Ardhes
Dnešek je vážně plný překvapení, přemýšlela jsem když jsem dojídala oběd. Talíř jsem nechala tam kde byl, to mají za to, že na mě nemyslí, a vyšla ven z kuchyně.
Venku bylo pusto, jako vždy. Ani mi to tu nepřipadá jako hrad, když tu nikdo není. Šla jsem k sobě do pokoje. Zavřela jsem dveře a lehla si.
Za chvíli jsem uslyšela smích. Takový potichý klučičí smích. Pod mojí postelí. Rychle jsem vstala a podívala se pod ni.
Dvě známé malé osoby se tam válely smíchy a koukaly na mě. "Co tady sakra děláte?!"
Kluci vylezli zpod postele a posadili se jako by nic na moji postel. "Nemůžeme najít Calla, nevíš kde je,?"
"Nevím a ani mě to nezajímá! Teď už mi konečně řekněte jak jste se sem dostali" řekla jsem trochu naštvaně.
Kluci se pousmáli. "Co je?" Ale d už nic neříkala. "Mám hodně otázek a chci odpovědi" řekla jsem a zamčela dveře. Kluci se jenom potutelne pousmáli.
"zaprvé...co se stalo s Alexem." posunula jsem si židli blíže k nim a sedla si na ni.
"Já jsem Keren." řekl jeden s tmavě hnědýma vlasama. "A já jsem Will." řekl druhý s černýma vlasama.
Povzdychla jsem si. "Já jsem Ardhes." řekla jsem. "Jo, my víme. Řekl nám to Alex. Poté co jsi odešla z nás země dal král Alexe zavřít do vězení. Chce ho tam prý držet dokud nebude válka. A pak ho pošle do boje proti tobě." řekl Will.
"Aha.." řekla jsem si spíš pro sebe. "A.. Ty jsi jeho spoluvězeň?" podívala jsem se na Willa. "Jo, no...mi oba" zasmál se.
"Proč by někdo zavíral dvanáctiletý kluky do vězení?" nechápala jsem.
"Protože ví něco co ostatní ne." ozval se za mnou známý hlas. Ten tu chyběl. Pomyslela jsem si.
"Taky jsi mi chyběla..." zasmál se Callum a kluci se jen pousmáli. Prošel kolem mě a dal mi pusu na tvář. Pak si sedl na postel za klukama a usmál se.
Musela jsem uznat, že je roztomilej. Ale jen trochu.
"To sis mohl odpustit. Jsou tady děti." ušklíbla jsem se. Jen se pousmál. "A co že to vědí za informaci?"
"Vědí, že královna pochází z této země. A to je vlastizrada." řekl Call. "proto nás král vězni spolu s tvým dračím přítelem." řekl Keren.
"Aha...a ještě jedna otázka. Jak se jste se sem dostali?" Kluci se začali smát a Call se jenom ušklíbl.
"No?" čekala jsem až se dochlámají. "Callum nás propašovává pryč. Jednou za týden." řekl Will.
"Cože?! Víš co to znamená Callume?" podívala jsem se vyděšeně na upíra. Pokrci rameny "Vlastizrada."
Nevěděla jsem co mu na to říct. Tvářil se tak klidně. A co mě to vlastně zajímá? Mohl by mě tam taky propašovat. Viděla bych Alexe.
Ale...co by z toho vlastně bylo? "Hej...jsi tu?" zamával mi Callum před obličejem."Jasně..." řekla jsem jakoby nic..
"No..už musíme jít." usmál se Callum a všichni tři vstali. Při cestě ke dveřím mi dal ještě jednu pusu na tvář a pak všichni zmizeli.
*******
Čau lidi.
Taky máte prázdniny? 😀
Já teda jo, a tak přidávám další kapitolku.
Snad se líbí...komenty, votes, však to znáte...
Díky kacenkq 😘
ČTEŠ
Já se vrátím!
FantasyArdhes je celkem normální holka...žije na normální farmě s normální matkou. Jednoho dne se však všechno změní...a když říkám všechno, myslím tím opravdu všechno, včetně jí samotné. Ahoj, doufám, že se vám můj příběh bude líbit...začátky jsou těžké...