"A co mám přesně zjistit?" zeptala jsem se.
"Zjistit kam zmizel Jan IV. " řekl Tréville a pobídl mě ať jdu ven.
"Tak co ti chtěl?" řekl d'Artagnan a ukrojil si kousek sýru.
"Nic...jen...jdu na misi pro mušketýry a mám najít Jana IV., závidíš?" odvětila jsem a tvářila se.
"Ne alespoň míň práce pro nás" odvětil d'Artagnan.
"Noo...ale vy máte jet se mnou..." řekla jsem a pousmála se.
"To tě máme asi hlídat.." řekl Portos.
"Ne jen tam jít abyste no prostě šli se mnou no.'' řekla jsem a vytrhla d'Artagnanovi sýr.
"Hej!!" vykřikl a vzal si jiný.
"A kde máš hledat?" zeptal se Athos.
"Blízko mojí vesnice, ale za kostelem je údolí kde podle všeho bydlí." řekla jsem.
"No tak to by ses měla jít chystat nebo snad ne?" řekl Aramis a já jen přikývla a šla si připravit koně. Za necelou čtvrt hodinu jsme vyjeli. Celou cestu nikdo neprohodil ani slovo. Byla jsem nervózní a trochu mě to děsilo. Vypadalo to jako by vás vedli vstříc smrti. A když vedle mě spadla větev zašeptala jsem:
"Proč jsme potichu??"
"Tahle vesnice je tichá, podle legendy tady je ticho od té doby co vyhnali jednu hodnou osobu, vládne teď zde zlo.." odvětil Portos.
"To je jen báchorka že?" odvětila jsem.
"Je to legenda, tak nevím.." řekl Portos a předjel mě.
Dojeli jsme k domu kde asi bydlí Jan IV. Vešli jsme dovnitř a já uslyšela jak tam někdo něco dělá. Pomalu jsem se plížila, nabila pistoli a zaryla hlaveň do zad a vyhrkla:
"Kdo jsi? Jméno, příjmení, co tady děláš!!
"Já...já jsem Ale...Alexandr a jse...m muške...týr.." řekl.
"No to ti budu věřit!!" řekla jsem a zaryla hlaveň pistole hlouběji.
"Au, vážně to jsem.." řekl.
"Jak ti mám věřit?!" zeptala jsem se.
"No to nevím.." řekl.
"Alexandře, co tady děláš?" řekl Athos a mířil na něho pistolí.
"Vždyť jsem nic neprovedl, byl to omyl.." řekl Alexandr.
"Ano omylem jsi se vetřel k mušketýrům a chtěl omylem zabít krále jedem. To byl omyl co?" řekl Athos a usmál se. Pomalu jsem pistoli oddělala ale toho využil, vytáhl dýku a dal mi ji pod hrdlo a zařval:
"Oddělej tu pistoli Athosi!!''
Mezitím doběhl Aramis s Portosem a pak i d'Artagnan.
"Pusť ji!!" zařval Aramis.
"Nikdy, vy jste ti co mě udali a já se vám teď pomstím." řekl a chytl mě silněji a namířil pistoli na Aramise.
"Dej to dolů!" řekl Portos.
"A teď je její konec!" řekl Alexandr a střelil mě do zad a rychle utekl. Byl to zásah do boku. Ztrácela jsem rovnováhu a padala dozadu. A viděla před sebou černo. Aramis mi kulku vyndal a začal to zavazovat. Ale to už jsem se propadla do tmy.
Po probuzení jsem vstala a šla za Aramisem. Hledali jsem něco o Janovi IV.. Nikdo nepromluvil jen Aramis mi řekl ať se prospím. Nabídku jsem přijmula, lehla si na pohovku která tam byla a usnula. Po probuzení jsem se cítila lépe. Došla za Portosem a pomohla mu hledat stopy. Bylo tady ticho,ale klidné ticho se změnilo když Athos našel pergamen s přepravou střelného prachu do paláce.
.
ČTEŠ
The Musketeers ✔
FanfictionRok 1630, neboli 17. století. Skoro 17- ti letá dívka Anna de Flories , dcera mušketýra bydlí ve vesnici poblíž Paříže. Jednoho dne tam přijedou mušketýři Athos, Aramis, Porthos a D'Artagnan kvůli misi a hledají obydlí. Tímto způsobem se seznámí a p...