21

519 41 0
                                    

,, Cory je moje,rozumíš?" Šeptl ke mně ten zmrd Hood. ,, Vždy byla, je a bude moje. Nikdy jí nebudeš milovat jako já ty blondýnko kreténská." Řekl a já k němu vztyčil hlavu. O co mu kura jde?! Vždyť chodí s tou Charlie, ne? Nebo je to fakt takovej zmrd, že využívá i tu krávu? Vstal jsem pomalu na nohy. Chtěl jsem mu to vrátit, ale asi by to nebyl excelentní nápad. Je fakt silnej.

,, Vždyť si Cory nechal ty stupidní idiote!" Odhodlal jsem se do něj strčit. Metr si zakopl dozadu a spadl. ,, Nech ji na pokoji. Využívej si tu tvou svini a Cory už nech na pokoji ty kreténe zasranej!" Řekl jsem mu s odporem.
On si stoupl a začal jako první. Dal mi pěstí do břicha a já se tím sklonil. Z pusy mi vylítla krev a já věděl, že ten zmrd musí zemřít. Okamžitě jsem mu to vrátil pěstí tváře. Pak to začalo. Začali jsme se opravdu prát. Jednoduše musím říct, že mě bolelo celé tělo a necítil jsem nos. Daval mi kopance do žeber a já už to pomalu nemohl snést, ale za Cory mi ta všechna bolest stojí. On už jí zpátky nedostane! Je moje. Pak mi dal finální ránu do pravého žebra a já už nemohl dýchat. Zaseklo mi to dýchací trubice nebo co. Prostě jsem mohl dýchat těžce. Skolil jsem se k zemi s přesvědčením,že zemřu, protože moje astma není dobrý s přičiněním tohohle. Myslím, že už je to můj konec. Alespoň se tak cítím. Ten zmrd mě dostal.

,, Jen abys věděl." Uchechtl se a naklonil se k mému tělu, které bylo opřeno o zeď a silně krvácelo. ,, Cory se ke mně vrátí, protože mě miluje a ty už jí zmiz ze života, protože to nepřežiješ." S výhruškou odešel.
Ležel jsem tam a doufal, že nějak přežiju. Nemůžu dýchat a bolí mě žebra.

,, Debilní mobil." Slyšela jsem Lilliin hlas. Bál jsem se její reakce, ale teď mě zrovna něco takového nezatěžovalo.

Cory's P.O.V
Museli jsme zase zpět. Vyšli jsme spolu na chodbu a viděli jsme někoho ležet na podlaze u našich dveří. Okamžitě jsme se tam rozběhli a viděli jsme Luka, jak tam leží celý zakrvácený a prostě.... moje srdce se rozšířilo o závod. Vypadal jakoky umíral.

,, Bráško!!" Lilly zakřičela a rozbrečela se hned.

,, Luku." Šeptla jsem a klekla jsem si k němu. ,, Zavolej sanitku." Zavelela jsem Lilly a podala jsem jí můj mobil. Podívala jsem se na Luka a i hned jsem se rozbrečela. Vypadal tak moc hrozně a dýchal hrozně a ... vypadalo to jakoby umíral. ,, C-co se ti stalo?" Zeptala jsem se.

,, P-op-ral jsem se s Hoodem." Šeptl zraněně a chytl mě za ruku. Jeho slzy měl po celém obličeji. Bolelo mě to tak moc. ,, Cory, on tě chce zpátky." Vzlykl a sykl u toho bolestí. ,, Nedovol mu to. Cory ty jsi moje. I-i když spolu n-nejsme, tak jseš moje láska a já mu to nedovolím. Že mi to slíbíš?" Brečel dál a já s ním. ,, JÁ nechci být bez tebe. On mi tě vezme." Vzlykal.

,, Ne. Ne zlato. Nevezme. Nikdo by pro mě neudělal něco takovýho." Nahlas jsem začala brečet. ,, Budu jenom tvoje Luku." Pohladila jsem mu jeho zakrvácenou tvář. ,, Budeme spolu, ano?" Utřela jsem mu slzy.

,, Ale on říkal.."

