Před nami stala velká, zelezna brána. A za ni. .... Samozdrejme prodej vstupenek. Bylo zo celkem drahy, jedna vztupenka tři eura. No a potom ta krása pokračovala. Uprostřed vedla dlouha cestička a kolem ni byl krásný, anglicky a zarive zeleny trávník. Po cele delce byli vysazeny květiny ruzneho druhu. Uprostřed byla Krásná fontána s čtyřmi patry, pres které přetékala voda.
Dále tam bylo uděláno soumerne "bludiště" z živého plotu. Každých pět metrů byli květináče s zajímavými květinami. Na konci cesty byl veliký skleník."Tak tohle chci domu." Rekl Charlei a ukazoval pri tom na květinu, ktera mela uprostřed vytvarovany sprosty znak. "Elzo to ti dam k narozkam." "A jak asi kdyz nevíš kdy je mám?"
Vešli jsme do toho obrovského skleníku. Vypadalo to tam jak v pralese. "Tak jo co je dál v te básničce?" Zeptala jsem se a Fred zacal vytahovat papírek z kapsy. "Je tady: nechť ohýnek malý vzplane." Žádný problém, staci říct a něco klidně zapálim." Řekl Charlie se zapalovačem v ruce. "Ale co mame zapálit?" "Pojďme za tim průvodcem, třeba tady něco objevíme."
"Nalevo si můžete všimnout sbírky zbraní ze středověku. Nachází se tady například oštěp, kuse, luk a šipi, meč nebo dýka. "Tak tohle bude na dlouho" ozval se Mike. Pokračovali jsme dal v cestě. Samy blaboli o kytkách které jsou Duhové, nehořlave, hořlave, vysoke, skleněne, lepkave, natahovací, proutěné, pichlave,.........no prostě nuda.
Ale konecne přišlo něco trochu zajímavějšího. "Přímo před vámi
je takzvana hierrofit dimoristic nejznámější a největší masožrava rostlina. Cítí tepelné vyzařování a když je ho moc, dalo by se říct ze se naštve. V takovou chvíli si troufne ulovit člověka. K tomu se váže i takova pověst o mladíkovi který jí usekl Květ a otevřela se mu brána do pekla."
Myslím ze v tuhle chvíli nás všechny napadlo to stejný. "Jacku, kam jdeš?" "Něco me napadlo, hned jsem zpátky." Za chvíli byl tady a vruce měl Květ ty hořlavý kytky. "Tak jo jaky je plán?" Zeptala se Kim ale než nekdo stačil něco říct tak jsem začala mluvit:"Toby odpouta pozornost pruvodciho. Charlie zapálí tu horlavou kytku a hodi ji na tu masožravku. Mezitím my všichni ostatní poběžíme na začátek skleníku pro ty zbraně. Pak na tu kytku zaútočíme a useknem ji hlavu. Otevře se vztup do pekla neboli do Labirintu a my do něj vklouznem dřív než si nás všimnou nějací hlídači. Je to všem jasne?" "Ty jo Elzo to bylo.......dobry." Řekl Charlie a pousmál se. "Já vím." Řekla jsem sebejistě. "Tak jo deme na to."
Rozběhli jsme se pro zbraně. Ja jsem popadla meč, Zoe a Kim luk a Jess dýku, Jack vzal Tobymu a sobe kuši. Fred vzal sobe nunčaky. Mike si vzal sobe meč a Charliemu sekeru.
Běželi jsme rychle zpátky. Stihla jsem ještě spatřit jak zapalena kytka leti na masožravku. Květina se najednou začala mirne pohybovat. Rozevřela svoji velikanskou "tlamu" a svými listy začala šmatrat okolo. "Utíkejte!" Zařval najednou průvodce. Vsichni jsme jen stáli a čekali co se bude dit, zatimco lidi okolo nás zpanikarili a utíkali pryc. Připadala jsem si jak ve filmu Adéla ještě nevečeřela. Květina začala pomalu přibližovat listy k Charliemu, ktery byl ne sruhe straně. V tu chvíli Zoe vytahla šip, Natáhla luk a střelila. Šíp se zabodl do květiny a ta se otočila na Zoe. Začala se k ni pomalu přibližovat. To bylo znamení ze Máme všichni zaútočit. Jack hodil Tobymu jeho kuš ale Charlei byl od nas moc daleko. Všichni začali střílet.
