Já a Charlie:
Už jsme nějakou tu chvíli šli a stále se nic nedělo. Bylo to zkrátka nudný procházení Bludištěm. Někdy zahnes doprava, jindy do leva.
"Už me nebaví mlčet. Pojď si povídat." Řekl Charlie.
"A o čem?"
"No vy holky prej furt pomlouvate. Tak to muzu zkusit"
"Nepomlouváme, jen si říkáme věci o ostatních."
"Takže pomlouvate."
"Fajn....... tak jaky máš drby?"
"Co jsou ti drby?"
"Ach ti kluci. Jakou máš pomluvu?"
"Aha. Jessiena sem toho troubu poslala schválně!"
"No to teda neposlala! Proč by to dělala?"
"Protože je to holka, nikdy nevíš jakou blbost vymyslí."
"No jasne. Jedinou blbost kterou vymysleli je že ja musím jit s tebou!"
"Tak tohle je jedina věc na světe s kterou s tebou Souhlasim!"
"Mám chuť te praštit!"
"Ne to je nefer! Ty mě praštit můžeš ale Já tebe ne!"
"Já te taky nemůžu praštit! Holky se nebijou ale když chceš!" Natáhla jsem ruku a vrazila jsem mu do nosu. On spadl na zem a zamračil se na mě.
"Ty krávo jedna pitoma!"
"Blbečku!"
Pak se zvedl a rozešel se ke mě. V tu chvíli jsem se rozběhla a on za mnou.Jack a Zoe:
"Hele neslyšís něco Jacku?"
Oba dva nastražili uši a slyšeli:
"Já tě chytim a pak te zmydlim ze to nechceš vidět!"Jack: "Není to Charlie a Elis?"
Zoe: "To nemůžou byt oni.""Ty jeden vygumovanej blbečku!"
Zoe: "Jsou to oni."
Oba dva se rozběhli a najednou......
BUCH! srazila jsem se s nimi a všichni tři jsme spadli na zem. A už tu byl Charlie a ja si rychle stoupla a poodešla kousek pryc připravena utíkat dal.
Zoe: "Co to blbnete!"
Elis: "On mě chce zmlátit!"
Charlei: "A ona mi jednu vrazila!"
Jack: "Vas jsme fakt neměli poslat spolu. Co ted?"
Zoe: "Vedou tudy dvě cesty, půjdeme zas dal v tech dvojicích jak předtím."
Charlei: "Ne na to zapomeň! Ja jdu s tebou, ona jde s Jackem."
Zoe: "Ne!"
Všichni jsme se na ni podivali.
Zoe: "Chci říct..... mám lepší nápad. Takže vy dva se ted omluvite.
Elis: "Soráč."
Zoe: "To není omluva!"
Charlei: "Jo ať si mi klekne ke kolenům a prosí o slitování."
Elis: "Já tě o slitování prosit nebudu! Klidne před tebou budu dál utíkat, stejně mě nedohonis."
Jack: "Ted mám nápad Já."
Vytáhl z batohu lano. Chytl moji ruku a přivázal mi ho k ní. Pak druhý konec začal omotavat kolem Charlieho ruky. Ten se snažil bránit ale nepovedlo se mu to. Pak řekl: "Tak ted už můžete jít." Nenávistně jsme se na něj podivali. "A k Čemu to jako je?" Zeptala jsem se ho. "Nebudete se mlátit protože kdyby jeden spadl, spadne u ten druhý. A nebudete se honit protože jste u sebe tak blízko, že toho druhého chytnete i bez honění."
"Chytrý." Řekla Zoe. "Tak se uvidíme potom." Rozešli jsme se dál a Zoe mi ještě na poslední chvíli řekla: "Nezapomeň že to děláme pro Amy."Tak jak se vám tahle kapitola líbila?
Myslíte si že se tihle dva vůbec někdy přestanou hádat?
Pište do komentářů
Já se těším u další kapitolky
Your Melisabett ♡
ČTEŠ
Tajemství Labirintu
PertualanganByl Pátek. Pátek 3 . června. Jmenuji se Elisabeth. Zrovna jsem vycházela se svýma kamarádkama ze školy. A najednou mi u noh přistál jeden muj spolužák. Kleknul si a zvolá co nejhlasiteji: "Elis, vezmeš si mě?"