20 kapitola

134 6 4
                                    

O měsíc později.

Alexis

Už je to měsíc, co jsem odletěla.
Přesně měsíc.
Přesně měsíc se trápím.
Nedokážu už nikomu důvěřovat. On byl pro mě všechno. Podpora, opora, láska nebo prostě jen spolužák. A on toho využil.
Byla jsem tak naivní kráva.

Právě jsem seděla na kameni u moře a koukala se do dálky.

Přestaň se bát. Je daleko. Nenajde tě. Zapomeň na něj. Věděla jsem, že je to hajzl, ale něco mě k němu táhlo.

Už byla celkem zima a já se rozhodla jít domů. Do ruky jsem vzala svoje bíle Conversky a bosa jsem šla po pláži zpátky domů.

Po cestě mi hlasitě začal pípat mobil a já se podívala na displej, na kterém bylo napsáno ,,Síť nalezena,,. Nepochopila jsem to. Radši jsem to prostě jenom zavřela.
Doma na mě nikdo nečekal. Nalila jsem si vodu do konvice a do hrníčku jsem si dala sáček čaje. Sedla jsem si na gauč a vzala si telefon do ruky.

"Alexis?"- uslyšela jsem hlas z chodby. Táta je doma. Přiletěl ke mně do Barcelony, aby mě více chránil před Sebastianem.

"Jsem doma."- řekla jsem, když jsem ho uviděla na chodbě. Rychle ke mně přiběhl a vzal mi telefon z ruky. Rychle ho vypnul a vyndal z něj kartu.

"Co děláš?"- zeptala jsem se ho. Byla jsem dost překvapená.

"Musíme jet."- chytil mě za ruku a někam mě táhl.

"Kam?"- pojedeme do hotelu. Tady už nejsi v bezpečí.
________________________________

Sebastian

Zrovna jsem spal u sebe doma. Zazvonil mi mobil a na displeji se objevilo jméno Victoria.

"Victorio?"- nechtěl jsem s ní mluvit. Po měsíci bez Alexis už jsem ztratil všechnu naději, že ji ještě někdy uvidím. Měl jsem strašnou depresi. Opravdu mi v životě ještě tak silně nikdo nechyběl.

"Sebastiane, potřebuji s tebou mluvit. Přijeď ke mně do kanceláře, prosím."- řekla.

"Je to důležité?"

"Ano. Nemůžu ti to říct teď, protože hovor může být odposloucháván."

"Dobře. Budu tam do 10 minut."- řekl jsem a zavěsil jsem. Vzal jsem si klíče ze stolu a běžel jsem nastartovat auto. Za pár minut už jsem byl u Victorii.

"Něco o...?!"- chtěl jsem se zeptat Victorii, když jsem vstoupil k ní do kabinetu.

"Taky tě zdravím Sebastiane. A vlastně ano. Našli jsme Alexis."

Mafian's daughterKde žijí příběhy. Začni objevovat