Je marné se vzpírat

612 38 13
                                    

Tato kapitola obsahuje scény, přístupné pro ty, kteří jsou úchylní nebo si chtějí počíst něco zajímavého. (Je to moje první kapitola... nwm jak to nazvat :-/ ... 15+ ale přiznám se, že mi je 14 a určitě dost lidí dlabe na tohle, takže.... :-D Hezké počtení :-*

Po noci plné snů a občasných nočních můr jsem se konečně probudila... někdy odpoledne. Neochotně jsem vylezla z postele a šla se do koupelny umýt.

Zahleděla jsem se na sebe v zrcadle a pokusila se na sobě najít aspoň něco hezkého, ale skoro nic jsem nenašla. Sklopila jsem pohled k umyvadlu a vzpomněla si na poněkud nemalý řez mojí kůží, vypadající nyní vcelku zahojeně.

Otočila jsem se k velké vaně s rozlohou malého bazénku a napustila vodu, do kteté jsem přidala pěnu vonící po kokosu a lehla si do ní. Ležela jsem v horké vodě a dýchala, uklidňující kokosovou vůni páry. Ležela jsem ve vaně a přemýšlela o Lokim, Dragovi a co se vlastně všechno v mém životě stalo, když mě vytrhla z přemýšlení, chladnoucí voda, která mě donutila se zvednout, a rychle si umýt vlasy.

Vlasy jsem si zabalila do světle modrého ručníku a chtěla se převléct, ale k mé smůle jsem si oblečení nechala v pokoji a nezbývalo mi nic jiného, než zatnout zuby, najít oblečení a modlit se, ať se tam nikdo neobjeví.

Spěšně jsem ještě trochu mokrá, doťapkala ke skříni a začala se přehrabovat mezi šaty, spodním prádlem a dalšími věci, které bych si mohla oblíct. Nakonec jsem vytáhla tmavě fialové šaty, pošité květinami tmavším odstínem než byla látka šatů a pásem smetanově bílé barvy. Začala jsem se oblékat, když v tom někdo zaklepal.

,,Počkejte chvíli, převlíkám se" řekla jsem ve spěchu osobě stojící za dveřmi a s nervama jsem se dooblékla a upravila.

,,Dále.." řekla jsem nakonec, když jsem se v zrcadle rychle zkontrolovala. Zdobené zlaté dveře se otevřely a do pokoje vstoupila Frigga v bílých šatech se zlatým pláštěm lehce obmotaný kolem krku.

,,Doufám, že tě netuším.." zeptala se Frigga s milým a trochu starostlivým úsměvem.

,,Ne, nerušíte" ujistila jsem ji.

,,Nechceš se projít do zahrady?" Usmála se na mě a pokynula mi rukou směrem ke dveřím. Mlčky jsem přikývla a vyšla společně s Friggou ven z pokoje a následovala jí do zahrady.

Procházely jsme rozkvetlou zahradou, po které poletovali motýlci, daleko barevnější než na zemi, povídali si o rozdílech mého a jejího světa a ona mi pak vyprávěla, jaké to bylo, když byl Loki a Thor malí, jak si společně hráli a zakončila to se zármutkem v hlase u toho, jak se Loki pokusil zničit Jotunheim, a jak se vydal na Midgard, aby mohl vládnout aspoň tam, když ne na Asgardu. Bylo mi Lokiho líto, jak se musel hrozně cítit, když se dozvěděl o svém pravém původu a o tom kdo je.

,,Netrápí tě něco?" zeptala se Frigga, když si všimla mého zamyšleného a nepřítomného výrazu.

Jen jsem pokrčila rameny a podívala se zpátky na cestičku pode mnou. Nevěděla jsem totiž, jestli mě víc trápí to, co se stalo tu noc, na níž mám ještě patrnou památku na mé ruce, a nebo chování Lokiho, protože si nejsem jistá, co má znamenat, jak je ke mně někdy ledovej, jako severní moře, a někdy je tak milej a pozornej, že mi z toho jde mráz po zádech.

Frigga se chápavě usmála, jakoby věděla, nad čím jsem přemýšlela a pohladila mě něžně po tváři.

,,Už usím jít, mám se dostavit na poradu, prý je to dost vážné." Řekla nakonec s omluvným pohledem, já přikývla a Frigga odešla.

Po nějaké době procházení se sama mezi květinami, jsem si vzpomněla na jezírka s vodopádem, které by byly dobré na osvěžení v tomhle horku. Opustila jsem zahradu a šla po kamenité cestičce, která vedla k řece, a ta se na ně napojovala.

