Mafian's daughter

22 kapitola

Alexis

"Ou. Pardon. Moc se omlouvám."- řekla jsem, když jsem někomu omylem stoupla na nohu.

"V pohodě."- odpověděl mi tak známí hlas. Otočila jsem se, ale on už byl daleko ode mně.

Hned jsem si vzpomněla na Sebastiana. Byl mu tak podobný. Ty černé husté vlasy... Ta vůně jeho parfému.

Neviděla jsem mu do obličeje, ale cítila jsem ho u sebe.
Už jsem na něj začala zapomínat a... Je to tady zase.

Blbost.
Jenom si ho s někým pletu.

Vyšla jsem z hotelu a nastoupila do auta. Celou cestu jsem myslela na Seba. Moc mi chybí... Ale odletěla jsem sem začít nový život bez něj...
________________________________

Právě je podvečer a romantička Alexis se rozhodla se projít po pláži. Neodjeli jsme tak daleko od hotelu, takže jsem se mohla vracet na místa, kam jsem do teď chodila.

Obula jsem si boty a vzala si na sebe svetr.

"Kam jdeš?"- zeptal se mě táta, když jsem stálo v předsíni.

"Jdu se projít k moři."- odpověděla jsem mu.

"Tohle budeš potřebovat."- řekl a podal mi sim kartu do mobilu. Zasmála jsem se a vzala mu ji z ruky.

"Děkuju."- zavřela jsem dveře a vydala se na pláž.
________________________________

Na pláži už bylo jen pár lidí. Jedna rodina s dětmi, co už skládali věci po celém dnu na pláži a jeden zamilovaný pár, co se drželi za ruce a chodili spolu po pláži...

Kde jsou ty chvíle v LA, které jsme trávili se Sebem spolu. Kde jsou ty dva zamilovaný idioti?

Už zapadlo slunce a začal foukat studený vítr a já se rozhodla, že už půjdu domů. Otočila jsem se a chtěla už jít, ale nemohla jsem se pohnou.

Stál tam a měl ruce v kapse. Jenom se na mě díval a nic nedělal. Vypadal jako troska. Takovýho jsem ho ještě neviděla. Nevěděla jsem, jestli mám utíkat pryč nebo běžet k němu.

"Alexis..."

"Sebastiane."