26. Kapitola: Avalonská záhada II.

30 3 0
                                    


Doktor Krešenkov byl nyní skutečně první osobou, která pochopila princip jaderné hlavice, jež dopadla na povrch Midgardu. Po šokujícím zjištění významu statisíců signalizačních zdrojů, znázorňujících známky života, provedl ještě několik dalších kontrol. Měl tedy jistotu, že se nejedná o chybné informace ani o nesprávné dešifrování dat. Posléze skutečně pochopil propracovaný systém, který dokázal nechat živou hmotu neporušenou. Velmi dobře však věděl, že takováto technologie doposud nebyla vytvořena ani lidmi, ani kteroukoliv jinou rasou. S jadernou hlavicí, kterou uvedl do aktivního stavu, musel tedy někdo manipulovat. Někdo k ní musel proniknout ve chvíli, kdy se v nepoužitelném stavu nacházela v podzemních skladech, a následně s ní manipulovat. Kdo by však v té době mohl vědět o jejím následném použití? Kdo se dozvěděl o přísně utajeném plánu, který navrhl samotný premiér? Odkud získal onu záhadnou technologii, jež dokáže takovéto zázraky? A jak je možné, že ji sám doktor neobjevil?

Tyto otázky si pokládal doktor Krešenkov stále znovu a znovu. Nebyl na ně však schopen odpovědět. Následně se mu však přece jen jedna z velmi podezřelých osob vybavila. Tajemný agent, jenž pracuje pro akvizitorku Avalonu, doktorku Gabrielu Algebuidovou. Právě doktorka Algebuidová byla o použití jaderné zbraně informována. Je snad tedy možné, že právě ona za vším stojí? Zařídila snad, aby její agent do nepoužitelné jaderné hlavice vložil onu záhadnou technologii a následně dohlédl na vzlet samotné rakety? Jednalo se o velmi nebezpečné myšlenky ve velmi nebezpečných časech. Doktor Krešenkov velmi dobře věděl, že toto tvrzení by mu zařídilo okamžitou cestu do vězení. Doktorka Algebuidová by navíc byla schopna zařídit okamžitou popravu. Nejen, že by tato tvrzení vyvrátila, zničila by také jakoukoliv osobu, která by o ní takovéto informace rozšiřovala. 

Doktor Krešenkov si byl téměř jistý, že za vším tedy stojí právě ona. Taktéž si ani na vteřinu neváhal myslet, že obyvatelstvo Midgardu zachránila z lítosti. Velmi dobře věděl, že měla své vlastní důvody, proč je nechat žít a vzepřít se tak samotnému premiérovi. Jaké ovšem tyto důvody byly? Neměl ani nejmenší tušení, že v troskách Midgardu se vyvíjí něco strašného...

____________________________________________________

Doktor Krešenkov neváhal ani na chvíli a rychlým krokem začal ze své laboratoře směřovat do kanceláře hlavního ředitele institutu pro výrobu zbraní, Erise Wegy. Bylo očividné, že byl pan Wega jeho příchodem velmi překvapen a mírně znepokojen. Postavil se ze svého malého kancelářského křesla a s úsměvem doktora Krešenkovova přivítal. Ten však jen s kamennou tváří přistoupil k jeho soukromému počítači a bez jakýchkoliv slov mu do něj nahrál veškeré informace, týkající se Midgardu, které obdržel. Následně se spustil holografický projektor, na nějž byl počítač pana Wegy napojen. Z úsměvné tváře, která ještě před chvílí srdečně vítala doktora Krešenkova, se následně postupně začala stávat tvář nechápavě zamračená. Pan Wega sice nebyl žádný vědec, poznal však, že se jedná o něco vážného. Doktor Krešenkov mu posléze vše pečlivě vylíčil. Samozřejmě s výjimkou nebezpečného tvrzení ohledně doktorky Gabriely Algebuidové.

Eris Wega po krátké chvíli zamyšleně promluvil. "To není možné. Tvrdíte mi tady, že veškeré obyvatelstvo tohoto města přežilo? To je absurdní! Nemožné!" Doktor Krešenkov si byl však jistý a začal tato fakta argumentovat. "Nemožné? To jsem si myslel i já, pane Wego. Několikrát jsem to kontroloval. Informace jsou ovšem správné. Satelitní snímky města, které Avalon přijal, to potvrzují. Veškerá anorganická hmota byla zničena. Organická zachována. Nemám tušení jaká technologie by něco takového mohla zapříčinit, ale je jisté, že s jadernou hlavicí musel kromě mně manipulovat ještě někdo!" Pan Wega následně uvěřil, ukončil počítačové spojení s projektorem a v tichosti se přesunul k prosklené okenní tabuli jeho kanceláře. Mlčky pozoroval rozlehlou pláň tvořenou listnatými stromy. Po krátké chvíli znovu, poměrně vyděšeným tónem, promluvil. "Já. Netuším co se tady děje. Nechápu to. Hlavní město vydá pokyn k okamžitému sestrojení jaderné rakety. O jejím skutečném významu se dozvíme až ve chvíli, kdy už je pozdě. Nakráčí si sem nějaký hloupý agent, který vám začne vyhrožovat smrtí a zařídí odpálení. Potom zmizí. Není po něm ani vidu ani slechu. A nakonec přijdete do mé kanceláře a řeknete mi, že raketa neměla na Midgardské obyvatelstvo sebemenší účinek."

