My Sister's Best Friend || L.H

17

,, Právě mi ta holka prokousla ret.''  Sáhl si zraněně na ret a já se vtu malinkou chvilku totálně chtěla zahrabat do země. Tohle není vůbec dobrý. To ani není nebrý. Luke se zabouchl a já ne a.. já ho nechci ranit. Já nevím, co mám teď říct. Vždycky jsem byla v jakékoliv situaci, ale tohle je něco jinýho. Je ticho a Luke čeká na to až mu řeknu, že to cítím stejně, ale je to úplně jinak. Já k něu nic jinýho, než přátelství necítím. Dobře. Miluju, když se mě, jakkoliv dotkne rty a jeho pažemi, ale nic jiného to není. Nemyslím si, že jsem taky zabouchlá. Možná jsou chvíle, kdy bych s ním byla celý den, ale jsou i chvíle,kdy ho chci zabít nebo bych s ním nechtěla trávit ani vteřinku. Prostě je to přátelsktví. Nic jiného. Alespoň z mé strany. ,, Řekneš něco?'' Zatvářil se vážně a zraněně. Já jen sklonila hlavu k hladině vody. Já byla vlastně zraněná taky, že musím být u téhle situace. Nechci to tak.

,, Aha.'' Smutně se usmál a prohrábl si jeho vlasy. ,, Ty to tak necítíš.'' Polkl těžce a já jen sice těžce, ale lehce kývla na souhlas. Těžce jsem to udělala srdcem a lehce pouze hlavou.

,, Luku, ty jsi opravdu teď milej a myslím, že ses fakt změnil, ale já to hned tak necítím. Promiň mi to. Můžeme být ..''

,, Prosím neříkej to slovo.'' Přerušil mě. ,, Už ho nikdy přede mnou neříkej.'' Dodal a pak šel pomalu zpět na pláž. Já tam jen zůstala stát ve vodě a dívala jsem se na svůj odraz do vody.
Proč se mi stejně něco musí stát? proč je v mém životě stejně jeden háček. Nikdy nemůžu být šťastná. Nesnáším se! Jsem taková kráva, že jsem na to Amy kývla. Že jsem nechala, aby se do mě zabouchl, tak skvělej kluk. Proč já?
V tu chvíli bych se nejraději utopila...
........................................................................

,, Máš všechno?'' Zeptala se mě Amy, když jsem si balila posledníé kusy oblečení do menšího kufru, který mi půjčila. Po celou dobu nemyslím na nic jinýho, než na Luka. Ci když mu je teď smutně nebo jsem ho zklamala a on už se se mnou nebude chtít bavit? Utvořila jsem si k němu zvláštní pouto, i když je úplně jinej, než já.

,, Hmm.'' Zamumlala jsem jen tak a hodila jsem si tam už jen nějaké tričko a kufr jsem zazipovala. Dala jsem ho ke dveřím s jedním mým vakem. Sedla jsem si znovu na  postel a stále jsem jen myslela na něj. NA to, co teď asi dělá nebo, co bude dělat. Prostě se mi tam ještě víc zarýsoval.

,, Copak, copak. Dneska nikam nejdete s Lukem?'' Usmála se na mě a obmotala její ruku kolem mého krku. Opřela jsem se hlavou o ni a se zoufalostí jsem jen vydechla.

,, Luke se se mnou asi nebaví.'' Řekla jsem otráveně. ,, Proč si mi to udělala Amy?'' Rozbrečela jsem se a hlavu jsem namířila přímo obličejem na její rameno. ,, Já ho nechtěla nikdy zbavit toho, co dělal.'' Vzlykla jsem a Amy se vyděšeně podívala do mých očí.

,, Já ti nerozumím. Luke je teď skvělej. Vypadá líp a líp, tak proč brečíš? Já ti děkuju, že si ho změnila ta tak krátkou chvíli.'' Usmívala se na mě, ale tím, co říkala mě ještě víc ranila.
,, Nebo, co se teda stalo?'' Byla zmatená..

,, O-on mi říkal, že se do mě zabouchl, ale já do něj ne a on se na mě asi naštval nebo já nevím!'' Brečela jsem nahlas. ,, Řekl mi neco jakože nechce být kamarád a já se nesnáším za to, že se do mě zabouchl.'' brečela jsem čím dál tím víc, protože se sama sobě hnusím, jen kvůli Lukovi.

,, Tak mu zkus zavolat. On to pochopí, když tě má rád. Je ti osmnáct, tak nemusíš brečet kvůli blbostem. Ber to s klidem. Taky jsem byla v takové situaci a uvidíš, že ono se to nějak pořeší, jen to s Lukem ještě nevzdávej. Já jsem s ním ztratila kontakt úplně.'' Poprosila mě a přitulila se ke mně.
,, Jsi ta nejlepší ségra. Nikdy jsem ještě nezažila něco takovýho. Zvládla si něco, co nikdo, tak ať si toho ten blonďatej debil váží.'' Řekla mi a dala mi pusu do vlasů.
............................................
Je něco po dvanácté hodině v noci a já nezahmouřím očko. Přemýšlím a váhám, jestli mám Lukovi zavolat. Přemýšlím, jestli vůbec stojí za to, abych se omlouvala, když on prostě kamarád nechce být. Ale kdyby mě měl rád, tak by mě asi chápal, ne? Je chápavý, tak tohle nemusí být tak složitý.
Po chvilce uvažování mě vyrušil mobil. Svižně jsem skočila k nabíječce a čapla ho do ruky. Už jen z důvodu, že to dělá hrozný kravál. A to mi přišla jen zpráva.
Otevřela jsem obrazovku mého mobilu a naskočila mi tam kolonka Luka fotky s červenou jedničkou, což naznačovalo, že mi napsal. Je to poprvé, co mi vůbec kdy píše. Jsem, ale nervozní se na to podívat. Mohl napsat všechno. Ale nebudu tentokrát srab. Prostě jsem klikla na kolonku a přišla mi první zpráva od Luka Hemmingse..