Vyšla jsem z keříků a přede mnou se rozprostírala louka a nádherná tyrkysová voda, vybízející k tomu, aby jste do ní skočili. Sundala jsem si šaty a zůstala ve světle modré podprsence bez ramínek a kalhotkách, sloužící nyní jako plavky.

Krůček po krůčku jsem šla vodou, až mi z ní trčel jen krk s hlavou. Pod vodou jsem doplavala k vodopádu, stékajícího z hornější tůně, stoupla si pod něj a nechala osvěžující a silný proud vody, aby na mě dopadal.

Když jsem se znovu potopila do téměř průzračné vody, uviděla jsem, že na dně se něco zalesklo, což ve mně probudilo lovce pokladů. Na písčitém dně ležel malý stříbrný prstýnek s rubínem, který jsem si nasadila, aby mi cestou na hladinu nevypadl, a neklesl zpátky na dno.

Doplavala jsem na břeh, kde jsem si lehla trávu, zavřela oči a vyhřívala se na příjemném, skoro zapadajícím slunci.

Po chvilce jsem měla pocit, že mě někdo pozoruje. Pootevřela jsem oči, a vzápětí je otevřela úplně, když jsem zahlédla nějakou tmavou siluetu stát kousek ode mě.

Byl to Loki, stál přede mnou a pozoroval mě se svým ďábelským úsměvem. Rychle jsem sjela pohledem po mém spodním prádle, které nyní bylo promočené a bohužel i trochu průsvitné. Prudce jsem se posadila, skrčila nohy, obmotala je rukama a usmála se, jako by se nic nestalo.

Lokiho moje reakce pobavila, což bylo velice patrné na jeho zářivém a naprosto úžasném úsměvu. Loki ke mně došel, čupl si a rukou mi pomalu sjížděl po tváři, přes krk až k paži. Pak se ke mně začal přibližovat, rozpojil mi ruce a pomalu mě pokládal na zem. Začala jsem se vzpírat a snažila se ho ze sebe nějak zhodit, ale přece jenom to byl bůh, takže jsem proti němu neměla žádnou šanci. Přidržel mi ruce na zemi, obkročmo si na mě sedl a přiblížil se tentokrát tak, až jsme se dotkly rty. Polibky byly nejdřív jemné, ale pak se čím dál víc prohlubovaly, až jsem nevnímala snad nic jiného, než jeho dokonalé rty a proplétající se jazyky.

Loki se po chvíli odtáhl a začal mapovat polibky můj krk a hruď, ze které sundal podprsenku a jazykem mi dráždil bradavky. Když skončil s pohráváním si jazykem na mých prsou, sjížděl rty pořád níž a níž, kde ho zastavily kalhotky, které sundal a pohodil je na trávu vedle nás, kde už ležela podprsenka.

Roztáhl mi od sebe nohy a poškádlil mě v klíně nejdřív prstem a následně ho vyměnil za jazyk. Prohnula jsem se a zavřela oči slastí a vzrušením, jenž ve mně sílili.

Loki mě vzal do náruče, pobral moje oblečení a přemístil nás do mého pokoje, kde mě položil na postel, přivázal mi k ní ruce a nohy a znovu začal líbat moje nahé tělo.

Pak vzal saténový šátek, který se povaloval na zemi a jemně mi s ním přejížděl po těle, přes prsa, břicho a hlavně mezi nohama, což mě pokaždé donutilo se prohnout v bocích.

Šátek poté pohodil na zem a sundal si všechno oblečení co měl na sobě a rozvazal mě. Začal mě líbat na rtech a krku, a než jsem se nadála, tak do mě vstoupil. Vzrušením jsem zaklonila hlavu do polštáře a vydala tichý vzdech. Tempo nejdřív bylo relativně klidné, ale brzy se začalo zrychlovat.

Loki mě při tom líbal, aby utišil moje slastné vzdechy, naplňující celou místnost, do té doby, než jsme oba vyvrcholili. Loki mě pak dlouze a vášnivě políbil, lehl si vedle mě, přitáhl mě k sobě a zakryl nás lehkou bílou přikrývkou. Dal mi ruku kolem pasu, a pak s ní sjel trochu níž. Za chvíli jsme se oba propadli do říše snů, které měly jen jedno téma...

No, doufám, že se vám kapitola líbila a prosím odpusťte mi případné chyby nebo jestli vás scéna zklamala, ale snad mi to prominete, jak už jsem zmiňovala, je to moje první takováhle kapitola, tak mě nezabijte. A jestli se vám bude chtít, tak komentujte (s citem) ohledně vašeho názoru na moji schopnost psaní takovýchto scén. Děkuji všem, že to čtete a trpíte mi nepravidelný a dlouhý časový úsek ve vydávání kapitol :-*

Láska nebo nenávistKde žijí příběhy. Začni objevovat