XXIV. Že by průšvih?

177 17 0
                                    

Ráno jsem vstala a šla se dolů nasnídat. Bylo tam hodně mušketýrů ale zahlédla jsem i Aramise, Portose , d'Artagnana a Athose. Přišla jsem k nim blíž a pozdravila. Nikdo mi neodpověděl tak jsem řekla znovu :

"Dobré ráno, jak jste se vyspali?"

Odpověď jsem nezískala a proto řekla :

"Hej, co Vám je?!"

"Anno, my teď nemáme čas na zábavu.. Jsme povoláni ke králi protože jsme se prali s kardinálovými gardisty.. asi víš jaký je trest.." řekl nevrle Portos.

"Aha, mám jít s vámi?" navrhla jsem.

"Pokud chceš.." odsekl Athos.

"Promluvím s králem , možná vám to odpustí...má mě rád.." řekla jsem.

"Tebe má rád, nás ne. " řekl Aramis.

"A ne neodpustí nám to. Protože už jsme se do toho zapletli tisíckrát.. " dořekl d'Artagnan.

"No tak klid , vždyť se vás Tréville snad zastane, nebo snad ne??" řekla jsem a podívala se na kapitána který se po nás díval.

"Ne, ten se nás nezastane, kdyby to zjistil tak by nás přivázal ke stromu a postřelil. Nebo by sis užila dlooouhé kázání." řekl Aramis.

"Ale ...já...no...ahm.." pokoušela jsem vymyslet plán nebo návrh ale nešlo to.

"Anno víš co, raději běž pryč!!" odsekl Portos a já raději odešla. Napadl mě nápad , nebyl to teda ten nejlepší nápad ale nápad to byl. Donutím je aby se mnou bojovali a tím je přivedla na jiné myšlenky. A mezi tím se zeptat jestli by jim král trest nesnížil nebo prominul.

"Hej hoši!!" zařvala jsem na ně. Otočili se a já se trochu zalekla. Výrazy které měli byli děsivé. Jako by říkaly :

''Co chceš Anno, nás nic nezajímá, neštvy nás!"

Můj strach jsem ale zamaskovala když jsem si vzpomněla na to vzrušení při boji.

"Víte co na vás nechápu, proč tady sedíte , kdyby jste mohli tu příhodu řešit !!" řekla jsem a pokračovala :

"Athosi ty jsi závislý na vínu a mušketýr, jde to vůbec?" Vypadalo to že začali být naštvaní. A Athos už se zvedal a vytahoval kord ale Portos ho zadržel. A já pokračovala.

"Portosi, ty jsi ten nej...blbější muž.." vykoktala jsem a bála se co nastane. Vstal, natáhl si rukavice a šel na mě ale d'Artagnan ho zastavil.

''D'Artagnane ty by jsi nezabil ani mouchu.." řekla jsem.

Teď už se na mě hnali všichni tři . Portos, Athos a d'Artagnan . Aramis tam jen seděl a přihlížel.
Ho rozrušovat nebudu , umí to s mušketou a...

V mé menší nepozornosti mě Portos shodil na zem, Athos mě pomohl stát a řekl mi s vážným výrazem:

"O co jde? Proč nás urážíš?"

"Do toho vám nic není.." řekla jsem.

"Není? Ale je." řekl.

"Athosi, já...hej za tebou!" řekla jsem.

Zajímavě se otočil a já toho využila. A šla opět podle plánu. Tasila kord a šla na to. Vyjela sekem na hlavu ale vyhnul se. Za chvíli šlo poznat že se vžil do boje a nemyslel na problém s gardisty. Vžil se i Portos a d'Artagnan. Aramis se jen díval.

"Dost, proč nás urážíš? Proč!" řekl Athos, který mě dostal ke sloupu a dal mi kord pod hrdlo.

"Já jsem chtěla abyste se trochu uvolnili od toho problému s gardisty a já mezitím vyřešila ten trest.. " řekla jsem a čekala na odpověď.

"Anno, řekli jsme ti že si to vyřešíme sami!!" řekl Portos.

"Vy čtyři ke mě do kanceláře" řekl Tréville. Došla jsem a kapitán začal:

"Dozvěděl jsem se že jste se prali s kardinálovými gardisty, ale máte štěstí, král vás ušetřil protože je ten turnaj pozítří a chce abyste trénovali. Ještě jedna věc pojedete na misi. Teď běžte ať jste do večera zpět!"

"Tak jedeme a co že to máme udělat?" zeptala jsem se.

"No jo Tréville nám nic neřekl kdo to půjde zjistit?" řekl Portos

Chtěla jsem zaťukat ale Tréville otevřel dříve a řekl:

"Málem bych zapomněl , tady jsou informace o misi.."

"Děkuji..." řekla jsem a četla o co se jedná.

"Podle tohoto pergamenu máme najít tajnou místnost v zemi a potom nějaký pergamen který prý může usvědčit královnu z velezrady.. " řekl Athos a Aramis se udiveně podíval.

"Královna je vina z velezrady?" řekl d'Artagnan.

"Nevím.." řekl Aramis.

"A kde že je ta tajná chodba?" zeptala jsem se a nasedla na koně.

The Musketeers ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat