Láska nebo nenávist

Rudá smrt 1. část

S otevřenou pusou jsem seděla, neschopná se pohnout nebo vydat ze sebe hlásku a jen nevěřícně zírala na svoji údajně mrtvou kamarádku, která měla tak kamennou tvář, až mě to přišlo divné, protože pro ni nebyl takový výraz vůbec typický.

,,Kat?.." vydechla jsem po chvíli a čekala na odpověď, kterou jsem nedostala.

,,Asi bys chtěla vědět, co se stalo." Konstatovala s úšklebkem osoba sedící na drakovi vedle ní.

,,Myslím, že se ti Kathrin nepochlubila, že tě vlastně jen využívala, a že se před pár lety přidala na stranu temna, a to s sebou nese výhody, jako například ovládání nějakého živlu nebo černé magie, a taky díky pravdě, že temnota tady bude pořád, budou zde i její stoupenci! Tudíž Kathrin při zásahu tím jeho kopím vůbec neumřela." Domluvila osoba a poté oba odletěli neznámo kam.

První slza mi ukápla na šupinaté tělo Draga a pak i druhá a třetí, které následovaly další, ale ty už jsem si utírala s popotahováním do rukávu.

,,Celé naše přátelství byla jen lež..!" vykoktala jsem ze sebe s několika dalšími popotáhnutími a koutkem oka pohlédla na Lokiho sedícího za mnou, který se spíš soustředil na osobu vedle Kat než na mě.

,,Loki?" špitla jsem k němu a chystala se obrátit Draga směrem k paláci, když mě Loki zastavil.

,,Leť za nimi!" řekl rázně, až mě to zaskočilo, ale nakonec jsem ho poslechla a pobídla Draga k rychlýmu letu.

Po pár minutách se opět dostali do našich zorných polí, ale bylo mi divné, že by si nás nevšimli, protože stále letěli stejně a možná i zpomalili, takže jsme byli za chvíli kousek za nimi.

Nějakou dobu se nic nedělo, ale pak začali ti před námi měnit směry, letěli rovně, pak zatočili, klesly pod mraky, pak znovu zatočili a nakonec rovně doletěli až ke skalám, kde z jejich středu vycházela rudá záře a kouř.

Přistála jsem s Dragem na jedné skále, odkud šlo dobře vidět dolů na ohniště obklopené postavami v kápi, kteří by nás z tama nemuseli vidět a sledovali jsme zvláštní obřad, jež tam probíhal.

Kathrin spolu s druhou osobou si stoupli doprostřed kruhu a spolu s ostatními říkali slova, jímž nešlo rozumět.

Oheň jasně plál a občas, nejspíš vlivem textů i zesílil nebo zeslábl, ale zdálo se, že to nebyl normální oheň. Působil temně, a neměl přirozenou barvu, přestože vypadal jako oheň, jen trochu tmavší, s minimálními tóny žluté.

Za námi se ozval zvuk padajících kamínků. Okamžitě jsme se otočili a zahlédli nějaké siluety asi tří postav, na které dopadalo světlo ohně a promítal je na skálu vedle nich.

Drago rychle vyskočil, popadl nás a co nejrychleji vzlétl, jenže všichni pod náma včetně ležících draků opodál si nás všimli.

Začali po nás střílet z luků a všichni draci s jezdci po nás šli. Letěli jsme pryč, tma rychle houstla, draci nám byli v patách a my se jen tak tak vyhýbali větvím stromů.

Najednou se před náma vynořil další drak s jezdcem, čímž nám odřízl cestu a nám zbyla jen jedna boční cesta, která směřovala skoro tam, odkud jsme přiletěli, ale nic moc jinýho se dělat nedalo.

Ozvalo se bolestné zasténání, které patřilo Dragovi, ten šel rychle k zemi a já s Lokim jsme stihli jen o vlásek seskočit, avšak ani my jsme na tom nebyli o moc líp. Při pádu se mi do cesty postavil strom, kterému se již nedalo vyhnout a odnesla to moje hlava, díky čemuž jsem se ocitla ve tmě a prázdnotě.

