My Sister's Best Friend || L.H

15

5 Days later............
Je přesně půlnoc. Já jen čekám až bude zítřek. Bude neděle a pak přijde pondělí. V pondělí už bude můj den. Budu konečně volná. Sice ne doslova, jakože se můžu rovnou odstěhovat, ale konečně nastanou časy, kdy nemusím brát mámě telefont nebo vysvětlovat, proč jsem tam nepřišla. Budu konečně plnoletá. Konečně se budu mohout procházet až na druhý světadíl. Můžu jít už místo do pasťáku, do vězení, což není zas tak skvělé, ale co? Bude mi kurva osmnáct! Nemůžu si to uvědomit, jak moc rychle to uběhlo. Jak daleko už je to od prvního kroku, co jsem dala. Jak daleko je to od mého otce.... doufám, že tak daleko bude už napořád.

Když jsem prostě nemohla usnout, vzala jsem si notebook a na nějaké stránce jsem se pokoušela najít nějaký film. Do notebooku jsem dala sluchátka a nasadila jsem si je na uši. Byly to ty komicky velké sluchátka. Ani neumím popsat, jak hrozně musím vypadat, když je půlnoc a já jsem sedřená z dneška. Byli jsme s Lilly někde za nápisem Hollywood a museli jsme se tam doslova doškrábat. Nikdy jsem do takové turistiky nebyla zapálená, ale Lill prostě nejde říct ne.
Když už jsem byla spokojená s výběrem nějakého staršího drama filmu, tak mi přišel nějaký hovor na skype. Jméno Selomez_13 mi nikoho nepřipomíná, ale i tak jsem to vzala. Sice risk, ale nikdy nevím, jestli to může být zisk.
Pak se ale na obrazovce mého notebooku neobjevil žádný zisk, ale kluk, kterého doktoři po jeho narození pustili na podlahu.

,, Jakože fakt? Já vypadám jako příšera, je po půlnoci a všichni spí a ty Hemmingsi mi jdeš volat?'' Zasmála jsem se a sluchátka jsem si pořádně narovnala. ,, A mimochodem, co máš pořád s tou Selenou? Máš jí i na nick name ty úchyle.'' Udiveně jsem se mu smála.

,, Nevypadáš jako příšera, ale jako nějakej mimozemšťan s těma sluchátkama a nech mou budoucí manželku na pokoji Cornelie!'' Bránil se se smíchem.

,, Ještě jednou mi tak řekneš Roberte a přeskočím tu obrazovku rovnou k tobě.'' Vyhrožovala jsem mu s menšími výbuchy smíchu. To se jen tak nevidí po dvanácté hodině v noci. To se může dít jen mně. ,, Co děláš, místo hovoru se mnou?'' Zajíma jsem se a všimla jsem si rozsvícené místnosti za ním. Asi jeho pokoj.

,, Zkoušel jsem naladit kytaru, ale rozbil jsem jí, takže zítra možná přijdu a ty mi pomůžeš.'' jednoduše řekl a napil se něčeho vedle něj.

,, Až moc si o sobě myslíš. Já nejsem nějaký profesionál, ale zkusím to.'' Mykla jsem rameny. Po chvilce bylo nějaké divné ticho. Takové dost trapné ticho. Nevěděla jsemn, co říct a on taky ne.
Až pak, když jsem slyšela otevření mých dveří.

,, Ty ještě nespíš?'' divil se Mike a vstoupil dovnitř. Rozsvítil a mé oči v tu chvíli asi explodovaly. Tak moc o pálelo do očí! ,, S kým si voláš?'' ZAjíma se a sedl si vedle mě. Jeho berle odložil někam ke stolku. Podíval se do notebooku a zamračil se. ,, Hemmingsi, co pořád otravuješ, vole?'' Zeptal se ho.

,, Dobré ráno.'' Pozdravil ho Luke se smíchem. ,, Jsi napůl invalidní, tak jak si tam přiletěl?'' smál se mu dála Mike už začal nabírat červenou barvu. Až moc se provokujou.

,, Jestli se tě někdy v životě dotkne, tak ho zabiju, ano?'' Podíval se na mě vážně.

,, To asi nebude hrozit, ale děkuju.'' Usmála jsem se a MIke vstal z postele. Vzal si berle a odkráčel ke dveřím. Zhasnul mi tady a odešel z pokoje. ,, Nechápu, jak mi může brát jednu z naší rodiny.'' Zasmála jsem se.

,, Proč? Vždyť je tvoje máma sexy.'' Uchechtl se.

,, Fuj.'' Ušklíbla jsem se.

,, Ty jsi fuj.'' Vyplázl na mě jazyk. On chce jako teď mojí matku nebo, co?! ÚCHYL.