Tajemství Labirintu

Labyrint IV

Kim a Toby:
Po chvíli Vešli do další části Labirintu. Bylo to bludiště z živého plotu. Bylo ale hrozne uzke. Kolem to trochu šustilo a oba dva začali cítit nepříjemný pocit nervozity.
"Áááááááááááá...." Zakřičela najednou Kim. Než se oba dva stačili vzpamatovat, už ležela Kim na zemi. Kolem ruky měla obtočenou nějakou lijánu, ktera ji táhla do křovité zdi. Toby se ji snažil vysmeknout, ale lijána byla moc silna. Vytáhl svou kuši a namiril ji rovnou na lijánu. Vystřelil, ale lijána i Kim sebou tak cukali, že se mu nepodařilo trefit cíl. Ostrý hrod šipu se zabodl do Kimini ruky. Kim zaječela, ale její křik pomalu utichaval když mizela v křovině.
Toby na nic nečekal a vlezl za ní. Křoví bylo tak huste, že kolem něj byla tma jako v pytli. Prodiral se hustými větvičkami, které mu dělali šrámy po celém těle. Na chvíli se zastavil a vydýchaval se. Najednou ale z dálky uslyšel zaječení a znova se rozběhl. Po chvíli uviděl v dálce světlo. Doběhl k němu a zjistil že tam křoví konci. Vyběhl z něj a uviděl Kim ležet na zemi. Lijána jí stále svirala ruku, ale na konci byla usekla. Rozhlédl se ale kolem nikdo nebyl. Na zemi ležel jakýsi papírek, ale na to ted nemel čas. Rozběhl se ke Kim a vzal její ruku. Sevřel šip a vytrhl jí ho z ruky. Kim zaúpěla. Pak vytáhl z batohu lékárničku a snažil se zastavit proudění krve z její ruky. Konečně se mu to povedlo. Kim stále ležela na zemi a snažila se vzpamatovat. Toby si lehl vedle ní a po chvíli oba usli.

Zoe a Jack:
Pote co se oddělili od nás, se cesta rozšiřovala. Za další zatáčkou se oba zastavili. Byla tam jakasi..... ehm divna věc. Byla to brána, jejíž výplň byla černo fialova, takova kosmicka. Udiveně se na sebe podivali.
Zoe: "Cesta dal nevede, budeme do toho muset vejít."
Rozešli se k tomu, ale nějak to zadunělo. V tu chvíli Zoe uskočila k Jackovi a chytla ho vystrasene za ruku. Podival se na ni a usmál se. Pokračovali dál az došli do ní. Svět se začal vlnit a chvíli bylo bílo. Potom se před nimi objevily skály.
Jack: "To byl určitě teleport. Přesunul nás z Labirintu do hor."
Najednou se nad nimi objevil velký bouřkovy mrak.
Zoe: "Nemůžeme tady zůstat, musíme prostě někam jít."
Tak šli. Po chvíli začalo lit jako z konve. Šplhali po skalkách, zatímco jim po těle stekaly kapky deště. Neměli na sobe ani nitku suchou.
Zoe: "Vypadám jako zmokla slepice!"
Jack: "Ne, spíš jako zmokla kapusta."
Zoe před sebou uviděla louži. Vyskočila a když dopadla do louže, vystrikla z ni voda az na Jacka. Ten se zahihnal.
Jack: "Jsme si kvit?"
Zoe: "Jo."
Five minutes later:
Oba dva na sebe cakali vodu. Pak se Jack rozběhl a zduchl Zoe do kaluže. Jack se smal od ucha k uchu zatímco Zoe naštvaně seděla v louži. Pak ji Jack podal ruku a Zoe se ji chytla. Ale místo toho aby ji vytáhl nahoru, Zoe zatáhla a stahla ho k ní do kaluže. Ted se hihnali oba dva. Pak se Jack naklonil nad Zoe. Ta ho chytla a prevalila se nad něj. Pak udělal Jack to samé, ale prevalovali tam přes sebe sudy.
Zastavili se když byl Jack nad Zoe. Koukali si navzájem do oči jakoby byli zhipnotizovaní. Začali se k sobe přibližovat až se políbili. Pak se na sebe zase čuměli. Zoe se usmála a odstrčila Jackovu hlavu svoji rukou.
Pak si lehli a spali. Jakože každej sám.

Tak jak se vám tahle kapitola líbila?

Kdo myslíte že to měl těžší?

Pište do komentářů

Ta brána byla jako v minecraftu :-D

Těším se u další kapitolky

Your Melisabett ♡