Láska nebo nenávist

Tajná operace

Aneb Thor pomáhá Lokimu z vězení, po kterém následuje ,,nenápadný" útěk z Asgardu (Thor 2 - The dark world) XD Já nevím jak vám, ale mě přijde tenhle film prostě super...konkrétně Lokiho hlášky: ,,Jestli ho zradíš, tak..." ,,Tak co, zabiješ mě? Tak už na mě bude fronta..." nebo ,,Jeden sloup si minul.." a nebo ,,Výborně, právě si přeřízl dědečka." a nejlepší nakonec když jen tak tak proletí tím úzkým tunelem ,,TADAAA" XD
Ok, tak jsme se pobavili, teda aspoň já a teď zpátky k příběhu...

Došla jsem zpátky do pokoje a šla na terasu. Viděla jsem Lokiho, jak se prohání po krajině na svém dopravním prostředku. Pak, ale náhle změnil směr...vjel do lesa. Na jednu stranu - super, už se nemám na co dívat a na druhou stranu - proč tam jel, když se tam údajně nesmí...

Přestalo mě to v pokoji bavit a tak jsem šla ven. Došla jsem do stáje a začala si prohlížet koně. Zaujalo mě, jak byli krásní. Opravdu nevěděla bych, kterého si vybrat, až do chvíle než jsem spatřila koně, který byl opravdu nádherný. Srst měl černou jak uhel a hřívu s ocasem, jak třpytivou řeku zlata.

Šla jsem k němu a zblízka si ho prohlížela. Kůň si mě hned všiml a k mému překvapení došel, až ke dveřím boxu. Natáhla jsem k němu ruku, ale neucukl a na místo toho se nechal pohladit. Byla jsem celkem překvapená...

,,To je Moon" V šoku jsem malém zaječela a otočila se. Byl to Loki a pravě vedl svého koně do stáje. ,,Nechceš se projet?" Sokovaně jsem se na něho podívala ,,A-a-ale já neumím jezdit" Loki se na mě usmál ,,Já tě to naučím" Váhala jsem jestli přikývnout, protože bych se před ním hrozně styděla.

Nakonec jsem přikývla a Loki mi názorně ukázal na svém koni, jak správně sedlat, uzdit a spoustu dalších věcí, co se týče koní. Byl už večer, když mi to všechno dovysvětlil a dal koně zpátky do boxu.

Loki se na mě otočil ,,Jdeš?" Trochu jsem se zarazila, ale přikývla jsem. Když jsme odcházeli, pohledem jsem sklouzla na místo, kde byl schovaný kámen.

Loki mě doprovodil k mému pokoji, popřál mi dobrou noc a odešel. Dobrá noc, to určitě... Teda jestli se to nějak podělá...!

Zašla jsem do pokoje a snažila se uklidnit z mých horrorových představ o tom, jak mě někdo uvidí a bude šílenej trapas.

Převlékla jsem se do krátkých modrých šatů na noc a lehla si na postel. Ještě zbývá hodně času a moc nevím jestli mám spát a doufat, že se včas vzbudím nebo být tu dlooouhou dobu vzhůru...

Nakonec mě přemohl spánek, ve kterém jsem se modlila, abych se vzbudila včas. Mé přání se vyplnilo... Byla hluboká noc, kterou proplouvalo děsivé ticho a napětí. Potichu jsem vstala, oblékla si černou kápi a vzala si pytel, abych nazpátek nenesla ten těžkej kámen, jak vůl v ruce.

Když jsem vycházela z pokoje, začala jsem litovat toho, že jsem tam nešla přes den a vůbec...nevěděla jsem, proč jsem kvůli tomu tak opatrná.

Potichu jsem procházela palácem, když se otevřely dveře. Schovala jsem se za sloup a roztřeseně jsem dýchala. Ze dveří vyšla mužská hubená postava, připomínající Lokiho, ale v té tmě to nešlo poznat.

Když bylo opět všude ticho a nikde nikdo, vylezla jsem zpoza sloupu a zamířila do zahrady. Po jejím obvodu byly zdi, které když se přelezly, dalo se dostat nepozorovaně na louku, kde byly stáje.

Vylezla jsem na zeď ,,Hej ty!" Ten hlas... LOKI! Seskočila jsem na druhou stranu, ale dopad moc elegantní nebyl. Zvedla jsem se a utíkala do stáji.

Myslela jsem, že mi pukne srdce, byla jsem vyděšená a plná adrenalinu. Došla jsem ke hromádce sena a začala ji prohrabávat. Nahmatala jsem něco hladkého a vytáhla to. K mé úlevě to byl ten kámen, který se zdál větší než, když jsem ho viděla naposledy. Vložila jsem ho do pytle a přehodila si přes sebe kápi.

