Láska nebo nenávist

Nic není náhoda

Tak po dlouhé době jsem se odhodlala napsat další kapitolu, no snad snad se bude líbit :-D

Ucítila jsem šimrání na obličeji od něčeho trochu mokrého a slizského. Když jsem otevřela oči, stál vedle mě dráček a olizoval mě.

Vzala jsem ho do náruče a začala si s ním hrát. Párkrát jsem ho nad sebe vyhodila a on ve vzduchu zatřepal křídly, až vzlétl. Chvíli jimi mával, aby se udržel ve vzduchu, ale nakonec ho gravitační síla stáhla zpátky na zem.

Ale šlo mu to hezky, nakonec jsem vstala a šla se vykoupat v horké vodě. Dala jsem si do ní něco, co připomínalo pěnu, a pak jsem si už jen sepla vlasy a lehla do vany.

Po shruna půl hodině jsem vylezla ven, zabalila se do ručníku a šla do pokoje, hledat nějaké oblečení, protože jsem si ho zapomněla vzít do koupelny.

Když jsem konečně nějaké oblečení našla a chtěla se přvléct, měla jsem pocit, že za mnou někdo stojí a pozoruje mě. Prudce jsem se otočila. Stál tam Loki a prohlížel si mě.

,,Co tady děláš?!" Trochu nervózně a vyděšeně jsem řekla a malými krůčky, jsem od něho couvala. Loki se ke mě rozešel a díval se zpříma do mých vyděšených očí.

Zády jsem se dotkla zdi, která mi bránila dál couvat, v tu chvíli už byl Loki u mě a zblízka si mě prohlížel. Natáhl ke mě ruku a pohladil mě po sněhově bílé tváří.

Při jeho dotyku, jsem se roztřásla a začala rychleji dýchat. ,,Jen jsem tě chtěl vidět, než odjedu" Řekl nakonec Loki, omluvně se usmál a opět mě pohladil.

,,A kdy se vrátíš?" Zeptala jsem se, když jsem se trochu uklidnila. Lokimu se po tváři rozlil úsměv ,,Večer" Trochu jsem se usmála a přichytla si ručník, který se pomalu sesouval dolů.

Loki sjel pohledem po mém těle a udělal malý krok ke mě, který stačil k tomu, aby zmizela ta malá mezera, která nás dosud dělila.

Díval se do mých očí a já do jeho, přičemž jsme se začali k sobě přibližovat. Naše pohledy kmitaly z očí na rty a ze rtů do očí. Těsně před jeho rty jsem se zastavila a otevřela oči. Loki je pak taky otevřel a nechápavě si mě prohlížel.

Sklopila jsem oči a zadívala se na lesklou kamennou podlahu, ale Loki mi zvedl rukou hlavu a chápavě se usmál. ,,Už budu muset" Řekl a ušklíbl se. Trochu zklamaně jsem se usmála a chytla ho za ruku.

Nakonec se Loki ode mě vzdálil a odešel. Lehla jsem si na postel a zhluboka dýchala... To nemůže být pravda, mě se líbí... dyť mi zabil kamarádku, nemůžu k němu něco cítit! Zakryla jsem si obličej dlaněmi, přetočila se na břicho a asi nejspíš usnula.

Otevřela jsem oči a vedle mě ležel dráček, který se na mě díval nádhernýma safírovýma očima. Natáhla jsem k němu ruku a pohladila ho po jeho šupinatém těle, přičemž mi došlo, že už bych se konečně mohla převléct.

Vstala jsem a šla k hromádce oblečení. Když jsem se oblékla, šla jsem k dráčkovi a vzala ho do náruče. Došla jsem s ním k tašce a opatrně ho do ní vložila ,,Uděláme si malý výlet" řekla jsem mu s úsměvem a hodila si tašku s dráčkem přes rameno.

Vyšla jsem z pokoje a seběhla dolů po schodech, které vedly k východu z paláce. Šla jsem do stájí, kde byl Moon, položila jsem tašku a došla pro vybavení. Otevřela jsem box a vyvedla Moona do uličky, kde jsem ho nasedlala. Pak jsem už jsem jen vzala tašku, nasedla na Moona a vyjela ven ze stájí.

Měla jsem namířeno do hor, kde by nemusel nikdo být, protože mám v plánu, naučit mého dráčka létat. Dojela jsem k rozcestí, které mě něčím znepokojovalo. Bylo to tam takové pusté a děsivé, nevím jestli byl dobrý nápad jet sem. Ale pozdě, než bych dojela někam jinak, už by bylo moc pozdě...