Seděli na trávníku a vesele se smáli Davidovu vtipu. Paige se válela po dece a chrochtala a Audrey s Patrikem si oba utírali oči od slz.
Od telefonátu s Masonem už uběhl skoro měsíc, a Audrey už se jim znovu neozvala. Zprvu si připadala špatně, vždyť Masonovi slíbila, že si budou volat co nejčastěji, ale co by mu říkala? Jak se měla ve škole? Ale prosím vás! Byl to její kamarád, ne rodič, tak co by se mu zpovídala?
Paige znovu zachrochtala a celá skupinka propadla hysterickému záchvatu smíchu. Bylo jim spolu dobře. Trávili spolu všechen volný čas už téměř tři týdny a Audrey připadalo, jakoby Davida s Patrikem znala celý svůj život. Patrik byl pozorný a bylo na něm vidět, že mu Audrey není lhostejná. Byl milý, neustále ji někam zval a ona neměla srdce ho odmítnout. Zprvu na schůzky chodila, aby ho neurazila, ale později chodila, protože chtěla. Patrik byl zábavný a chytrý. Přesně ten typ muže, kterého by si pro ni přáli její rodiče. Přesto na něm bylo něco zvláštního. Měl to v sobě i David a pár dalších děcek ve škole, ale jinak nikdo. Podivný záblesk v očích, který Audrey nedal spát od toho obědu u Patrikova známého.
David a Paige se dali dohromady hned na druhé schůzce a byli naprosto nerozluční. Jejich cukrování občas Audrey až lezlo na nervy, ale byli zamilovaní a Audrey byla šťastná, že je Paige konečně spokojená.
„Tak co, půjdeme na tu párty co dneska pořádají u Božského Boba?" zeptala se Paige, když se konečně uklidnila.
„Já myslím, že bychom mohli!" řekl David a podíval se na mě a Patrika. „Půjdete taky?" Audrey měla v plánu říct ne, ale když se na ni všichni s očekáváním podívali, musela ustoupit a souhlasit. Nesnášela to u Božského Boba od té chvíle, kdy ji tam Paige přitáhla poprvé, ale co mohla dělat? Nemohla své kamarády přeci nechat samotné, poflakovat se nocí, když někdo stále zabíjel studenty v kampusu!
Ta vražda, která se stala té noci, kdy se tu Audrey poprvé proměnila, nebyla zdaleka poslední. Od té doby už byla nalezena další čtyři těla, stejně rozsápaná, stejně znetvořená. Některé z obětí Audrey znala, některé ne. I tak to byl pro ni ale šok. Smůla a tragédie si ji prostě pokaždé najde. V momentě, kdy se dozvěděla o druhém těle, se rozhodla, že nenechá ani jednoho ze svých přátel, toulat se po nocích venku a tak s nimi absolvovala všechny jejich bláznivé pařby. A to jen aby se ujistila, že se všichni dostanou v pořádku domů. Zjistila totiž, že Patrik s Davidem bydlí ve vedlejším vchodě a tak je měla neustále na očích.
„Tak jo, půjdu s vámi," řekla a na znamení porážky zvedla ruce nad hlavu. Paige vypískla a vrhla se jí kolem krku. Všichni se její přehnané reakci začali okamžitě smát a Audrey s nimi.
„Tak honem, vystojím tady důlek!" křikla Audrey na Paige a zabouchala na dveře od koupelny.
„No jo, vždyť už jdu!" okřikla ji Paige zpět a zmáčkla kliku. Když se dveře otevřely a Paige z nich vylezla ven, spadla Audrey spodní čelist až na podlahu.
„Sakra, Paige, vypadáš úžasně!" řekla a s obdivem si svou kamarádku prohlížela. Vypadala prostě úžasně. Džínová minisukně jí spadala na odhalené boky a krátký top, který jí končil pod prsy, dával vyniknout jejím křivkám. V kontrastu s její rudou hřívou vypadala jako bohyně.
„Je to dobrý?" zeptala se nejistě.
„Děláš si srandu! Jsi jako nějaká bohyně, nebo tak něco!" zalapala Audrey po dechu.
„Díky, doufám, že se to bude Davidovi líbit!" zašvitořila a usmála se.
„Bojím se, že se to bude líbit více lidem. Tak snad není přehnaně žárlivý!"
ČTEŠ
VLČÍ KREV II. - ZTRÁTA
WerewolfNěco se stalo. Něco, co obrátilo Audrey i celé Canavarovic smečce život vzhůru nohama. Dokáží se s tím smířit? Dokáží s tím bojovat? A proč vlastně Audrey zmizí z domu z rudých cihel? Pokračování knihy Vlčí Krev I. - přečtěte si první díl :) ať poch...