Bez přemýšlení jsem se k ní vplizila ze zadu. Sebrala jsem odvahu a rozběhla se. Byla jsem uplne u ni a zacala ji sekat mečem do listů. "Elis, co to dělas?" Zaječel na mě Mike. Otočila jsme se na něj a tím ztratila pozornost z masožravky. Zvedla jeden svuj list a začala ho ke mě přibližovat. Popadla mě a začala me zvedat do vzduchu. Držela mě tak pevne ze jsem nemohla hýbat rukama. Pomalu jsem se přibližovala k její tlamě. "Ne! Elis!" Zakřičela Kim a v ocich se ji objevili slzy. Natáhla luk a střelila Šíp přímo do její tlamy. Moc jsem nepochopila co se stalo ale pustila me na zem. Citila jsem jak mě cele tělo boli a nad sebou jsem videla asi pět masozravek.
Ucítila jsem jak me nekdo chyta za ruku. Byla to Zoe. Zvedla me ze zeme a něco na me mluvila. Nerozuměla jsem ji ale postupne se to zdálo hlasitějším a srozumitelnějším. "Elis, prober se. Slyšíš mě?" Rozkoukala jsem se a rozhlédla. Stále jsme viděla jak ostatní útočí na masožravku.Pak ale Mike přinesl lano. Stoupli jsme si kolem ní a začali si ho dokolečka přehazovat. Masožravce to svazalo všechny její listy a když jsme za to pořádne zatáhli, spadla na zem.
Charlie stále neměl svou zbraň a tak se Natáhla a zhodila ho na zem. Otevřela svou tlamu a Začala se k němu přibližovat. Zničeho nic jsem se rozběhla. Napřáhla jsem ruku a.... sekla jsem.Najednou se cely svět zastavil. Všichni jsme stáli a snažili se vzpamatovat. Podlomili se mi kolena a ja si klekla na zem. Koukla jsem se na svuj meč na kterém byla bíla tekutina. Takova jaka vytece z pampelišky když ji utrhneš. Meč byl tak lesklý že jsem v nem viděla svuj odraz. Z nosu mi tekla krev a po celem obličeji jsem měla krvavé šrámy. Poslouchala svuj dech a tlukot srdce. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Všichni stejně jako Já hlasitě dýchali a koukali kolem sebe.
Najednou jsem uslyšela zvláštní zvuk. Otočila jsem se a spatřila něco neuvěřitelného. Byla tam cihlova zed a cihly se pohybovali do boku a začal se rýsovat nějaký vchod. Bylo to jako v Harym Potterovi.
Vztala jsem a podala ruku Charliemu. Ten ji chytl a Já jsem ho vytahla nahoru. Všichni jsme se rozběhli k vchodu z cihel. Nad ním byl jakýsi napis řeckými písmeny. Jack vytáhl mobil a vyfotil si to. Hluboce jsem se nadechla a vkročila dovnitř. Ostatní mě následovali. Jakmile jsme byli všichni vevnitř, zed se zase zavřela. Když poslední cihla dopadla na sve místo nastala tma. Někdo mě chytil za ruku. Nevěděla jsem kdo to je ale neresila jsem to. "Co se to děje?" Zeptala se Jess.
Tak jak se vám tahle kapitola líbila?
Kdo myslíte že chitil Elis za ruku?
Pište do komentářů (ty ne nobodysk, ty to asi víš, tak to ostatním neprozrazuj )
Mam takovy pocit ze jsou ty kapitoly čim dal delší.
1065 slovTěším se u další kapitolky
Your Melisabett ♡
ČTEŠ
Tajemství Labirintu
AventuraByl Pátek. Pátek 3 . června. Jmenuji se Elisabeth. Zrovna jsem vycházela se svýma kamarádkama ze školy. A najednou mi u noh přistál jeden muj spolužák. Kleknul si a zvolá co nejhlasiteji: "Elis, vezmeš si mě?"