Otočila jsem se a stál přede mnou Loki. ,,Sundej si kápi!" Řekl výhrůžně a přistoupil blíž ke mně. Začala jsem trhaně dýchat, ale kápi jsem si sundat nehodlala.

Loki si mě prohlížel a pak ke mně natáhl ruku. Proběhla jsem kolem něj, ale chytl mě za kápi a stáhl mě zpátky. Rychle jsem si ji sundala a vyběhla ven.

Za sebou jsem slyšela Lokiho, který mě doháněl. V tu chvíli jsem zakopla a spadla ne zem. Snažila jsem se zvednout, když mě Loki otočil na záda a sedl si na mě.

Jednou rukou mi odhrnul vlasy z obličeje a druhou mi pevně přidržoval ruce na zemi. ,,Ty? Co tady děláš?!" Začala jsem sebou trhat ,,Pusť mě!" Loki povytáhl obočí a pohledem sklouzl na pytel s kamenem. A sakra! Ne ne ne, nesmí to zjistit...

Loki se naklonil k pytli, díky čemuž se nadlehčil a já ho ze se skopla. Popadla jsem pytel a zvedla se ze země, načež mě Loki chytl za nohu a strhl zpátky na zem. ,,Někam spěcháš?"

Naštvaně jsem vydechla a snažila se odplazit pryč i přes to, že mě držel. Loki mě přitáhl k sobě, tak že jsem ležela pod ním, přitiskl mi ruce k zemi a pomalu se ke mě začal sklánět. Musím něco přiznat... Loki je fakt sexy. Sakra co to říkáš, ne není! Ale je... Ne není! Co na tom záleží, musím pryč!

,,Nemůžeš mě pustit?" Ne nemůže! Jane, ta tvoje logika to je fakt něco... Jemu se to evidentně líbilo, protože se celkem pobaveně usmál. Za to mě už to začalo štvát, normálně by se mi to líbilo, ale z nějakého důvodů nebyla nálada.

Loki se mě nakonec zeptal ,,Proč mi nechceš říct, co v tom pytli máš?" Nooo to by mě taky zajímalo... Mám mu to říct? Já nevím ,,Omlouvám se Loki, ale nechci abys to věděl. A teď když dovolíš..."

Snažila jsem se zvednout, ale Lokimu se nechtělo. Namísto toho mě ještě víc zalehl (neležel uplně na mě, jen mě moc nenapadá jak to napsat co nejvýstižněji)

Lokimu trochu cukaly koutky, při pohledu na mě, jak rudnu vzteky. Tohle mě fakt vytáčí... on se vesele baví, zatím co ležím pod ním a nemůžu se skoro hnout. Má štěstí, že je tak těžkej, jinak bych mu asi vrazila... Ne nevrazila, spíš bych si zlomila o něj ruku.

Lokiho to nakonec přestalo bavit a zvedl se ze mě. Chytla jsem pytel, odkutálela se od něj a zamířila ke zdím zahrady.

Vyšplhala jsem na ni, ale když jsem chtěla seskočit na druhou stranu, uviděla jsem jak pod ní někdo stojí. ,,Chceš pomoct dolů?" No to snad ne...Loki! ,,Ne dobrý" odpověděla jsem ironicky. Chtěla jsem seskočit, když jsem zakopla a padala volným pádem. Něčí ruce mě naštěstí chytily a postavily mě na zem.

Ten Loki mě snad pronásleduje... ,,Děkuji ti, že jsi mě zachránil z něčeho, za co jsi mohl ty" Loki se ušklíbl ,,Doufám, že nemáš v plánu, potulovat se nadále v noci po Asgardu" Trochu jsem se zasmála a pak zavrtěla hlavou. Loki se usmál ,,Zvládneš dojít do pokoje sama?" Protočila jsem oči a usmála se ,,Jo neboj, dobrou." Obešla jsem ho a šla do pokoje.

Vešla jsem do pokoje, vytáhla kámen, který jsem obalila dekou, aby nebyl vidět a dala ho do skříně. Nakonec jsem si lehla do postele a vstoupila do říše snů.

Noo lidičky, tady to opět uzavírám. Vím, že toho není moc a že jsem se spozdila, ale snad mi to odpustíte... Já nikdy moc nevydržela psát něco dlouhýho, jako příběh nebo vést si deník, protože mě vždycky došlo nadšení pro to a doufám, že tenhle příběh dopíšu. Pokusím se vydávat díly několikrát do týdne, tak doufám, že mi to vydrží a že se vám budou líbit, pp :-*