Danger love [Czech fan fiction with One Direction]

5. díl

KOMENTÁŘ BY POTĚŠIL..

*z pohledu Ronnie*

Nemohla jsem uvěřit tomu, co to tam s ním dělám. Jednala jsem přehnaně a nebo jen z toho, že mě ten kluk neuvěřitelně přitahoval?

„Lidi?“ oslovila nás a my jsme se od sebe odtáhli co nejdál od sebe.

Potom, když jsme se oddálili, viděla jsem toho blonďáka, jak tahá Harryho do pokoje a já jsem tam s Tori zůstala sama.

„Ronnie?“ zeptala se mě překvapeně.

Mlčela jsem jako ryba a hledala oblečení, které bylo všude po obývacím pokoji.

„Hey, Ronnie,“ zkusila mě chytnou za ruku, ale já jsem se od ní odtáhla.

„Co se děje?“ to už byla zmatená.

Vzala jsem si na sebe bundu a vypadla z domu.

Už několik hodin bloudím po městě. Jedině s mobilem a peněženkou v kapse. Domů se mi nechce, jsem na to moc…Zničena? Zklamaná z toho, co jsem vyváděla? Čím víc nad tím přemýšlím, tím více upadám do deprese. Měla bych přestat.

Skončila jsem v jednom baru dost daleko od Tori. Ještě bych neměla pít, ale když má někdo jako já falešné doklady, tak těžký to zase není. Nevěděla jsem, jak dlouho sedím u barové židle a kolikrát mi zavibroval mobil, že mi volá Tori nebo Harry, který si moje číslo musel zjistit. Ignorovala jsem svůj mobil a dál popíjela pití, které jsem si objednala, ale si už vzpomenou jak se jmenuje.

Vyjdu ven. Jsem značně opilá, což mi cestou domů vůbec nepomáhá.

„Ronnie!“ slyšela jsem křik.

Ohlédla jsme se.

To snad není pravda! Tori, v letních šatech mě hledala, když už se setmělo a ochladilo.

Ta holka není normální.

„Ronnie, kde si?“ volá do tmy.

Co mám sakra teď dělat?

I ve tmě a v mé opilecké ráži jsem viděla za Tori dvě větší postavy.

„Nemůžu být chvilku sama?“ zavrčím.

*z pohledu Harry*

„Co si to udělal?“ zavřel za námi Niall dveře.

„Co se děje?“ zeptal se Zayn, který se povaloval na posteli s notebookem.

„Co se děje? Tak já si tam příjdu do obýváku po tom, co uklidním Tori a on chce zatím jít do postele s její nejlepší kamarádkou! To se děje!“ rozkřičí se.

„Nialle,“ ozval se Zayn, který z toho nebyl nadšený, „uklidni se.“

To už vletěla Tori do pokoje jako uragán.

„Co se stalo?“ zeptal se jí Niall.

No jasně. Oni spolu něco mají a já, když chci hned mě všichni seřvou.

„Ronnie,“ vydýchala ty schody, které musela vyběhnout, „utekla!“ pravou rukou se opřela o stěnu. Rozšířili se mi zorničky.

„Cože?“ vyhrkl jsem jako první.

„Jo, celou dobu mlčela a když jsem jí chtěla chytnout, odtáhla se a utíkala z domu!“ vysvětlila nám to. Popravdě nikdo skutečně nevěděl, co máme dělat.

„Zkusila si jí zavolat?“ zeptal jsem se, ale ona po mě vyjela ať to zkusím sám, když jsem tak chytrej. Nezvedala to.

„Rozdělíme se a zkusíme jí najít.“ navrhl Zayn.

Nikdo nebyl proti.

Já a Zayn jsme šli k ní domů a do jejího okolí, ale nikdo nebyl doma a v okolí bylo ticho, jako v hrobě.

Začínal jsem se skutečně bát, kam by mohla jít.

Zkusil jsem jí zavolat ještě jednou. Čekal jsem a doufal, že to zvedne.

Nezvedla.

*z pohledu Ronnie*

Někdo na mě volal. Vím to, byla jsem přece u Tori, aby jí ty dva otrapové nic neudělali.

„Ronnie, si v pořádku?“ otočila jsem se po hlase, ale moje nohy byli už dost mimo a já klesala k zemi.

„Ronnie!“