Rok 1630, neboli 17. století. Skoro 17- ti letá dívka Anna de Flories , dcera mušketýra bydlí ve vesnici poblíž Paříže. Jednoho dne tam přijedou mušketýři Athos, Aramis, Porthos a D'Artagnan kvůli misi a hledají obydlí. Tímto způsobem se seznámí a p...
Nevěděla jsem kdo to je a podle mě matka měla přijet až za pár týdnů. Vzala jsem si opasek který mi dovezl posel a vytáhla jsem pistoli a šla otevřít. Když jsem otevřela nikdo tam nebyl a tak jsem se vrátila zpět do domu. Vtom někdo znova zaklepal. Otevřela jsem a zakřičela:
"Kdo tady je?"
Vtom jsem uslyšela výstřel. Rychle jsem si nabyla pistoli a vyšla ven a taky vystřela vtom mě někdo napadl zezadu a dal mi dýku pod hrdlo. Když jsem polkla cítila jsem ji. Tajemný hlas se mě zeptal:
"Kde je tvoje matka?"
Odpověděla jsem sýpavým hlasem: "Já...já to nevím"
"Já si ji najdu, já a moje parta!" řekl děsivým hlasem.
Vytáhla jsem si dýku a vrazila mu ji do srdce. Svalil se k zemi a vtom někdo vyrazil dveře.. Nabitou pistolí jsem ho sestřelila a zjistila že to byl další z té party. Obešla jsem celý objekt kolem chaty a nikoho nenašla. Došla jsem domů,vyšla po schodech a lehla si na postel a vtom jsem uslyšela dole šramot. Nabyla si pistoli a potichu šla dolů. Schody vrzali a proto jsem našlapovala pozorně. Uviděla jsem dvě osoby, jak se potulují po chatě . Viděla jsem že jeden byl blízko vázy a tak jsem vzala pistoli a střelila do ní. Polekali se a téže si nabyli pistoli. Udělala jsem si plán. Šla jsem do kuchyně a jeden z těch dvou tam byl. Vzala jsem pistoli, dala mu ji na záda a řekla:
"Kdo jsi?"
"Js...jsem Ara...mis, královský mušketýr a hledáme obydlí na úkol " řekl koktavě.
"To říká každý, nemáte lepší výmluvu?" řekla jsem.
"Ale já nelžu,mám znak mušketýra!" řekl a otočil se a ukázal mi jej.
"To se dá sbalit kdekoliv, jdeš lesem,potkáš mušketýra, zabiješ ho, necháš si jeho znak a všem tvrdíš že jím jsi.." řekla jsem a pousmála se.
"Co se tady děje, Aramisi?" ptal se druhý muž a mířil na mě pistolí.
"Ale nic a pryč z mého domu zlodějové!!" řekla jsem a odhodila toho muže pryč. Odešli a já si šla trénovat šerm. Jak jsem šla na něco tvrdého jsem stoupla. Byl to náhrdelník. A uvnitř byl obrázek pomněnky. Usoudila jsem že to je jednomu tomu "mušketýrovi" upadlo. Večer byla bouřka a já vyšla ven a hledala kde táboří. Byli za naší chatou u starého ohniště. Všichni spali jen jeden hlídal. Došla jsem k němu a přisedla si.
"Ty?" zděsil se.
"Ano, já." řekla jsem.
"Pořád nevěřím že jste mušketýři ale..." řekla jsem.
"Kdybychom nebyli mušketýři, hned bych tě zabil." řekl.
"Hm..." řekla jsem.
"Tohle jsem našla hned potom co jste odešli. Nepatří vám to? " řekla jsem a předala mu náhrdelník do dlaně.
"Hm..děkuji ani jsem si nevšiml že jsem to ztratil." řekl muž.
"Já jsem Athos a ty? " řekl.
" Anna." řekla jsem.
"Co se tady děje?" řekl jeden z mušketýrů který se vzbudil.
"Jen jsem tady Athosovi dala něco co ztratil..." začala jsem.
"Ty ses jí představil?" řekl muž.
"Klid Porthosi" řekl Athos.
"... a pozvat vás dovnitř do mého domu abyste tady nezmokli " dořekla jsem.
"No zmoklí už jsme ale odmítnout nemůžeme. Takže přijímáme." řekl Porthos a šel vzbudit ostatní.
Vešla jsem dovnitř a mušketýři za mnou. Athos hned pronesl: "Hezký dům. No možná bysme se ti mohli představit."
"Tohle je d'Artagnan..."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"...tady je Porthos..."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"...zde je Aramis..."
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"... a já jak jsem se zmínil jsem Athos "
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Celý večer jsme se seznamovali. Pili víno a zkoušeli spolu bojovat. A když jsem usínala uvědomila jsem si že to asi nebudou zlí bandité ale češtní mušketýři.