Chvíli se pan Wega znovu zamyslí a poněkud agresivnějším tónem pokračuje. "Nechci být bezcitný, ale přežití obyvatelstva Midgardu vše jen zkomplikovalo. Naše raketa pozbyla své funkce. Byla neúčinná. To je konec. Konec této instituce. Můj konec. Vše na čem jsem tolik let usilovně pracoval bude ve chvíli zničeno." Aniž by doktor Krešenkov stačil říci jakékoliv slovo, pan Wega pokračoval. "Vím, co mi teď budete tvrdit. Bude potřeba najít viníka. Ano... Nebuďte naivní doktore, i kdybychom viníka našli, jsem si jist, že nakonec padne vina právě na mě a mou instituci. A bez ohledu na to, jak jsme pro hlavní město důležití, budeme za tyto následky nadobro zničeni."

Po krátké chvíli ticha dojde k automatickému aktivování holografického projektoru. Důvodem tohoto procesu je právě audiovizuální spojení, které se někdo snaží s panem Wegou navázat. Jedná se o doktorku Gabrielu Algebuidovou. Po krátké chvíli je Erisem přijato a na holografickém projektoru se zobrazí madam Algebuidová v celé své kráse. Se skromným, očividně falešným, úsměvem na tváři a klidným tónem začne komunikovat. 

"Zdravím vás, pane Wego. Vás také, doktore Krešenkove. Jaká to náhoda, že jsem vás zde zastihla." Ředitel Eris Wega doktorku okamžitě pozdravil a otázal se, z jakého důvodu s ním navázala spojení. Doktorka následně jednoduše odpověděla. "Pouze mne zajímá výsledný efekt vaši ohromné jaderné zbraně, pane Wego. Hlavní město po mne požaduje informace a já je mu musím okamžitě poskytnout." Eris Wega věděl, že pokud se absolutní neúspěch jaderné zbraně doktorka Algebuidová dozví, dojde k okamžitému rozpadu jeho firmy. To nesměl dopustit a i když si byl vědom, že se tuto informaci dříve nebo později přece jen hlavní město dozví, rozhodl se doktorce říci lež. Doktor Krešenkov však naopak trval na okamžitém uvědomění nejvyšších politických složek. A tak předstihl pana Wegu a detailně doktorce vylíčil situaci, ke které v Midgardu došlo. Následně ji vše dokázal právě dokumentací všech signalizačních zdrojů, které znázorňovaly detekci života.

Doktorka Algebuidová byla velmi nemile překvapena. "Anorganická hmota zničena. Organická naopak zachována. I přes mé odborné znalosti si nejsem jista, zda byla tato technologie vynalezena. Vaše tvrzení, doktore Krešenkove, jsou ovšem velmi závažná. Nicméně bych vám neměla samozřejmě důvod věřit, neukázal-li byste mi tyto signalizační zdroje. Okamžitě o tomto stavu uvědomím velkou radu hlavního města Metropolis. Vy, doktore Krešenkove, velké radě určitě velmi rád vysvětlíte, jak k něčemu takovému mohlo dojít. S jadernou hlavicí jste přece jen koneckonců manipuloval výhradně pouze vy." Poté bez jakéhokoliv upozornění Gabriela Algebuidová ukončila spojení...

I přes upozornění doktora Krešenkova, že s hlavicí se manipulovalo již dříve, se Gabriela Algebuidová rozhodla tento fakt ignorovat. Bylo tedy jisté, že chce doktora Krešenkovova nechat na pospas supům z velké rady a tím ho tak nadobro zničit. Stále však na tom byl podstatně lépe, než kdyby jejího agenta a tudíž také ji samotnou z onoho záhadného účinku jaderné zbraně obvinil.

Ředitel Wega měl taktéž jasno. Jeho kariéra tímto velmi brzy skončí a jeho instituce, i přes svou důležitost, zanikne. Bez jakýchkoliv slov si sedl do svého kancelářského křesla a velmi negativním tónem vyzval doktora Krešenkovova, aby opustil jeho kancelář. Ten už neměl sebemenší důvod se v kanceláři zdržovat, a tak tedy bez váhání odešel.


Doktor Krešenkov měl tedy již jasno. Vše měla na svědomí akvizitorka výzkumné kolonie Avalon a zároveň ředitelka centrálního výzkumného sektoru, Gabriela Algebuidová. Její plán jí pomohl zrealizovat jeden z jejich agentů. Jedinou otázkou tedy zůstává, z jakého důvodu takto jednala? Gabriela Algebuidová, jež působí jako moudrá, mírumilovná, stará dáma, byla ve skutečnosti velmi chladná, bezcitná osoba a doktor Krešenkov to věděl. Neměla důvod zachraňovat obyvatele Midgardu. A v žádném případě není tak hloupá, aby se vzepřela samotnému premiérovi. V jejím jednání musí být skryt hlubší smysl...

           

Nový světKde žijí příběhy. Začni objevovat