Rok 1630, neboli 17. století. Skoro 17- ti letá dívka Anna de Flories , dcera mušketýra bydlí ve vesnici poblíž Paříže. Jednoho dne tam přijedou mušketýři Athos, Aramis, Porthos a D'Artagnan kvůli misi a hledají obydlí. Tímto způsobem se seznámí a p...
Bydlím ve vesnici poblíž Paříže. Ale nikdy jsem ve městě nebyla. Podle mojí matky je to moc nebezpečné. A proto se tajně učím se svým otcem šerm a střelbu z pistole. Od koho jiného bych se měla učit než od samotného mušketýra. Ano můj táta je mušketýr.
Jednou pro něho přišel posel že Francii hrozí válka a musel odjet. Čekala jsem na něho každý den. Vždy ráno jsem si stoupla k oknu a vyhlížela, nikdo nepřijel ale jednoho dne jsem někoho uviděla v dálce, vyběhla ven a zakřičela: " Tati, jsi to ty?"
Místo odpovědi jsem z blízka zjistila že to není otec a chystala se odejít ale vtom.
"Počkej, ty jsi Anna že?" zeptal se mě muž na koni a dojel blíž.
"Ano, co chcete?" odvětila jsem.
"Jsem královský posel a tady vám vezu vzkaz." řekl muž a vyndal z brašny zavázaný pergamen.
Rozvázala jsem ho a v něm se psalo :
Mušketýr Cornell zemřel ve válce. Upřímnou soustrast. Žádáme manželku aby se dostavila do Paříže na vyřizování.
Ludvík VIII.
"To nemůže být pravda, ne,ne"řekla jsem.
"Je mi to líto ale byl nejlepším mužem v regimentu." řekl posel.
"Proč musel umř..." koktala jsem s slzami v očích.
"Říkal že pokud ve válce umře mám ti to dát.." řekl posel a dal mi opasek s kordem, pistolí, dýkou atd. No ten co nosil otec.
"Děkuji.." řekl jsem.
Došla jsem do domu a matka se mě hned zeptala: "Kdo to byl,vstala jsem až teď? "
"Ale nikdo jen... ale nikdo" řekla jsem a odešla. Nechtěla jsem aby se matku dozvěděla o tátovi. A ne hlavně v této chvíli. Ale jednou ten okamžik musel nastat abych ji to řekla slíbila jsem si že ten dopis položím na stůl a odejdu. Tak jsem i udělala.
Když bylo ráno vstala jsem, dala tam dopis a šla ješte do postele. Když jsem šla dolů na snídani, slyšela jsem matku brečet,bylo mi jí moc líto a tak jsem ji objala. "Ale jedno mi pořád nehraje, jak se ten kdo to dovezl dostal do domu.." řekla matka .
"Nevím možná jsem otevřela když jsem šla umýt... " řekla jsem.
"To ale nejde byla jsem vzhůru celou noc protože jsem si četla. Nevíš o něčem Anno ?" zeptala se matka .
"No tak jo. Ten posel tu byl včera ale nechtěla jsem ti to říkat protože ty a táta..." vyhrkla jsem že mi bylo sotva rozumět.
"Anno, já a tvůj otec.. ale to už je jedno. Jdu se připravovat na vyřizování do Paříže." řekla matka a odešla.
Za pár dní odjela a já zůstala v domě sama. Vůbec jsem nevěděla co dělat a tak jsem se trénovala v šermu a tak. Ale jednoho dne se stalo něco co nikdo nečekal. Někdo zaťukal na dveře!
Necelých 500 slov. Moc děkuji kdo to čte. A votes by neuškodil velmi ráda bych chtěla dosáhnout 1K přečtení. Takže pokračujeme :
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
