Wrong boy // l.p. (Czech)

36.

Sepnula jsem si vlasy do copu a věnovala si krátký pohled do zrcadla, abych se ujistila, že mi nikde nestojí vlasy. Každou chvílí měl přijít ten Amyin kluk a - abych byla upřímná - nijak moc jsem se netěšila. Ale na druhou stranu jsem na něj byla celkem zvědavá, protože jsme vždycky měly s Amy podobný vkus.

Otočila jsem se zády k zrcadlu a zamířila k posteli, na kterou jsem si sedla. Natáhla jsem ruku pro svůj mobil, který před chvílí zavibroval, a odemkla ho, rovnou klikajíc na zprávu od Liama.

Liam: tak co, už tam je?

Já: ne, zřejmě si chce zachovat dramatický příchod

Liam: :D jak myslíš, že bude vypadat?

Já: uhm, jako kluk? :D

Liam: ohh, skvělý tip

V tu chvíli se domem ozval zvonek, což mě donutilo si povzdechnout a napsat Liamovi poslední zprávu:

Já: už je tu, musím jít :)

Následně jsem si schovala mobil do kapsy od svých lehkých jeanů a zamířila pryč ze svého pokoje. Už na chodbě jsem zezdola slyšela hlasy, ale zřetelně jsem slyšela jen ten mamčin nadšený - možná se ani chudák nedostal k slovu. Po schodech jsem scházela pomalu, abych si ještě nechala trochu času jen pro sebe, protože mi bylo jasné, že mě mamka nenechá jen tiše sedět a jíst.

Zhluboka jsem se nadechla a vstoupila do kuchyně, odkud se hlasy ozývaly, a překvapeně se zastavila, když můj pohled padl na nově příchozího. Uvnitř mě se začaly hromadit rozdílné emoce - překvapení, bezmocnost a nejvíce ze všeho vztek. Když mi hnědé oči pohled oplatily, spojila jsem své obočí v jedno a snažila se vztek nechat jen uvnitř sebe.

„Sid, tohle je-" začala Amy, ale já ji skočila do řeči.

„Zayn," špitla jsem. Své zatnuté pěsti jsem přesunula za sebe a snažila se na svých rtech vytvořit přirozený úsměv (ale myslím, že se mi to moc nedařilo).

„Sidney," taky vyslovil mé jméno. Nejspíše si myslel, že to byl ode mě pozdrav, ale to se k tomu ani při nejmenším neblížilo. Jak se spolu panebože poznali? Kdy se dali dohromady? A hlavně - proč?

„Odkud se znáte?" zeptala se nechápavě mamka a oba si nás prohlédla.

„Chodí na stejnou školu," pokrčila jsem rameny a pokusila se udržet si svůj - celkem úspěšný - úsměv. Přešla jsem k jídelnímu stolu a posadila se na jednu ze čtyř židlí. Rozhodně jsem s ním nechtěla sedět u jednoho stolu, ale musela jsem to přetrpět. Už jen kvůli mamky a Amy. Ale stejně se s tím nehodlám smířit a budu se snažit zjistit, co má Zayn v plánu, jelikož nevěřím tomu, že by se jen tak najednou změnil z toho debila na vhodného přítele pro mojí ségru.

Amy se posadila ke druhé straně stolu, křížem ke mě, tudíž se Zayn posadil naproti mě. Mamka šla zatím pro jídlo a tak jsem si vytáhla mobil, kde jsem měla jednu nepřečtenou zprávu.

Liam: dobře, pak mi napiš :)

Hádám, že Liamovo 'pak' je teď.

Já: tak tohle jsem rozhodně nečekala -.-

Zvedla jsem svůj pohled na Zayna a propálila ho pohledem. Nikdo se na mě nedíval, takže to stejně nemělo žádný výsledek, ale já si potřebovala alespoň trochu ventilovat vztek. Přísahám, že jestli Amy ublíží, uříznu mu koule.

V ruce mi zavibroval mobil, a tak jsem k němu vrátila pozornost.

Liam: co se stalo? je to snad nějaký hot týpek, jako já, kterýho jí zavidíš? :D