Ginny, já...," snažil se to Harry marně zamluvit, ale vyšla jsem od regálů a podívala se přísně na Harryho.
"Co je s mým kocourem?!"
"Nic, jen už není oranžově zrzavý, ale bledě modrý."
"JAK JE TO MOŽNÉ, HARRY POTTERE?!"
"Teddy si hrál s mojí hůlkou," přiznal nakonec poraženě.
"Teddymu to odpustím, ale ty si příště líp hlídej hůlku!"
Jdeme na večeři chodbou jednoho z obrazů a na konci té cesty nás čeká překvapení. Ron se tu muchluje s jakousi dívkou z Mrzimoru, ani se nenamáhá se obléct.
"Harry, tohle vážně vidět nepotřebuju, sejdeme se v primusských komnatách, promiň."
Ginny tak milá ke svému bratrovi už nebyla.
"Ty pokrytče jeden! Jak si můžeš dovolit mě a Harrymu zasahovat do vztahu, div se s tou holkou nemiluješ skoro ve Velké síni! Vzpamatuj se, Ronalde, jinak píšu mamce!"
"Ginny.." Chabý hlas ho utvrdil v tom, co právě dělal.
"Harry, já..."
"Tohle jsi podělal, kamaráde, Hermiona se chtěla usmířit!"
Slyšela jsem Harryho, jak se hádá s Ronem. Prošla jsem okolo, ale na Rona jsem se ani nepodívala.

Draco

Když se Hermiona vrátila z večeře, vypadala znechuceně. Rád bych věděl, co jí zase Weasley provedl! Už ho začínám mít plné zuby.
Vymyslel jsem si rande s Hermionou, tak to musím dotáhnout do konce. Chtěl bych pro ni něco speciálního. Místo mám, dárek také, jen musím domyslet průběh a koupit poslední věc. A že byste neřekli, že jsem romantik? Nejsem, ale toto chování ve mě burcuje právě Hermiona.
Píšu esej pro profesora Lupina, a na okně se objevil náš rodinný výr s dopisem od otce. Věděl jsem o jeho sankci od Potterova vyprávění, ale to, co stálo v dopise jsem nečekal.

Draco,
byl bych velice rád, kdybys Ty a Tvá přítelkyně Grangerová u nás strávili Velikonoce. Sám nejlíp víš, co si o tom myslím, ale teď už naše staré způsoby musí jít stranou. Jsem velice rád, že Albus  Brumbál ,přežil' ten pád z Astronomické věže, mám totiž jedno velké tajemství, které bych velice rád všem vysvětlil a vím Draco, že ty ho znát asi nebudeš. Musím ti co nejdřív popovídat o průběhu soudu a jeho důsledcích. Pošli co nejdříve odpověď! Otec

Co mi otec tajil? Musím s ním co nejdříve mluvit.

Hermiona

Bylo mi do breku a možná i na zvracení. Chci se s Ronem usmířit a on provede tohle?! Tak takhle by to nešlo! Byla jsem ochotná vypořádat se s tím, že mě absolutně ignoruje, či dokonce mě nechává napospas osudu, ale teď mi z něj bylo opravdu zle! Nehodlám řešit Ronalda a začnu se soustředit na Dracovo rande o dni svatého Valentýna. Co si vezmu na sebe? A kam vůbec půjdeme? Absolutně jsem nevěděla myšlenkami kudy kam. Že bych se konečně stávala dívkou?
Draco mě znovu překvapil, tentokrát mi předal dopis od svého otce.
"Páni, Draco, tvůj otec nás zve na Velikonoční prázdniny? To je skvělé, jela bych ráda, ale nikdy se k vám domů nevrátím, nemůžu zapomenout na Bellatrix."
"Nepojedeme na naše sídlo, od Harryho přece víš, že náš dům byl předán Ministerstvu kouzel za účelem památníku. ,Finite eternale' tak zněla poslední formule, kterou matka pronesla, než opustila dům."
"O té jsem slyšela. Funguje jako věcný konec kouzel a ..."
"To ano, ale teď to není podstatné, Hermiono. Otec s námi bude mluvit o důležitějších věcech. Bojím se, že kdyby otce zavřeli, bylo by matce mnohem líp. Začal pít, matka se bojí i toho, že jeho sen být Smrtijedem začne mít důsledky v otcově chování vůči jí samotné."
Objala jsem ho. Nemusela jsem nic říkat, aby mi Draco porozuměl.