Never Let You Falling Down

7. kapitola - Předčasný vánoční dárek

Věnováno Eneryss

Hermiona

Na bránu Bradavic už zaklepal prosinec a s ním vyvrcholilo plesové šílenství všech dívek i nezadaných chlapců.
Dívčí polovinou otřásla vlna nevědomí z toho, co si vezmou na sebe a musím uznat, že i já jsem podstatnou část strávila nad tím, jak se obléknout, učesat a nalíčit. Každý už věděl, s kým půjdu a zároveň i s kým chodím. Draco miluje černou barvu a s ní jakoukoli barevnou kombinaci kromě růžové. Tak se podle toho zařídím.
Učitelé si už na ples chystali výzdobu a profesor Kratiknot byl přistižen, jak si něco rozmrzele huhlá pod vousy. Zaslechla jsem ho, jak říká něco o bláznech, starostech a zkouškách OVCE.
Na všech byla poznat nervozita. I Draco nevěděl, kam s rukama a nohama. Neměla jsem mu to za zlé, protože já na tom nebyla o moc lépe.
Náš svět se ale míhal mimo realitu všedních dnů. Byl to spíš velice živý sen, který se jen tak každému neplní. Naše každodenní večery vypadaly jako z románů mudlovské spisovatelky Rosamunde Pilcher. Růže, svíčky, víno a příjemně strávené společné chvilky. Byl dokonalý v každém ohledu a já začínala cítit, že chci mnohem víc, prohloubit naše dva společné světy v jeden, být jedním tělem i duší.
Každý večer, když jsme měli splněné požadavky učitelů i studentů, byl čím dál tím víc nabitý touhou a vášní. Nikdy bych neřekla, že právě Draco bude takový romantik. Je vidět, že ani zmijozelští nejsou pouze krutými postavičkami. Do učebny Dějin čar a kouzel jsem došla bez jakéhokoliv zdržení. Nechala jsem svůj brk psát poznámky a položila si hlavu na lavici. Musela jsem usnout a to se mi nikdy nestalo.

Je krásný zimní večer za okny padají vločky, které tančí na nebeském parketu valčík. Sedím u krbu v křesle a přemýšlím, kde je Draco. Ten se za mnou objeví tak tiše, že úlekem nadskočím, nemá mě děsit. Snaží se mě uklidnit a bere mě do náruče. Obmotám mu ruce kolem krku a začnu ho opatrně líbat. Jen se usměje a náš polibek prohloubí. Líbáme se asi hodinu, když mě nejistě a pomalu sundavá přes hlavu svetřík. Rozepínám mu košili a něžně se dotýkám jeho svalnatého těla, které následně zasypu polibky. Naše hra je stále dravější a o chvilku později už ležíme oba nazí na chundelaté předložce u krbu. Draco se mě dotýká na místech, kde ještě nikdo nebyl a já hlasitě zavzdychám do jeho vlasů. Jeho ruka vjela něžně mezi má stehna, která se rozevřela jedním silnějším pohybem, spíš to byla prosba, a já mu uvolnila cestu. Jeho prst kroužil jemně okolo mého hrášku rozkoše a já vykřiknu v uvolnění mého napětí.

Krutá realita se ohlásila v podobě školního zvonku, který oznamoval konec hodiny. Rozlepila jsem oči, sbalila tašku a nesměle se usmála na Draca. Snad jsem ze spaní nemluvila nebo, nedejmerlin, nevzdychala.

Draco

Byla rozkošná, když se probudila v poslední lavici po další nudné hodině s profesorem Binnsem. Tentokrát jsem si sedl s Nancy, která škemrala, abych se nevěnoval pouze Hermioně ale i svým přátelům.
Její jemně narůžovělý obličej prozradil, že se jí zdálo něco nevhodného do hodiny ve škole. Její úsměv byl plný rozpaků.
Vyrazil jsem za ní hned, jak skončila hodina, potřeboval jsem jí u sebe.
"Copak se ti zdálo? Jsi celá růžová."
Padla mi do náruče a dlouze mě políbila. Zapojil jsem se a rukou jí vjel pod lem školní uniformy.
"Zdálo se mi o nás. Bylo to nevhodné do hodiny."
Nevypadalo to, že by jí to vadilo, ale i přesto se odtáhla.
"Počkej na večer, Draco, teď bych se nesoustředila na školu."
"Ty o tom nevíš? Lektvary dneska nejsou, Křiklan odjel do Londýna."
"Máš pravdu, co takhle jít se zavřít k nám do komnaty nebo vyrazit do Prasinek, musím si koupit nový arch pergamenů."
"Ta první možnost se mi líbila víc."
"Nezapomeň, že dneska je u nás prefektská rada, v pět hodin."
"No dobře, ale večer si zamlouvám tvůj čas, asi prasknu, pokud nebudeme spolu."
Nemohl jsem ji doprovodit ani do Velké síně na oběd, Potter byl na mě moc rychlý. Tuším ale, že věci mezi mnou a Hermionou se brzy posunou dopředu.

