My Sister's Best Friend || L.H

7

,, Víš.. nemá tak špatnej zadek.." Zasmála jsem se. Sice jsem divná, ale v tomhle se moc dobře vyznám.
I když je Hood kripl, tak o něm nemůžu říct, že jeho tělo je prostě normální. Kdyby bylo, tak bych s ním ještě před pěti měsíci ze 70% nechodila.
Sice nevím, co mi je, ale mé hormony jsou v náladě.

,, Jseš fakt divná." Zasmála se mi Lilly a praštila do mě. ,, Půjdeme dál?" Zeptala se mě a já souhlasně kývla.
,, Jen mi řekni. Měla si už někdy kluka?" Zajímala se a začala se napětím otřásat. Nevím, co jí tak zajímá nebo spíš, jak reaguje na tuhle její otázku. Sice nevypadám na holku, která už měla kluka a spala s ním 24/7, ale vlastně taková jsem byla.

,, Jednou ve třetí třídě na základce a pak před skoro půl rokem." Řekla jsem jí jednoduše a ona se začala usmívat jako debilka. ,, Ale ještě ti asi nebudu říkat, jaká románek jsem měla.'' Upozornila jsem jí. ,, Jen můžu říct, že je i konec světa lepší než můj milostný život.'' Zasmála jsem se smvému neštěstí.
nemůžu říct, že mě to netrápí. Sice bych radši chtěla skutečnit své sny, ale vím, že už asi nikdy jindy nebudu mít někoho, kdo mi bude pomáhat, když omylem padnu nebo ztratím trochu víry.
Prostě už to nebude takový jako to bylo na začátku. Už jsem jiná a nikdo mě nebude chtít. Vždyť ani nevím, proč o tom teď přemýšlím...

,, Ale přiznej mi něco." Zase do mě bouchla a já myslela, že jí to hned vrátím. Bože, mě to tak štve!!

,, A co?" Zajímala jsem se i já sama.
Rozhodně nevím, o co jí jde.

,, Můj bratr není hnusnej kripl, že?" Začala na mě provokativně kmitat obočím, ale já neměla na co odpovědět. Buď bych řekla pravdu nebo si to nechám pro sebe, když se s ní bavím 3 nebo 4 hodinky.
Radši jsem to nechala plavat a ona i sama vycítila, že nechci odpovídat.
,, Maluju portréty. Co děláš zajímavého ty?" Zeptala se a společně jsme se vydali nějakou cestou k Amy domu. Musím říct,že to počasí už nebylo tak hrozné. Foukal příjemný vlažný vítr.
Váhala jsem, jestli bych jí o sobě měla ještě dál něco říkat, ale myslím, že ona na drbnu nevypadá.

,, Já dělám muziku. Hraju na klavír, akustickou a elektrickou kytaru, basu a trochu zpívám, ale to je už trochu mimo." Mávla jsem nad tím rukou.
Stejně určitě skončím někde u soudu, tak co. Budu nudná právnická štětka.

,, To je krásný." Usmála se a prohlédla si celou prázdnou pláž.
,, Někdy bych chtěla zase hrát na bicí, ale můj otec říká, že si nemusím dělat obavy. Prý budu za pár let taky vlastnit hotely." Řekla sklesle a ruce dala podél těla. ,, Nejradši bych taky dělala muziku, ale..

,, Ale svět kolem ti to nedovolí." Pokusila jsem se doplnit její větu.
Sama to mám úplně stejný. Nemám volný průchod k životu. Jediné štěstí je, že má Lilly teprve 16. Mně bude osmnáct a pak maturita a pak vysoká.. Já vlastně ani vejšku neplánuju, ale když mi to fakt nevyjde, tak to risknu.

,, Přesně tak.'' Řekla bez nějakého citového výrazu. ,, Já nechci být můj bratr.'' Zoufala a zastavila se kousek u domu Amy. ,, Já už budu muset s tátou na schůzku, ale počítej s tím, že večer tě zatáhnu na jedno super místo. Vezmi si jen nějaké tepláky a mikinu. Hlavně se neptej.'' Usmála se a pak odešla. Nezapomněla mi ještě v dálce zamávat jako malá holka.
Do večera chybělo ještě dost, takže jsem šla ke dveříma pak jsem vstoupila. Uviděla jsem tam mámu, Mika, Amy a kripla aka Luke. Znám je chvíli a už mám přezdívky. Krása.

,, Ahoj zlato. Právě jsme premyšleli o tom, jestli bychom večer nešli na večeři.'' Řekla mi máma s úsměvem velký přes celý dům.
Věděla jsem, že nemůžu Lilly odmítnout z důvodu, že prostě s nima jednoduše jít nechci.