Never Let You Falling Down

18. kapitola - Malfoy? Moje všechno

Hermiona

Život s dvojčaty nám za ten rok převrátil život naruby. Jména vymyslel Draco. Abraham a Abraxas. Chlapečci jsou až moc živí a tropí samé lumpárny. Ze začátku nám pomáhali rodiče i Narcissa, ale uhlídat ty dva, bylo téměř nad lidské i kouzelnické síly. Draco získal titul léčitele a po vzoru mých rodičů si zařídil v našem domě ordinaci, takže jsem na ně nebyla sama. Amber nastoupila do druhé třídy a jak se zdálo, tak měla školu celkem ráda.
Postupně jsem se vracela do práce na Ministerstvu a moje první asistentka mi oznámila, že čeká dítě. Ne, že bych jí to nepřála, ale nebyla pouze mojí podřízenou, ale i přítelkyní. Na její místo tak nastoupil Cormac McLaggen a vydržet s ním v práci bylo naprosto únavné.
"Nechtěla bys kávu? Jdu do toho podniku na King's Cross."
"Ne, děkuji, nemáš náhodou nějakou práci? Pokud vím, tak se máš setkat s Lilien Darcyovou ohledně té výjimky na přenášedla. A já nebudu dělat tvou práci."
"Jsem si toho vědom, Grangerová," zhnuseně si odfrkl.
"Já vážně pochybuji o tom, zda víš, co jsou tvé povinnosti, McLaggene, a proto od zítřka do odvolání budeš mít čas na to si vše srovnat v hlavě na odboru registrace pokusných kouzel."
"A co tam budu dělat?"
"Doufám, že svou práci, jdi pro to kafe a do dvaceti minut ať jsi zpátky. "
Zaklaply za ním dveře a promnula jsem si spánky.
Procházela jsem ranní hlášení ze všech odborů, byla to úmorná práce, ale potřebná. Jeden list mě zaujal více než ostatní.

Dne, 4.11.2009

Odbor dohledu nad kouzelnými tvory

V pozdních večerních hodinách, dne 3.11., byl v blízkosti mudlů spatřen neznámý muž, jak u zahrady Svatého Oswalda (kdo nečetl Prokleté dítě, jedná se o domov pro kouzelnické seniory) skrývá českého trojhlavce. Drak vysoký téměř osmnáct stop byl přistižen, jak jeho hlavy chrlily oheň po okolních domech. Tuto informaci jsme získali od paní Margaret Facetoneové, která žije v blízkosti. Při pátrání jsme zjistili, že oblast tento tvor obývá více než dva měsíce.
Po příjezdu na místo činu, však drak zmizel neznámo kam. Šetření případu podléhá našemu odboru podle znění zákona na ochranu mudlů a klasifikaci kouzelných tvorů z roku 1729. Komise pro likvidaci nebezpečných tvorů byla toho názoru, že muž, jehož identita není stále známá, by měl jít před soud pro porušení zákona o ochraně mudlů.

Vedoucí odboru Charles Weasley

Poklepala jsem hůlkou na pergamen, pronesla formuli Portus, a dokument se okamžitě vydal za Charliem,který se přemístil ihned do mé kanceláře.
"Ahoj, Charlie, jak jsi na tom s tím trojhlavcem?"
"Abych řekl pravdu, drak je pořád živ a zdráv a prská kolem sebe oheň, jsou tam pořád hlídky."
"Zkus prověřit každého kouzelníka v Upper Flagley. Mám pocit, z té zprávy, že by někdo mohl vědět víc, hlavně důkladně prošetři Dům u Svatého Oswalda. Je přece známo, že tam žije Silvanius Kettleburn, tvůj bývalý profesor."
"Myslíš, že on?"
"A kdo jiný? Aspoň to zkus, prosím."
Nejstarší Weasley přikývl.
"Ještě něco jiného?"
"Pozdravuj všechny doma."
Zasalutoval a odcházel. Další zprávy jsem už nečetla, byl čas na oběd.
Přemístila jsem se do uličky kousek od školy, kam chodí Amber a poté domů na jídlo.

