Mafian's daughter

7 kapitola

"To není možný."- řekla jsem mu. "Moje matka... Ehm... Viktoria... zemřela."

"Tvoje matka nezemřela Alexis. Firma tvého otce a Victorii jdou proti sobě. A já jsem tady proto, abych tě chránil."- tak proto mi připadalo, že už jsme se někde viděli. Pořád byl u mě.

Pořád mi tekly slzy po tváři a Sebastian je utíral. Nevěděla jsem, jestli brečím z radosti, že je moje máma živá nebo ze smutku, že to přede mnou táta tajil. A že je takovej hajzl!!

Najednou z ničeho nic začalo pršet. Sebastian rychle zareagoval a nakryl mě svojí bundou.

"Běž dovnitř."- řekl Sebastian a běžel zavřít auto.

Já jsem nezmokla, ale bylo celkem vtipné vidět Seba přes skleněné vchodové dveře jak se nemohl dostat dovnitř, protože jsem ,,omylem,, zavřela dveře. Byl úplně promočený. Otevřela jsem mu a začala se smát. On ale do domu nevešel.

"Tak ty se mi budeš smát? Tak pojď taky!"- řekl. Nestihla jsem mu nic říct, jelikož mě chytl za pas a hodil si mě přes rameno.

"Sebastiane, přestaň!"- procedila jsem skrz smích.

"Tak slečna Evans chce dolů. Tak jo."- řekl Sebastian a pomalu mě pokládal. Všimla jsem si, že vlastně nemám boty.

"Tak jo. Beru to zpátky."

Až jsme byli oba promočení, tak jsme se vrátili domů.

"Běž do sprchy a já zatím najdu lékárničku."- řekl Sebastian a já šla do 2 patra do koupelny.

Když jsem vyšla z koupelny, tak jsem zjistila, že všechno moje oblečení je mokré.

"Ehm, Sebe."- řekla jsem a ukázala na ručník, který jsem na sobě měla.

Hned se zvedl a podal mi svoje tričko a tepláky. Bylo mi to velké a já vypadala jak nějaký vodní monstrum, ale bylo hezké, že mi pujčil svoje oblečení. Potom jsem mu začala ošetřovat ránu, která už nekrvácela. Málem se u toho rozbrečel.:D

"Děkuju."- řekl a položil svojí ruku na moje stehno.

Na nic nečekal a políbil mě. Bylo to celkem nečekaný. Začala jsem s nim spolupracovat. Když jsme skončili, tak jsem se na něj usmála a on se kousl do rtu. Chtěl něco říct, ale najednou se ozvala velká rána.

"Dojdu se tam podívat."- řekl Seb a běžel do kuchyně.

"Dobře, ale dávej pozor."

Za pár minut se Sebastian vrátil celý rudý od smíchu.

"Co to bylo?"- zeptala jsem se ho.

"No... To byl pop corn. Vlastně jsem chtěl zapnout film a udělat pop corn, ale ten nám právě shořel."- odpověděl a začervenal se.

"A já myslela, že nám ráno uděláš snídani a ty spálíš pop corn..."- usmála jsem se. "Tak pojď. Jdeme najít nějaký hezký film."
_________________________________________

Po dlouhé době další kapitola. Rozhodla jsem se ke kapitolám přidávat i písničky, takže si ji nezapomeňte poslechnout. Btw... Lana je best <3