Jessie, Mike a Fred:
Jen pro připomenutí, Jess a Mike šli po schodech a každý druhý se rozpadl. Fred sel zrcadlovým bludištěm které dávalo elektrické šoky. Potkali se ve skulině, kde ted spí. Tak jdeme na to."Dobrý ráno." Řekl Mike.
"Meli bychom vyrazit. Tak se drz Frede."
"Dikec, třeba se ještě potkáme."
"Zdar."Jess a Mike:
Pokračovali dál po schodech, ale ty za chvíli zkončili a byla to zase normální cesta bludištěm. Potom narazili na něco dost zvláštního. Před nimi byla..... no..... vesnice.
Ale takova jako čtverečkovana. Koukali na to jako spadli z višne.
"To to to je minecraft vesnice!" Zakřičel Mike.
"Co že to je?" Zasklebika se Jess.
"No přece ta počítačova hra."
"No...... něco mi to říka ale nikdy jsem to nehrála."
Mike si všiml jejího zklamáneho výrazu.
"No. ... tak jdeme?"
"Hm.." Řekla a rozešla se.
Po uzke cestičce došli k ceduli s nápisem:Dinglewood
Pokračovali po cestě dal kolem dřevěných domku. Byli tady pravidelne rozmístěna políčka s ruznymi druhy jídla nebo obilí. Krom lesa který obklopoval vesnici, se sem tam objevil nějaký strom. Všechno bylo samozdrejme z kostek. Všichni vesničane na ne koukali jako na vrahy.
Najednou se k nim přiblížil nějaký chlap se slovy:
"Pojďte Prosím se mnou."
Oba na něj nevěřícne koukali, ale pak se vydali za ním. Zavedl je do jednoho z domků, kde vystoupali po schodech. Vešli dalšími dveřmi do nějake kanceláře v jejíž prostředu byl stul a za nim otáčecí židle obrácena na druhou stranu.Z poza židle se ozval hlas:
"Už jsem vás očekával."
"Promiňte my, my se známe?" Zeptal se Mike.
"Jistě že ano..." Začal se otáčet na židli směrem k nim. "....Mikeu a Jessie." V tu chvíli mu pohlédli do obličeje. Čekali že to bude nějaký starý dědek, ale místo toho se před nimi objevil tak patnácti lety kluk. Jess z něj nespustila oči. "Kdo jste? A a jak to že nás znáte?" Zeptal se vydesene Mike.
"Já jsem David. Jsem starosta tehle vesnice...."
"Počkat! Ty si starosta? Kolik ti je?" Přerušil ho Mike.
"A nemaj vesnice něco jiného než starostu? Nebo jo? Já nevím v občance jsem moc nedávala pozor." Řekla Jess.
"Tady v Labyrintu nemáme čas."
"Co? To nedává smysl!"
"Jistě že dáva Mikeu."
"Neříkejte mi mym jménem! Počkat. ... co?"
"Ach.... jste tady abyste se dostali do středu Labirintu že?"
"A to víte jak?"
"Každý kdo tudy prošel se tam chtěl dostat. Bohužel nikdo už neprocházel zpátky. Jaka škoda."
"C..c..c...co?" Zakoktala Jess.
"No nic." Podal nám klíče. "Tady, ubytujte se."
"My tady nechceme zůstat musíme jít." Řekl Mike
"Tak to bycht vám neradil. Nikdy jste nehráli minecraft? Už se blíží večer. Jistě víte co tim myslím."
"Jistě, děkujeme." Řekl Mike a Jess na něj nechápave koukala. Vysli ven z domku a vydali se k tomu svému.
"Proč na nás všichni tak koukají?" Nechápala Jess.
"Protoze jsou z minulosti. Koukaj na naše oblečení a hadej co by dělali kdybys jim ukázala svuj I-PHONE?"Došli na místo kde by mela byt jejich chatka. Byla hodně malinka. Vešli dovnitř a byli zde jenom tři místnosti. V první byla kuchyňka se stolkem pro dva a dvěmi židlemi. V druhé byl gauč a křesla. Vešli do třetí ve které by mela byt ložnice. Místo dvou posteli však uviděli manželskou postel. Podivali se na sebe a vzdychly.
"Ale kde je zachod?" Zeptala se Jess.
"Ty si neviděl venku tu kadibudku?" Zahihnal se Mike.
Jess si znova vzdychla a svalila se na postel. Vedle postele byl noční stolek s šuplíkem. Otevřela ho a ležel v nem nějaký papír. Rozložila ho ale byli na nem jen nějake čáry. Dala si papír do kapsy a zavřela šuplík.Pak se oba dva nachystali na spaní.
"Mikeu, Ja musím."
"Tak jdi."
"Ale ja se tam sama bojim"
Mike si povzdechl a zvedl se z postele. Vysli z domku a došli ke kadibudce.
"Ale pohni si."
"No jo."
Najednou Mike uslyšel nějake zvuky. Najednou mu těsne vedle hlavy přistál šip. Mike Zaječel protože moc dobře věděl co se děje.
"Co se tam děje?" Zeptala se Jess když zrovna vykonávala svou potřebu.
"Jestli mě chceš ještě někdy vidět tak si pohni!" Řekl Mike a ozval se výbuch. V tu chvíli Jess rozrazila dveře kadibudky. Hned na nich přistál další šip. Jess zaječela. Mike ji popadl za ruku a Běželi zpět do chaty. Najednou se těsne před nimi objevil vysoký Černy mužíček s dlouhýma rukama které sviraly kostku. Oba dva zároveň zaječeli, obešli ho a Běželi dal. U dveří do chatky byl velký cerny....
"Pa..pa...pa..pavouk!!!" Zaječela Jessie. Mike popadl klacek a začal ho mlátit. Pavou trochu ustoupil a Mike vběhl dovnitř. Jessie stala na miste jako zabita.
"Honem pojď!" Zakřičel na ni. Jess se vzpamatovala a rozběhla se ke dveřím. Vběhla dovnitř a Mike těsne za ni zavouchl dveře.
"Uf to bylo tak tak." Řekl Mike když se dival na vydesenou Jess.
Šli zpátky do postele.
"Co to sakra bylo?"
"Jsme v minecraft světe kotě. To byli monstra."
"Co? Monstra?"
"Jo. Vylizaji v noci. Ten výbuch to byl creeper, šipy střílí skeletoni a.."
"Ne toho pavouka mi nepřipomínej!" Řekla a uslyšela nějaký sípaní.
"A co je tohle?"
"To je jen zombie."Tak jak se vám tahle kapitola líbila?
Napište mi nějakej váš názor do komentářů, protože mě už nenapadá na co se mam ptát.
Za tenhle víkend vyšli už tři kapitoly, protože nevím jestli během tohoto tydne budu mit WiFi
Těším se u další kapitolky
Your Melisabett ♡
ČTEŠ
Tajemství Labirintu
ПриключенияByl Pátek. Pátek 3 . června. Jmenuji se Elisabeth. Zrovna jsem vycházela se svýma kamarádkama ze školy. A najednou mi u noh přistál jeden muj spolužák. Kleknul si a zvolá co nejhlasiteji: "Elis, vezmeš si mě?"