,, Netrap se zlato. Bolí tě to moc?" Podívala jsem se na jeho tělo. Roztrahala jsem mu košili a uviděla jsem zamodřinovaná místa na žebrech. Bylo to hrozný. Ještě s většími vzlyky jsem dala ruce před pusu a začala jsem šíleně brečet. Prostě víc a víc.

,, J-ja nemůžu dýchat." Řekl těžce. Pak chytl mou ruku a silně mi ji podržel.
,, Budeš se mnou, že jo?" Zeptal se skrze brek.

,, Jistě." Řekla jsem mu a zkusila jsem přestat brečet, ale marně, protože jsem jeho bolest cítila úplně stejně. Byl dost zraněný. ,, Luku, co se tu přesně dělo?'' Zeptala jsem se.

,, To už je jedno. Jen prosím buď se mnou. U mě, chápeš?'' Podíval se mi hluboce do očí a tahle slova se mi dostali hluboko pod můj hrudník.  ,, On se tě už nedotkne, i když mě teď ale pořádně skopal.'' Přes slzy se dokopal k úsměvu.
Po chvíli tam přiběhli dva doktoři i s Lilly..
..........................
 
,, Příště nám dej třeba vědět, že tvůj ex má fakt takovou sílu. Možná by si dal Luke pozor.'' Obvinila mě Lilly, když jsme seděli u Luka. On jen spokojeně ležel na pokoji. Podle diagnozy to s ním vypadá líp než dobře. Má jen modřiny na drudníku, ale se žebry prý nic nemá. Bolest je ještě ze zarnění, co se mu stalo dávno, takže ho Calum nemusel zase umlátit. Jiank na obličeji nemá ani skvrnku po zranení místo té velké náplasti na nose. Ale jsem ráda, že to není vážný.

,, Já za to nemůžu! A hlavně buď ráda, že je zcela v pořádku.'' Řekla jsem jí a LUka jsem chytla za ruku. Všechna ta slova, co mi řekl.. to prostě. Nikdo by na mě takhle hodný nebyl. Nikdo by se mi takhle nesvěřil se svými city. Celou dobu jsem byla tak slepá a ohlížela jsem se za jeho zády, ale kluk, který může být možná perfektní, teď leží přede mnou na nemocničním lůžku a spí.

,, Ale můžeš za to! Proč sis udělala takový vztah a prostě si mu neřekla, že už nemáš zájem. 6e prostě miluješ jinýho? Teď to schytal Luke.'' Podívala se na mě zhnuseně. ,, Kdybys tak Luka nepoznala. Bylo by míň problémů.'' Řekla naštvaně a stoula si z postele, na které seděla vedle Luka. ,, Jdu na vzduch.'' Ohlasila a odešla ven z pokoje.
Já věděla, že je to celé moje chyba. Nemusel tu být. Teď ho tu trápím.

,, Za všechno můžu já!'' Řekla jsem si sama pro sebe a dala si obličej do dlaní.

,, Tohle neříkej.'' Slyšela jsem jeho hlas a svižně jsem zvedla hlavu. Rychle jsem se k němu přesunula a opatrně jsem ho objala, aby ho to nějak nezabolelo. ,, Ty za to nemůžeš.'' Šeptl mi do ramene.

,, Můžu.'' Obhajovala jsem svůj názor a sedla jsem si vedle něj. Luke se s těží posadil a já mu pomohla dát polšář výš. ,, Zítra tě propustí.'' Oznámila jsem mu a on se jen usmál.

,, Hele to, co jsem říkal to..''

,, To je to, co si měl říct.'' Dokončila jsem jeho větu. ,, Po tu celou dobu jsem si říkala, že si možná konečně najdu nějakýho kluka o prázdninách. Sice to neměl být blonďák, protože je nemámk ráda, ale pak přes to všechno, cos měl za úchylárny a ty debilní poznámky, jsem si vybrala to, že chci s tebou chodit. Jsi hodnej a to mi stačí. Ty blond vlasy mi sice vadí, ale tak.. dá se to no..'' Uchechtla jsem se a on na mě pozvedl jedno obočí.

,, Já bych se klidně obarvil na zeleno.'' Usmál se a dal ruce do rovné linky. U toho mi dělal polštářky na palcích kolečka na ruce.

