Never Let You Falling Down

19. kapitola - Malé velké starosti

Hermiona

Amber nastupuje za týden do Bradavic.
Jsme už čistě kouzelnická rodina a Abraham s Abraxasem už chodí do školy.
Když jí přišel dopis, měla naše dcera obrovskou radost, kterou zhatila akorát obava, do které koleje se dostane.
"Mami, co když se dostanu do Mrzimoru? Táta říkal, že jsou tam samí troubové."
"Tatínek chodil do Zmijozelu, já do Nebelvíru, ale nejvíc záleží na tom, jak se rozhodneš ty, Amber."
"Jak to myslíš, mami?"
"Víš, Moudrý klobouk mě chtěl poslat do Havraspáru, ale přihlédl k mému přání a poslal mě do Nebelvíru."
"Opravdu? Takže, když budu chtít doopravdy do koleje, do které chci, tak se mi to splní?"
"Ano," řekla jsem unaveně. Nemělo smysl vysvětlovat dceři, že je naprosto jedno, kam se dostane. Ani Dracovi nezáleželo na tom, kam Amber Moudrý klobouk pošle.
"A letos půjde vlastně do Bradavic i Teddy," zajásala Amber.
"No, ano, a s vámi nastoupí i Victoire a Lucy."
"A Carla Zabini," přidala další jméno.
"Zítra jdeme na Příčnou ulici, teď už jdi spát," pokusila jsem se utnout výčet jejích kamarádů.
"Mamko, chci být jako ty, v Nebelvíru," zívla,"tak dobrou noc."
"Dobrou noc, princezno," odpověděla jsem tiše a zhasla hůlkou světlo v pokoji.
"Tak, když už kluci i Amber spí, ženo," řekl Draco a objal mě v pase, "co kdybychom šli konečně do ložnice a udělali si hezký večer."
"To zní sice lákavě, Draco, ale mám ještě spoustu práce. Pozítří je schůze Starostolce a já nemám přečtenou složku související s mistrovstvím světa ve famfrpálu, které se bude konat v Irsku příští rok."
"Vždyť jsi chytrá holka, Hermiono, zítra je přeci sobota, takže tvoje práce se odkládá na zítřejší večer, musím za matkou, prosila mě, abych přišel s dvojčaty na oběd. Ty jdeš přece s Amber na Příčnou ulici a v neděli se schůze nekonají."
"Máš pravdu, Draco," políbila jsem svého muže.

Draco

Stál jsem s Abraxasem a Abrahamem před domem mé matky.
"Tati, proč dneska jdeme k babičce bez Amber a mamky?"
"Kluci, víte, že vaše sestřička pojede letos do Bradavic, tak šla s mamkou nakupovat. A babička se na vás už moc těší."
"A pojedeme v neděli na ten výlet, co jsi nám slíbil?"
'Merline pomoc,' pomyslel jsem si.
"Jaký výlet jsem vám slíbil," zeptal jsem se svých potomků, abych získal čas na nějakou výmluvu.
"Že půjdeme do toho nového aquaparku v Norwichi a pak se pojedeme podívat k moři. Tati, ty si to nepamatuješ?"
"Jistě, že jo, ale necháme to na zítra, mám pro vás ještě jedno překvapení."
"Jaký? Vždyť košťata už máme, tati" řekl Abraham.
Promnul jsem si oči, někdy jsou mí synové horší než já, a to je co říct.
"Kluci, asi bych vám měl říct, že maminka pojede s Amber do Bradavic. Paní ředitelka ji požádala, jestli by mohla přijet na dva měsíce do školy a pomohla jí s výukou. Budeme bydlet u babičky."
"Maminka nás opustí? A vrátí se?"
"Vždyť je to ministryně kouzel, tak proč bude ještě v Bradavicích?"
"Ona už nás nemá ráda?"
Naštěstí matka otevřela dveře a ty dva jsem už nezajímal. Musel jsem ještě do práce.

Hermiona

Byla jsem s Amber u pana Ollivandera pro hůlku. Když jsme strávily v obchodě půl třetí hodiny a žádná hůlka si nechtěla vybrat mou dceru, všimla jsem si Draca, který stál za výlohou. Rukou jsem mu naznačila, aby vešel.
"Ach, pan Malfoy, vítejte, jak se má vaše hůlka?"
"Celkem to jde, ale ta stará mi vyhovovala lépe."
"Tati, jsem vůbec čarodějka? Protože žádná hůlka mě nechce," postěžovala si Amber.
"Samozřejmě, že jsi, to neznamená nic, princezno," uklidňoval ji Draco.
Pan Ollivander přemýšlel, která hůlka bude vhodná pro naši dceru.
"Mám nápad," vypadlo z něho najednou a odešel do útrob svého obchodu.
"Zkuste tuto hůlku, slečno Malfoyová," oznamoval svůj příchod po půl hodině.
"Vanilkové dřevo, ocasní žíně z testrála, dlouhá čtrnáct palců," představil hůlku.
Sotva ji uchopila do ruky, ze vzduchu začaly padat okvětní lístky růží v roztomilých spirálách.
"Výborně, opravdu se k sobě hodíte."
Draco zaplatil a vyšli jsme na ulici.
"Co kdybychom zašli na oběd? Nemám moc času, musím vyzvednout Blaise v práci a jdeme na tu Theovu rozlučku se svobodou."
"Jistě, ale kde máš kluky?"
"Jsou u matky. Hermiono, ty si vzpomínáš na to, že bych dvojčatům slíbil výlet do Norwiche?"
"Ovšem, včera tě ukecali u večeře, ale nemusíš je tam brát hned zítra."
"Díky Merlinovi, nevím, jak po té dnešní party dopadnu."
"Tati, strejda Theo se bude vdávat?"
"Ne, ženit, beruško, vždyť víš, že si bere tetu Pansy."
"No, já si nemyslím, že se vezmou, protože teta stojí u lékárny a líbá se s nějakým pánem a není to strejda Theo."
Podívala jsem se tím směrem, má dcera měla pravdu. Svatba se nakonec nekonala.

Draco

Amber je už týden v Bradavicích. Moudrý klobouk ji zařadil do Havraspáru. Byl jsem hrdý na to, že není v Nebelvíru, ale před Hermionou jsem nedal nic najevo. Neodjela do Bradavic, jak jsem říkal dvojčatům, ale chlapci zůstali přesto u matky. Konečně jsme byli s Hermionou zase sami.
"Amber je velmi talentovaná na lektvary, Křiklan jí dnes velmi chválil, že jako jediná připravila bez chyby základ lektvaru proti kašli."
"Jistě, má mozek po tobě a vzhledem je Malfoyová a navíc," objal jsem svou ženu v pase, "je dobrá i v bylinkářství a létání, má po nás jen to nejlepší."
"Asi máš pravdu, Draco," špitla moje žena.

Hermiona

Zítra končí školní rok a naše dvojčata jsou ještě divočejší než bývali kdysi Fred a George. Bohužel mě čekají prací nabité měsíce, tak jsme se s Dracem dohodli, že si uděláme rodinný výlet po Evropě.
Každý týden strávíme v jiné zemi, odbydu si své povinnosti a svou rodinu budu mít u sebe.