Draco

Čekal jsem s obědem na Hermionu.
Dvojčata už ležela v postýlce a spala. Ani jsem se jim nedivil po tom, co rozházeli všechny kostky Lega po kuchyni. Naštěstí jsem je uložil dřív než jsem vytáhl hůlku. Stejně jako u Amber, jsme se s Hermionou dohodli, že dokud nezačnou projevovat kouzelnické nadání, tak před nimi nebudeme používat hůlku.
Právě, když poslední kostičky dopadly do krabice, jsem zaslechl klíče v zámku a naštvanou Hermionu.
"Mami, tak jsem paní učitelku nechala možná lítat po tělocvičně, ale ona po mě chtěla, abych skákala přes něco velikýho!"
To už jsem se radši klidil z cesty do pokoje našich synů a předstíral spánek.
"Draco, jsme doma," volala Hermiona.
"Tati?"
Amber jsem už odmítnout nemohl.
"Ano," falešně jsem si zívnul a po cestě si rozcuchal vlasy, "vy už jste tu?" A následovalo to nacvičeným promnutím očí a tupým výrazem.
Hermionin výbuch smíchu probudil kluky a jejich řev se nesl celým domem.
"Tak ti pěkně děkuju, Grangerová, víš jakou práci mi dalo je uspat?!"
Zmijozelský had se ve mě probudil a já viděl před sebou Hermionu, jak se směje něčemu, co jí tenkrát šeptal Weasley.
"Promiň, Malfoyi, ale vím, co je to za výkon, ale kdyby ses viděl, smál by ses i ty, to by pravej Zmijozel udělal taky."
"Snažíš se mi zvednout a zároveň srazit ego??"
"Vážně, Malfoyi, ty, kdybys byl o něco méně bystřejší, bys možná mohl pochopit, že..."
"... Jsi ta nejpaličatější čarodějka, jakou znám," zakončil jsem její nesmyslný blábol polibkem.

Hermiona

"Mami, ale k čemu mi bude matematika, když stejně půjdu do Bradavic?"
"Třeba k tomu, aby jsi prolezla do třetí třídy," řekla jsem už rezignovaně po tom, co jsem Amber už dvě hodiny vysvětlovala, že násobení a dělení má přednost před sčítáním a odčítáním.
"Ale babička Narcissa mi říkala, že ani táta neví, k čemu mi to bude," hádala se se mnou zarputile.
"Co všechno ti babi říkala o tátově dětství," zeptala jsem se.
"No, že byl pěkně zlobivej a nerad se učil."
"Že mě to nepřekvapuje," řekla jsem spíš pro sebe, "jsi totiž celá po něm," a rozcuchala jsem jí vlásky.
"Mami, nech toho, chci se tě zeptat na dědu Luciuse."
"S tím jdi za tátou, on mi moc ublížil, víš."

Draco

Měl jsem volno, tak jsem vzal kluky a dal je na krk matce. Amber byla ve škole a já neměl do čeho píchnout. Sebral jsem se, že dojdu na ministerstvo za Hermionou a vezmu jí na oběd. Vyčaroval jsem kytici různobarevných lučních květin, které má moje žena nejradši, a přemístil se do Londýna.
Chtěl jsem pozdravit Hermioninu asistentku, ale místo ní tam seděl ten vymaštěnec McLaggen.
"Přeješ si, Malfoyi? Ministryně teď nemá čas."
"Na mě si ho udělá."
"Jak to můžeš vědět?"
"McLaggene, už ti někdo řekl, že vypadáš a mluvíš jak troll? Pust mě za Hermionou."
"A proč bych to jako měl udělat?"
"Stejně u ní nemáš šanci, je vdaná už skoro deset let."
"Tak proč za ní lezeš ty, Malfoyi?"
Hermiona vyšla ze své kanceláře.
"Co tady tak řveš Cormacu, přerušil jsi poradu vedoucích odborů. Draco," zahlédla svého manžela a přivítala ho krásným polibkem, "kdo hlídá dvojčata?"
"Mamka, neměla na výběr, půjdeš se mnou na oběd?"
"Tak po poradě? Ještě se rozhoduje o vašem bývalém domě."
"Vždyť jsem ti říkal, aby ho zbourali." Objal jsem jí okolo pasu, abych dal McLaggenovi jasně najevo, že jsem to já, komu Hermiona patří.
"No, tak jednoduché to zas není. Ale líbil se mi nápad Ginny, tedy, udělat z toho domu památník. Bude pod ochranou ministerstva."
"Mě i matce je to úplně jedno, jestli ten barák bude stát nebo ne."
Políbil jsem ji a tomu slizounovi se vysmál do obličeje.

Hermiona

Oběd s Dracem byl to, co jsem potřebovala. Celé dopoledne jsem seděla v kanceláři a poslouchala stížnosti, požadavky a nejrůznější mudloviny svých vedoucích odborů.
Vracela jsem se do práce velice dobře naladěná, abych mohla dalších sedm hodin pročítat historii kouzelnického práva. McLaggen se ukázal okolo třetí odpoledne.
"Ty sis vzala Malfoye?" Vešel bez zaklepání.
"Tak počkat! Tohle je moje kancelář a ty sem nemůžeš vletět jak se ti zlíbí. Ano, vzala jsem si Draca, je moje všechno a bylo to nejlepší rozhodnutí mého života. Teď odejdi, mám práci."
"Zrůda a válečná hrdinka, to je tedy gól," rval si vlasy.
"Víš co, Cormacu? Pojď dovnitř," usmála se přeslazeně,"posaď se. Jak dlouho už pracuješ na ministerstvu? Dva, tři roky?"
"Rok," hlesl.
"Rok," zopakovala po něm,"a přesto jsi nedokázal odvodit z mého příjmení, kdo je můj muž. Myslím, že i tobě to mohli dojít."
"Nechápu, proč sis vzala jeho."
"Protože Malfoy je moje všechno."