Danger love [Czech fan fiction with One Direction]

18. díl

*z pohledu Niall*

Když jsme s Tori skončili, tak jsem si všiml, že mi Zayn volal.

Zavolal jsem mu zpátky, ale byl pěkně naštvaný. Nechtěl jsem mu říct, že jsme s Tori spolu spali poprvé. Proto jsme nezvedali mobily. Copak je to trestné? Ne! Nevím, proč byl naštvaný.

Vymlouval jsem se, ale nakonec jsem mu to řekl. Když jsem se zeptal, co se stalo a jestli máme přijít, tak mi odpověděl „Nialle, to už vážně nemá cenu. Když jsme vás potřebovali, nepřišli jste. Už nemusíte. Co se stalo? To nic není. Pokračujte v tom, co máte v plánu. Spíš co proběhlo. Nenechte se rušit.“ A než jsem stačil odpovědět, tak hovor se přerušil. Buď mi to zavěsil a, nebo s mobilem praštil o zeď.

Tori se na mě dívala, jak na nevím co.

„Co se stalo?“ Zeptala se.

„Nevím. Nechtěl mi to říct. A buď mi to zavěsil a, nebo s mobilem hodil o zeď. Vážně nevím, proč je naštvaný.“

„Hm. Do prdele. Mě volal Louis. Sakra, sakra, sakra.“

„Co se stalo? To je špatně, že ti volal Louis? To je starší brácha Ronnie, ne?“

„Jo je. Ale mě Louis nikdy nevolá. Nikdy! Řekli jsme si, že mi bude volat, jenom tehdy, když se něco stane s Ronnie! Ji se něco stalo, panebože.“

„Panebože.“ Nic víc jsem nedokázal říct.

„O-o-on mi to nezvedá. Do prdele.“ Řekla Tori a začala brečet.

„Zkusím zavolat Harrymu, jestli něco neví.“ Řekl jsem. Tori jenom kývla hlavou a stále zkoušela volat Louisovi a přitom se oblékala. Já taky byl hned oblečený a volal jsem Harrymu.

„No, co je?“ Řekl, když mi to konečně zvedl.

„Co se stalo? Zayn byl na mě naštvaný, nechtěl mi nic říct, a pak se hovor přerušil. Co se teda stalo?“

„Zayn není na tebe naštvaný, ale na vás na oba. Svůj mobil hodil o zeď. Hele, nevím, co jsi mu řekl a ani mě to nezajímá, protože Ronnie je v nemocnici a právě….“ Řekl Harry, když se najednou zasekl.

„Harry? Harry? Do prdele Harolde, co se děje?“ Začal jsem na něho křičet, až se mě Tori trochu lekla.

„Louisi, co se děj…Ne!“  Bylo poslední, co jsem slyšel, pak se hovor ukončil.

„Co-co-co se stalo?“ Zeptala se mě rozklepaně Tori.

„J-já nevím. Říkal něco, že Ronnie je v nemocnici a, že právě a dál nic neříkal. Pak jenom vykřiknul Louisi, co se děj…Ne! Víc toho nevím. J-já se omlouvám.“

„N-ne! Ronnie nesmí umřít, nesmí! T-to bych nepřežila. Panebože.“ Řekla Tori, sedla si na postel a začala plakat. Sedl jsem si vedle ní a objal jsem ji.

„Všechno bude v pořádku zlato. A omlouvám se. Vážně, mě to mrzí.“

„Ty se nemáš za co omlouvat. Nevěděl jsi to, tak jako já. Nikdo za to nemůže. J-já musím za ní.“

„Jasně.“ Řekl jsem. Zvedli jsme se z postele a šli do auta.

*z pohledu Tori*

V nemocnici nám řekli, kde Ronnie je. Když jsme došli tam, kde Ronnie je. Tak jsem tam viděla všechny, takže Louise, Harryho, Zayna a Liama.

„A-ahoj“ pozdravila jsem. Všichni se na nás otočili. Jediný kdo nás pozdravil, byl Loui a Liam. Nevím, co ti dva mají za problém. Teď to nebudu řešit, chci vědět, co se stalo.