The Musketeers ✔

* XXIII. Starosta vyřešen, jde se na turnaj a potom kapitán *

"Anno!!!" zařval někdo do ucha.

"Co... co je ?" řekla jsem.

Když nikdo neodpověděl , otevřela jsem oči. Uviděla jsem Aramise, Portose, Athose a Trévilla s naštvanými výrazy. Athos mě zvedl , chytl za koženou bundu(za límec) a řekl:

"Kvůli tobě a tvému pitomému útěku , jsme teď považováni za zrádce, dokud tě nepřivedeme, nesmíme se vrátit!!! Byla to chyba tě sem přivést, největší chyba.. " a potom se odmlčel. Šlo poznat že asi přemýšlí nad tím co řekl protože to bylo vidět v obličeji.

"Klid , není to tak hrozný , nebo ano?" zeptala jsem se.

"Je to hrozný!!" křičel Athos a pořád mě držel, tentokrát silněji.

"Athosi, nech ji!" zařval Tréville a vyprostil mě ze Athosova zajetí.

"No tak jo, vydám se jim. A mám i nápad jak to provedeme." řekla jsem .

"Jak?" zeptal se Portos.

"Prostě já půjdu po náměstí, koupím si jablko, vy tam
příjdete, poperete se se mnou a vy vyhrajete a dovedete mě králi a očistíte si své jméno" řekla jsem.

"A já kvůli zkopání pitomýho starosty budu zabita.." zamumlala jsem si.

"Anno ale ty nebudeš souzena, jen ..." odmlčel se Aramis.

"Co.. co se mnou bude??" vyhrkla jsem.

"Jen ten starosta může rozhodnout jestli přežiješ nebo ne.." dořekl.

"Co to je za spravedlost, to prostě řekne smrt nebo život." řekla jsem .

"Král řekl že se do toho nebude plést, byla jsi na místě kde je "králem" on (tedy ten starosta) ..." vložil se nám do rozhovoru Tréville.

°Tak tedy na náměstí , po nudné cestě...°

Šla jsem podle plánu. Přijít na trh. Vzít si jablko, sníst ho celé. Bod tři nějak nevycházel, jedla jsem už asi třetí jablko, ale mušketýři nikde. Opřela jsem se o sloup a čekala. Vtom mi dal někdo dýku pod hrdlo a řekl:

"Sundej si opasek!" Poznala jsem že hlas patřil Aramisovi. Odhodila jsem ho. Když se skláněl pro můj opasek, uvolnil dýku a já se vysmejkla. Tasila kord. Když to chtějí akční budou to tak mít. Ale když jsem se otočila Aramis už tam nebyl. Nikoho jsem neviděla. Sehnula se pro opasek, ale někdo mě shodil na zem. Otočila jsem a viděla Portose.

"Vy toho nenecháte" zašeptala jsem. Jen přikývl. Pochopila jsem že je to znamení, čekala, čekala a přišel i Athos . Sebral mi opasek a já ho kopla do břicha. Spadl a já se pokusila zvednout a utéct ale Portos a Aramis mě dostihli a já nestihla zastavit a tak jsem spadla. Když jsem vstala stál tam Tréville a mířil na mě pistolí.

"Jdeme!!" řekl a šťouchl do mě. Tak jsem raději šla

° V paláci°

"Anno, to jsem nečekal.." řekl král.

"Ano vím, jste mnou zděšen.." řekla jsem.

"Starosta Vám udělil milost, jen pokud mu něco splníte..." řekl.

"A o co se jedná?" zeptala jsem se.

"Nevím nic mi neřekl, ale máte prostě do tří dnů přijet.." řekl a já odešla.

°°°
"Kdy chceš vyrazit ?" řekl Tréville , jako by se mě chtěl zbavit.

"Počkat , nestihnu ten turnaj.." řekla jsem.

"Král ho posunul protože prší takže se nemusíš bát.. " řekl Aramis.

"A tady máš opasek.." řekl Athos.

° Po stejné cestě k vesnici kde se narodil Athos °

Když jsem dojela , koně jsem si nechala přivázaného u pastvy a já se vydala vstříc starostovi. Jeho dům jsem našla rychle, horší bylo ale vejít. Nádech, výdech. Zaťukala jsem. Nikdo mi neotevřel tak jsem vešla . Byla tam docela tma na to že bylo poledne. Někdo mě ale chytl , shodil na zem, strhl pásek a nechal ležet na zemi. Pokusila jsem se zvednout , ale on mi dal nohu na záda.

"Anna de Flories, nemám - li pravdu?" řekl někdo.

"Kdo jste , ukažte se mi!!" řekla jsem

Tajemná osoba mě vzala a posadila na židli.

"Anno, víte že vy , máte něco co mi patří?" řekl.

"A co to je?" řekla jsem.

"Vaše smrt.. " dořekl a pokusil se mi vrazit dýku do srdce. Uhla jsem. S rychlostí jsem vyběhla ven a viděla že ta tajemná osoba je starosta.

"Měla jsem to tušit.." zamumlala jsem si. Ale to už jsem do něčeho narazila a spadla. Když jsem se zvedla, stál tam starosta a mířil na mě pistolí.

"Hej, já nechci problémy, jen jsem přijela , že něco potřebujete!" vyhrkla jsem.

"Aha tak tím pádem hned vypadni." řekl starosta.

Hned toho večera jsem odjela. Bylo mi jedno jestli mě někde, někdo přepadne. Ten blbej starosta po mě chce ať přijedu a on se mě pokusí zabít.. Dojela jsem do Paříže a neměla chuť cokoliv dělat. Lehla jsem si na postel a usnula.

Název je dlouhý ale jiný nemám.. :•3