Zamžourala jsem očima, do kterých hned vniklo světlo z ohně, jenž mě probudilo a já otevřela zcela oči. Ucítila jsem kolem sebe se obepínat nějaká lana svazující ruce za zádama a nohy, na kterých bylo ještě další lano obmotané kolem skalky, stojící opodál.

Asi dva metry ode mě byl stejným způsobem uvázaný Loki, který se, ale ještě neprobudil a vedle něho ležel svázány Drago, vedle kterého polehávali další dva draci a hlídali ho.

Už jsem se chtěla začít osvobozovat, když jsem si všimla něčích bot stojících přímo přede mnou. Nechala jsem osvobozování se, podívala se komu nohy patří a sice tolikrát zmiňované osobě, co byla na začátku mého dnešního setkání s Kathrin.

,,Myslel jsem, že jsi chytřejší, ale ty se necháš se svým podivným přítelem přímo dobrovolně chytit!" pronesl posměšně s úšklebkem na rtech, které byly jedinou věcí viditelné na jeho obličeji.

Jen jsem protočila oči v sloup, protože jsem neměla žádný argument na zpochybnění kruté pravdy, říkající, jak moje logika pohořela již po několikáté.

Posměšně se usmál a poodešel k Lokimu, který se probouzel, ale ještě nebyl plně při vědomí a jen mžoural do tmy.

,,Hmm, a ty máš být bůh, to ses teda předved!" Otáčel se se stejně pohrdajícím výrazem zpátky ke mně, když se zarazil a obrátil pohled někam za sebe.

,,Já si neříkám bůh, já jsem bůh!" Lokiho spoustaná iluze se rozplynula a jeho skutečná postava vrazila tomu chlápkovi tak, že odletěl o deset metrů dál a napral to do skály.

Všichni co tam byli zaměřili svůj pohled na Lokiho, který se šklebil a ukazoval svoje perličky naskládané rovně vedle sebe.

Rozběhli se všichni směrem k Lokimu, ale když byli u něj a chtěli ho zajmout, byla tam jen další Lokiho iluze, takže lidi i draci do sebe vší silou vrazili.

Ucítila jsem, že se mi uvolnili lana kolem těla a o chvíli později jsem ucítila i Lokiho vůni, která mě neustále uchvacovala. Rychle jsem vstala a běžela k Dragovi, kam za chvíli běželi i ostatní, takže moc času na jeho rozvázání nebylo, ale i přesto jsem to stihla a o vteřinu později odlétala s Lokim za sebou pryč.

Pronásledovatelé nepolevili ani tentokrát a letěli za námi, ale mezera mezi nimi a námi byla znatelně větší. Znovu jsme kličkovali mezi stromy a nakonec letěli nad nimi, kde jsme, ale byli snadněji strefitelnější a viditelnější.

Za námi se vynořila skupina draků s jezdci, kteří k naší smůle opět stahovali mezeru mezi námi a nám zmenšovali možnost letět jinam než rovně, nahoru nebo z části dolů.

Za chvíli nám odřízli i možnost letět nahoru a dolů už jsme taky nemohli, takže jediné co nám zbývalo bylo letět rovně, ale naši poslední únikovou cestu nám odřízl jeden drak s jezdcem a my byli v pasti obklíčení ze všech stran draky, ke kterým se přidala i Kathrin s tím mužem, který držel v ruce nějaké vejce.

Zdravím vás po dlooouhé době u další kapitoly s omluvou, že i přes moje sliby o pravidelnosti vydávání kapitol se mi zkrátka nedaří je vydávat v kratší době než jeden měsíc. Doufám, že se vám kapitola aspoň líbila, a pokud budete chtít můžete si přečíst moji novou knihu God in necklace, která je opět o Lokim, jak už je z názvu patrné :-D Tak se mějte, a ahoj u další kapitoly.