Hermiona

Bylo zvláštní sedět u nebelvírského stolu a připadat si tam jako cizinec. Harry mi sice dohnal, ale celou dobu mluvil jen o Ginny. Ron si mě ani nevšiml, na to se ve své ublíženosti nezmohl a Neville Longbottom udělal chybu při hodině bylinkářství, tak ji musel napravovat. Přisedla si ke mě Nancy Greenová k údivu všech ostatních.
"Chtěla bych si s tebou promluvit, Hermiono."
"O co jde, přijď do primusských komnat dnes odpoledne. Navíc je porada."
"To je právě to, co chci probrat. Mám školní trest u Lupina, dneska nemůžu přijít. Hlídky dodržím, jen prosím, nedávej mě už spolu na hlídku s Weasleym."
"Proč?"
"Tady, přečti si to, to mi napsal po minulé hlídce. Je to dost nepříjemné, zvlášť když ví, že chodím s Justinem."
"Dobře, přečtu si to, Nancy, chtěla jsem se té na něco zeptat."
"Já vážně musím za Lupinem, probereme Draca jindy."
"To je na mě vážně poznat o čem s tebou chci mluvit?"
Jen se usmála, přikývla a zmizela za branou Velké síně. Skoro jsem se ani nedotkla jídla a utíkala jsem do své ložnice, jen abych ukryla dopis od Rona.
Nancy, jsi dokonalá a rád bych s tebou šel do Prasinek a pak se s tebou vyspal, Ron.
Nevěřila jsem svým očím, tohle, že napsal Ron? Nejspíš ho můj výběr partnera natolik odrovnal, proto se chová jako idiot. Těšila jsem se na večer s Dracem.

Draco

Konečně klid! Prefekti zmizeli kolem půl sedmé a já osaměl s Hermionou. Seděla v křesle u krbu a skoro plakala. Weasley se opět předvedl jako naprostý idiot. Nejen vůči mě, to jsem si zvykl, ale hlavně i vůči Hermioně.
Seděla schoulená, dívala se do krbu a nejspíš usínala. Jemně jsem jí pohladil po tváři až nadskočila. Její úsměv byl cenou za trápení s Weasleym.
Vzal jsem opatrně do prstů pramínek jejích vlasů, políbil ji a nechal se zatáhnout do vášně, která mezi námi byla téměř hmatatelná. Moje ruka jí ke mě přitahovala a putovala po zádech k bokům mé vyvolené. Její nesmělý úsměv mi napověděl, že mám být velmi jemný. Odnesl jsem Hermionu v náručí do koupelny, kde jsem napustil vanu.
Pomalu a opatrně jsem Hermionu svlékl a hýčkal její krásné tělo polibky. Byla naprosto uvolněná, musel jsem na chvíli přestat, abych se také mohl svléknout. Ohleduplně jsem si sedl do vany k Hermioně a přitáhl ji na sebe. Hladil jsem její záda a odvážil se rukou hladit i její nádherně pevná prsa. Naše těla se o sebe otírala a teplá voda nás hladila po kůži svým hedvábným závojem. Touha byla vzájemná a Hermiona je žena, pro kterou bych udělal cokoli na světě.
Něžně jsem se jí dotýkal na její saténové kůži svým a moje rostoucí touha byla jasně zřetelná. Její doteky mi způsobovaly slastná muka. Drobné prsty mě dráždily na hrudi a jemná pokožka jejího těla mi dokonale působily na všechny smysly. Koupelna byla zahalena její osobitou vůní květin, broskví a čokolády, doslova jsem byl v ráji.

Hermiona

Jeho ruce putovaly po mé nahé kůži všude, kam jsem si jen dokázala představit. Jeho polibky posévaly každičký centimetr mého těla a já nezůstávala pozadu. Oplácela jsem mu stejnou touhou, jakou on cítil ke mě. Jeho láska byla byla cítit v každém doteku a polibku.
Po prolíbané koupeli mě odnesl na rukou jako pírko do své ložnice. Párkrát jsem už u něj byla, když nevstal, ale takhle uklizený pokoj jsem neměla ani já. Na stolku se mihotaly plameny malých svíček a postel byla poseta okvětními plátky růží všemožných barev. Opatrně mě uložil do jeho postele, začal něžně líbat a hladit ve vlasech. Polibky nabíraly na intenzitě a doteky jakbysmet.
Posunula jsem ruku níž a dotkla se jeho délky, která mi začala pulzovat v dlani. Byl to pro mě naprosto neznámý pocit. Jemná kůžička jeho vzrušení byla sametově hebká, ale bylo to pro mě nové. Pak mi zmizel z hrudníku, polibky poséval vnitřní stranu stehen a jeho jazyk se posouval výš k mému vrcholku rozkoše. Z mých úst se vydral tichý sten a Draco se pomalu přesouval zpět k mým ňadrům. Pomalu na mě nalehl a s největší opatrností do mě pronikl. Splnil mé přání a byl něžný, jemný a opatrný. Díky dokonalé předehře jsem byla uvolněná a necítila jsem žádnou bolest. Pomalu se ve mě pohyboval a působil mi tím nesmírné blaho.
Bitva našich těl a jazyků byla u konce, když jsme oba ve stejné chvilce vykřikli.
"Draco!"
"Hermiono!"
Poté jsme se dlouho líbali a mazlili, dokud jsme neusnuli ve společném objetí.