Láska nebo nenávist

Pak, že zázraky se nedějí

Ahojky, tady je pokračování příběhu a doufám, že se zatím líbí. Přeji pěkné počtení ;-)

Otevřela jsem oči a rozhlédla se po pokoji. Byla ještě tma, tak jsem zavřela znovu oči. Bohužel se mi nedařilo usnout, tak jsem vstala a vyšla ven z pokoje.

Na chodbě bylo ticho a temno. Šla jsem bosky ke schodům, sešla jsem po nich a došla ke vchodu do zahrady.

Rostly v ní stromy a květiny, které byly uspořádané do aleje a vedly ke kašně. Kolem ní byly v kruhu květiny různých barev, které se pravidelně opakovaly. Došla jsem ke kašně a zadívala se do vody, ve které se odrážel svit měsíců a hvězd.

Po chvíli jsem zvedla hlavu a spatřila další cesty. Obešla jsem kašnu a vydala se po jedné z nich. Cesta vedla kolem tůní a jezírek, nad kterými se skláněly stromy, podobné vrbám. Došla jsem na nějakou vyhlídku, ze které byla vidět část paláce a krajina.

Chvíli jsem tam stála a užívala jsi nočního vánku a ticha, když mi najednou někdo dal ruku na pusu a druhou mě obtočil kolem krku. Začala jsem křičet přes zavřenou pusu ,,Psssst" řekl neznámý hlas a pustil mě. Prudce jsem se otočila, stál tam Loki a pobaveně se usmíval.

Chtěla jsem mu dát facku, ale stihl mi chytnout ruku, kterou zvedl, podtočil mě pod ní a dal mi ruce za záda, které přidržel rukou. Následně vytáhl dýku a přiložil mě ji ke krku. ,,Takhle se chováš ke svému pánovi?" Protočila jsem oči ,,Nemáš se chovat jak malý děcko a děsit mě." pak jsem si uvědomila, co jsem řekla a ztuhla jsem.

Loki mi přitiskl dýku na krk a pomaličku táhl. Po chvíli to začalo bolet ,,Omlouvám se, omlouvám se...Prosím přestaň.." Loki přestal tlačit na dýku tolik, naklonil se ke mě a řekl potichu ,,Dávej si pozor jak se ke mně chováš! Příště už tak shovývavý nebudu..." Krátce jsem se podívala jeho směrem a nepatrně přikývla. Pustil mě a dýku si schoval za opasek.

Pak se, ale na mě podezíravě podíval ,,Co tady děláš v tuhle dobu?" Napadlo mě, že bych se ho mohla zeptat taky, ale po předchozí zkušenosti...Už by nebyl tak shovývavý, jako by někdy byl ,,No já...už jdu zpátky" vykoktala jsem nakonec a otočila se k cestě, po které jsem přišla. Cítila jsem Lokiho pohled, i když jsem k němu byla otočená zády a vzdalovala se.

Ušla jsem několik metrů, když v tom jsem si zvrtla kotník a spadla na zem. Snažila jsem se zvednout, ale opravdu to moc bolelo. Zůstala jsem ležet na trávě a rozhlížela jsem se okolo. Po chvíli kolem mě prošel Loki, který mě ignoroval ,,Prosím pomož mi" řekla jsem naléhavě a doufala, že mě přestane ignorovat.

Loki se na mě otočil s povytaženým obočím a arogantním úsměvem ,,A proč bych měl?..." Podrážděně jsem se na něho podívala ,,Aby jsi udělal dobrý skutek...?" Loki došel pomalu ke mě, sklonil se a pomohl mi vstát. Vzápětí mě, ale pustil a já dopadla zpátky na zem ,,Jee promiň, nějak si mi vyklouzla.." řekl ironicky s úšklebkem ve tváři.

Už mě to opravdu začalo štvát a pokusila se si stoupnout bez Lokiho pomoci. Povedlo se, ale po prvním kroku se mi podlomila noha a vypadalo to, že dopadnu tvrdě zpátky na zem. Loki mě však chytil a díky němu jsem nespadla. Pak, že zázraky se nedějí...

Zvedla jsem hlavu a podívala se s nechápavým a trochu podrážděným výrazem mu do očí. On se jen vesele bavil a s posměšým výrazem se na mě díval. Najednou mně podebral nohy a vzal do náruče.

Přemístili jsme se do mého pokoje. Loki došel se mnou v náruči až k mé posteli, kam mě položil. Sama jsem se divila, že mě vůbec unesl bez známek únavy. Pak někam odešel a já zůstala v pokoji sama.

Prohlížela jsem si svůj pohnožděný a nateklý kotník, pak jsem si sedla na kraj postele a pokusila se vstát. Musela jsem se hned chytnout postele, protože jsem nemohla došlápnout na tu nohu. Skákala jsem po pokoji na jedné noze, ve snaze najít něco, čím bych si mohla obvázat svůj bolavý kotník.

V tu chvíli se otevřely dveře, ve kterých stál Loki a zaraženě se na mě díval ,,Co to...děláš..?" Zostuzeně jsem se něho podívala ,,No... hledám něco, čím bych si mohla obvázat kotník" Loki povytáhl obočí a zvedl ruku s něčím co vypadalo jako obvaz a pobaveně se usmál.

Loki došel ke mě, vzal do náruče a odnesl do postele, kde mi začal obvazovat kotník něčím, co příjemně chladilo. Když skončil obvazování mého kotníku, dal něco na noční stolek. Pak se na mě podíval, otočil se a odešel.

Koukla jsem se na noční stolek... ležela tam tmavě modrá, sametová krabička. Natáhla jsem se pro ni a otevřela ji. V ní byl ten safír, který měl Loki v truhličče a když jsem ho vytáhla visel z něho stříbrný řetízek. Hned jsem si ho pověsila na krk a krabičku jsem položila zpátky na stolek. Nakonec jsem si znovu lehla a po chvíli usnula.