My Sister's Best Friend || L.H

1

Na rohu jsem slyšela lidi, kteří si sami pro sebe něco mumlali. To dnešní lidé neumějí mluvit k druhým? To se všechno schovává tak moc hluboce přes tu silnou peřinu jménem konverzace? Dnes už mám spoustu otázek, které se týkají světa. Které vlastně nemají žádnou odpověď, ale já tu odpověď chci. Dneska už budeme vždy jen ti lidé zařazené do skupin.
To jsme sakra v Divergenci?!
I já sama hledám útočiště, kde bych zapadla, ale asi jsem celkem mimo tuto část. Jsem mimo všechno a to.chci být vždy středem všeho dobrého. Chci vyčnívat z davu, ale brání mi v tom moje přemýšlení. Já přemýšlím totiž moc a to přepere moje srdce, které už pak nemá sílu na to abych si splnila to, co chci.
###

,, Myslím, že dneska jsme toho udělali dost a viděl jsem i snahu." Řekl k nám povzbudivým tónem náš mladý učitel, nad kterým holky slintaj jako kluci po těch děvkách se silikonovýma balónama. ,, Jelikož tohle je naše poslední hodina matematiky, tak bych vám chtěl popřát ty nejkrásnější prázdniny a vraťte se mi všichni zdraví a připravený na poslední rok." Odřekl tu jeho řeč, která možná zajímá jen Dennyho, který sedí vedle mě s dívá se na něj jako na dvojtý cheeseburger s hranolkama. I když Denny na to vypadá. Se divím, že pod ním ty tři roky se ta židle ještě nezbořila. Velice divné...
Jelikož jsme teď měli asi volnou hodinu, tak ke mně jako vichřice přiběhla Charlie. Charlie je blondýna a nikdy si z ní dokonce života nepřestanu mít srandu. I když ona je i tak debilka.

,, Těšíš se k sestře?" Ptala se mě hned s jejím velkým nadšením. Ach jak já to nesnáším. Pořád je ze všeho, tak moc udělaná. Prostě holka, které je 18 a pořád si přeje jednorožce.
Někdy si říkám, jestli nebere heroin nebo houbičky. To by dávalo pak smysl.

,, Nesnáším teplo a ona bydlí v LA, takže to bude asi tak, že máma a ségra budou na pláži a já budu doma poslouchat NIRVANU." Řekla jsem jednoduše bez jediného citového výrazu.
Dneska totiž nemám svůj den. Stejně jako každý den. Máma totiž hned ráno začala mluvit o LA a o její sakra trapný práci právničky, která mě nikdy nezaujme. Pak jako bonus školní bus s naší rezidenci přijel pozdě. Nakonec jsme tady a já se musím dívat na toho teploušského učitele a mojí nejlepší kamarádku od dětství, která je úplně jiná, jak vzhledově, tak duševně. Nebo taky tak, že mně jde učení jako po másle a ona počítá písmena na dějáku, I když se učíme dějepis. Mám opravdu složitý a chladný život.

,, No tak Cory! Já třeba budu jen tady v Bostonu a bude tu nuda!" Začala mi tahat za triko a kymácet se mnou přičemž se vzbudily mé hormony, které přímo křičely o to Charlie jednu napálit, ale budu se držet na uzdě.
,, Jseš moc hez.."

,, Zkusíš to říct Dannielsová a pak poprvé ochutnáš mou pěstí." Vyhrožovala jsem jí přímo do obličeje, I když jsem jí tam chtěla rovnou trefit.
Nesnáším, když mi to někdo řekne.
Cítím se pak ještě hůř, protože já rozhodně nejsem jedna z těch holek, které se pyšní svou krásou. Chci aby věděli, jaká jsem uvnitř. Ale na to už je v tomhle století pozdě. Tady jde klukům o něco jiného.
Proto jsou třeba mé vlasy modré a nosím jen černé oblečení.
Čím víc budu pro lidi divná tím víc mě můžou poznat a to se mi líbí.

,, Já nic neřekla." Ruce dala do obranného gesta. ,, Ale nepopíráš, že je to pro tebe nová šance. Můžeš si tam třeba najít nějakýho kluka, který už samozřejmě nebude jako Hood." Naznačila prstem. Normálně s tím debilem má pravdu, ale já už opravdu o nikoho nestojím. Chci být svobodná a i když budu zavřená v pokoji a budu poslouchat tóny punk rockové
a rock 'n rollové hudby. To jsem totiž já, i když nejsem outsider a ráda se bavím, tak tam na místě, kde je slavné ukazovat své tělo na pláži, tak tam se budu radši schovávat ve svým koutě.
Tam to budu já versus Los Angeles a moje sestra, která se učí samozřejmě na právničku. To chtějí opravdu žít takhle? To já bych chtěla hrát s mou kapelou po celém světě a tím víc oživit to, že punk je pořád tady a pořád tu bude. Ale na to všechno jsem až moc velký snílek. Buď kapela nebo právnická fakulta. A já bych radši tou svobodnou cestou.