,, To nemusíš. Ale mám jen pár podmínek.'' NAznačila jsem ukazováčkem.

,, Povidej.'' Zasmál se a chytl mě za ruku. Propletl mě za prsty a to ve mně prostě probudilo zvláštní pocit. Líbil se mi..

,, Nikdy nebudeš kouřit cigarety po dobu, co s tebou budu chodit. Prostě nic.'' Řekla jsem vážně a on s úsměvem kývl na souhlas. ,, Nebudeš mě nutit do nečeho, co nechci a ty víš, co tím myslím Luku.'' POzvedla jsem na něj jedno obočí.

,, Stejně mi neodoláš.'' Řekl tiše, ale já ho slyšela!

,, A... žádná žárlivost, protože to je to nejhorší, co může existovat!'' Upozornila jsem ho a nabídla jsem mu ruku ať si se mnou na dohodu zatřepe. On to udělal a já byla spokojená. Sice to bude ze začátku těžký, protože ještě pořádně necítím tu lásku, ale spíš ho mám až moc ráda a líbí se mi, ale vím, že on ten pocit změní. Věřím mu.

,, A teď poj ke mně Michaelsnová.'' Usmál se a rukou si mě přitáhl s sobě. Lehce se mi přilepil na rty a začal s nimi pohybovat. To zase bude na dlouho....
I když ten proces je stejný, tak mi jeho rty chtnají vác a víc. Sice je tam sem, tam chuť toho hnusného nápoje co tu prodávají, ale to tam nebylo moc výrazné. Jeho ruce byly na mých lících a hladily mi tváře. Chvíli mě líbal a chvílemi mi dával jen dlouhé polibky. Pak mě políbil i na líce a pak znovu na rty. Bylo to moc krásný a mně se to neuvěřitelně moc líbilo. Sice ho Mike asi zabije, protože měl přísný zákaz se mě dotknout, ale je nám oběma osmnáct, takže už je to asi jen rozhodnutí LUka, co bude dělat a co může dělat. Po chvíli se odtáhl a naše obličeje byly kousek od sebe. ,, Jseš tak moc krásná.'' Šeptl mi do rtů a znovu se mi vrátil ke rtům. Já se zapojila už aktivněji a mé rty se začaly hýbat rychleji než jeho. Byly jsme v takové polibkové euforii, že mi bylo jedno, co se tu děje.
..................................

Z nemocnice jsme konečně dorazili domů asi kolem desáté večer. Pro Luka se vrátíme zítra ráno.
Lilly už zívala ve výtahu. Byla opravdu unavená a opravdu měla šok. Taky bych byla v takové situaci, kdyby se tohle stalo Amy. Asi bych se měla ještě hůř, ale je perfektní, že je LUke v pořádku.
Výtah zastavil v našem patře a my jsme mohli konečně k našemu pokoji, ale pak nám cestu zkřížil ten bastard Hood. Najednou jsem měla sil dostatek na to, aby mohl trpět jako Luke. Hnusí se mi tak moc, že bych ho fakt asi mohla zabít.

,, Potřebuju s tebou mluvit.'' Řekl. Na očích měl brýle. Jako kdyby to nebylo jasné proč. Luke mu dal určitě taky nějaký rány a Calum nenosí brýle jen tak.

,, S tebou? Máš štěstí, že jsme nezavolali policii ty zmetku!'' Řekla mu naštveně Lilly.

,, Calume táhni nám z cesty!'' Řekla jsem mu. ,, Už si u mě skončil! Prostě tě nemiluju! Teď jsem zamilovaná do někoho jinýho a ty jsi mi prostě u zadku, chápeš? Táhni si za Charlie a nás všechny už nech na pokoji!'' Řekla jsem mu narovinu. On jen smutně díval do podlahy. Obě jsme ho obešli a šli jsme rovnou do našeho apartmánu. Lilly bežela hned do ložnice a já si sedla na židli v ložnici Luka. Vzala jsem mobil a zavolala jsem mamce..
------------------------------------

♥♥♥ Lory af.
Vanillxx ♥




 My Sister's Best Friend || L.HKde žijí příběhy. Začni objevovat